Třetí rozměr ve hrách je v poslední době omílaný pojem a s kolegou Michaelem Sternem jsme se šli přesvědčit, jestli je všechen ten humbuk oprávněný. Po zavření do malé prezentační místnustky za námi přišly dvě hostesky, z nichz jedna měla u pasu připnutou magickou mašinku a další se s roztodivnými demy povalovaly po stole. U slečny jsme tak ponejprv shlédli demonstrační video, abychom se následně podívali na další tituly.
Největší nadšení u nás vzbudil Metal Gear Solid, kde se třetí rozměr využívá skutečně do mrtě. V traileru nám do tváře létali motýli, voják nám při hledání krabičky cigaret málem vyštouchnul oči a vnady Big Boss vypadly z obrazovky.
Do tváře létali motýli, voják nám při hledání krabičky cigaret málem vyštouchnul oči a vnady Big Boss vypadly z obrazovky
Pochvalou pro technologii budiž fakt, že sice už po několika málo minutách zjišťujete, že obrazově vlastně nejde o nic nového,ale rozdíl si znovu uvědomíte po přepnutí do 2D verze, kde vám najednou bude chybět obrazová hloubky.
Stejně hezkým a již hratelným překvapením pro nás bylo Nintendogs & Catz, kde se naplno ukázala síla „jezus, to je hezké“ efektu. I ten největší drsňák totiž roztaje, když se mu o obrazovku opře roztomilé štěňátko a chce podrbat. Což samozřejmě za pomoci stylusu uděláte, a pak mu hodíte tenisák, bumerang, létající talíř... A pejsek vám ho poslušně přinese, aby vám inkriminovaný předmět skutečně strčil přímo do ruky.
Nejen 3D živ je člověk
Dalším z pozitiv 3DS ale je i integrovaný slidepad, kterým se konkrétně v MGS dala natáčet kamera. Vše bylo přesné, rychlé a intuitivní, přičemž si myslím, že analogový ovladač bude požehnáním pro tvůrce i hráče závodních her, nebo právě stříleček. Asi nebudu daleko od pravdy, když zmíním, že by něco takového mohl využít Metroid na 3DS, s nímž Big N do budoucna dle jemných náznaků počítá.
3D a slidepad do sebe zdařile kombinovala hříčka Pilotwings, v níž jste navigovali letadýlko skrz checkpointy. Jednoduchý princip nás vrátil zpátky do dětských let a měli jsme chuť začít společně s hosteskami skákat po místnosti a dělat bžuuum. Neudělali jsme to jen proto, že už jsme velcí kluci.
Jediným mínusem handheldu pak byl fakt, že se 3D obraz poměrně rychle ztrácel, když jste hýbali hlavou na stranu, stejně jako si moc nejsem jistý kapacitou akumulátoru – je ale asi logické, že výdrž na baterii bude u 3DS o něco nižší, než u klasického DS.
V budce jsme se slečnami strávili příjemnou půlhodinku, v jejímž průběhu jsme se zabývali právě hraním a zkoušením 3DS. Nintendo dokázalo novým handheldem ohromit, ale jak bude celkově úspěšné si netroufáme říct. Vše totiž bude záležet na hrách podporujících a využívajících novou technologii – pokud jich bude málo, není důvod nezůstat u DSi nebo Lite verze původního handheldu.
