Lara Croft and the Guardian of Light – povedený levoboček (recenze)

V celé historii herního průmyslu byste asi marně hledali známější a oblíbenější hrdinku než půvabnou vykradačku hrobek Laru Croft. Její rajcovní pohyb, podmanivý hlas a dokonalé křivky rozpoutaly hotové šílenství, díky kterému převážně mužská část hráčské obce předčasně dospěla. Všichni muži totiž dobře vědí, že na chytrou, pohlednou, prsatou a dobrodružně založenou ženu v reálném světě jednoduše nenarazí, a tak si alespoň užívají každou novou výpravu za ztracenými relikviemi v populární sérii Tomb Raider.

Ta si svými kvalitami sice právem vydobyla nesmrtelnost, ale u posledního dílu Underworld už bohužel mlela z posledního. Tvůrci z Crystal Dynamics si chytře vzali oddechový čas a mezi přípravami na další díl upekli hráčům malý předkrm, v němž chtěli oslnit novým a netradičním nápadem. A výsledná chuť je opravdu lahodná.

Díky modernímu audiovizuálnímu zpracování a pohledu z ptačí perspektivy si některé dech beroucí scenérie opravdu užijete

Dějová linie asi nikoho z vás moc nepřekvapí, stejně jako její stylizace do laciného komiksového vyprávění. Lara se ve zkratce poflakuje jihoamerickou džunglí, kde při své honbě za truhlami zakopne o legendární Chrám světla. V něm se podle místního folklóru nachází Kouřové zrcadlo, mocný talisman schopný zničit Zemi. Hip hap hop a Lara stojí u jeho podstavce, ale jak už bývá špatným zvykem, celou dobu jí byl v patách zloduch – tentokrát je to místní žoldák Vasco.

Klapka, akce!

Ten jí nakonec zajme a zmocní se zmíněné relikvie, přičemž nevědomky vypustí ohyzdného Xolotla, jenž jej odešle do věčných lovišť. V nastalém zmatku ještě stihne obživnout socha strážce světla Tolteca a po krátké výměně názorů Xolotl peláší pryč jako zajíc střelený brokovnicí. Dvojce přeživších se v klidu seznámí a poté vydává zastavit pradávného uličníka, aby zabránila apokalyptickému konci naší planety. Toť vše, úkol jednoduchý jako facka.

Vaše počínání od začátku až do konce není ničím jiným než zběsilou akční honičkou za letitým a značně hnijícím zlosynem, který se vám snaží ze všech sil znepříjemnit cestu celkem čtrnácti úrovněmi. Jeho stopy vedou skrze hustou pralesní vegetaci, smrduté kobky plné pavouků, bažiny zamořené toxickým plynem nebo třeba zbytky podzemního chrámu zalitého lávovitou omáčkou.

TIP: Při hutných bitvách se neustále koulejte a pokládejte miny. Tím si za chvilku dokonale vyčistíte okolí s minimálním dopadem na vaše zdraví.

Musím přiznat, že mě variabilita prostředí celkem potěšila a snad ani jednou se nestalo, že by se okolní krajina mému zmlsanému oku zprotivila. Prsty v tom má hlavně moderní audiovizuální zpracování a nově také pohled z ptačí perspektivy, čímž si některé doslova dech beroucí scenérie opravdu užijete. Na druhou stranu jsem musel oprášit svůj zánovní gamepad kvůli složitějšímu ovládání, protože s klávesnicí a myší jsem kromě snadnějšího míření nedosáhl uspokojivých reakcí.

Lara se totiž musí kromě řešení puzzlů hbitě otáčet, aby dokázala odrážet útoky přemnožených nepřátel a vypečených bossů. K tomuto účelu má k dispozici rozsáhlý zbrojní arzenál čítající různé druhy pistolí, samopalů, odstřelovacích pušek a brokovnicí, nechybí ani bazuka, granátomet, plamenomet nebo „bezbolestná“ z legendárního snímku Predátor. Zbraně a vylepšení postupně odemykáte klasickým sbíráním bodů jako v ostatních arkádách, navíc každá z nich samozřejmě spořádá jiné množství střeliva.

Naštěstí je střeliva tak akorát a přinejhorším si oba lovci vystačí se svým nádobíčkem

To vyžaduje určitou obezřetnost, a proto je tentokrát ukazatel munice stejně důležitý jako ukazatel zdraví, protože by se také mohlo v nejnevhodnějším okamžiku stát, že místo střelby pouze vtipně cvaknete a hned na to dostanete fireballem po papuli. Naštěstí je střeliva tak akorát a přinejhorším si oba lovci vystačí se svým nádobíčkem. V případě Tolteca se jedná o kopí propůjčené od aztéckých bohů; Lara pak zase nedá dopustit na základní pistole.