Sednout za volant auta může prakticky každý. Nicméně za knipl, kormidlo či ovládací páky jeřábu už ne. A proto máme hry.
Definice praví, že simulátorem se obecně míní něco, co umožňuje evokovat co nejrealističtější napodobení nějaké činnosti. Případně, že to je rekreační a tréninkové zařízení ze Star Treku. Pokud se zaměříme na počítačové videohry, spíš půjde o tu první variantu (i když i na ten Star Trek dojde).
 Seriál Průvodce herními žánry vychází pravidelně v časopise Computer. Cílem není podat vyčerpávající pohled na historii toho kterého herního žánru a na všechny hry, které aspoň trochu stojí za zmínku. Spíše vysvětluje, čím se ten který typ her odlišuje od ostatních a stručně zmiňuje několik vybraných her, jež by v případě zájmu o daný žánr neměly ujít vaší pozornosti. Pokud tedy hodláte do fascinujícího světa počítačových her zlákat někoho nového, tato série článků vám budiž dobrou pomůckou.
V aktuálním čísle Computeru se průvodce věnuje hudebním hrám. |
Nicméně v rámci toho, že hry by měly být v první řadě zábavou, často se to „co nejrealističtější zpracování“ ohýbá a ve výsledku můžete mezi simulátory zařadit cokoliv, co vás nechá řídit nějaký prostředek.
Hra vás prostě nechává vyzkoušet si něco, k čemu byste se v realitě jen těžko přiblížili
Dost často je „řídit“ i hlavním cílem – hra vás prostě nechává vyzkoušet si něco, k čemu byste se v realitě jen těžko přiblížili. To v případě civilních simulátorů. V případě válečných her si užíváte jízdu/let/cokoliv a zároveň se ničením soupeřů snažíte, aby trvala co nejdéle. Tolik ve zkratce.
Všechno létá, co křídla má
Pokud se řekne simulátor, většina hráčů si představí leteckou hru. Právě těch je totiž historicky nejvíce. Za ty desítky let jste si mohli vyzkoušet létat a sestřelovat protivníky snad v každém vojenském konfliktu. Od První světové války (Red Baron, Flying Corps…), přes Druhou světovou válku (například Aces over Europe, Combat Flight Simulator), válku ve Vietnamu (Wings over Vietnam) až prakticky po současnost (ATF, Falcon 4.0, Israeli Air Force).
Nicméně postupem let simulátory jako herní žánr v oblibě padaly, takže v současnosti máte pouze několik možností. Pro fanoušky nebeských rytířů je tady Rise of Flight, ruský nezávislý letecký simulátor, který se hlavně orientuje na online hru. V Druhé světové válce už kolik let drží nadvládu opět ruská hra, nicméně tentokrát i komerčně úspěšná – IL 2 Sturmovik. Původně se, jak už jméno napovídá, orientoval na ruskou frontu, nicméně vznikla spousta pokračování a přídavků pokrývající další oblasti, například Pacific Fighters. Poslední díl vznikl loni i pro konzole PS3 a Xbox 360, najdete jej jako Birds of Prey a v podstatě představuje snad zatím poslední známější letecký simulátor.
IL 2 Sturmovik * Rise of Flight
Fanoušci moderních proudových letadel budou muset sáhnout asi víc do minulosti, snad od roku 2006 a podařeného Lock-On a Falcon 4 nevyšla hra, ve které si můžete sednout za knipl moderních stíhaček. Pokud tedy nechcete slevit z nároků a vydat se vymetat oblohu v podobě leteckých arkád. Na konzolích slaví úspěchy japonská série Ace Combat, která ovšem svůj původ nezapře. Pro západní publikum už by mohl být stravitelnější Tom Clancy’s H.A.W.X. 2, jenž vyšel nedávno. Nicméně obě hry rozhodně nejsou pravými simulátory.
Apache: Air Assault * Lock-On
Prakticky to samé se dá říci o bojových helikoptérách, v současnosti se chystá pouze akční konzolový Apache: Air Assault. Pokud nebudeme už hodně retro a nezamíříme do devadesátých let, kde vrtulníkových her bylo na výběr víc: ať už Hind z roku 1995 či Apache vs Havoc z roku 1998, máme na výběr 2 hry – 4. díl legendy Comanche (2001), případně lépe Enemy Engaged (2001).
Fanoušci nebojového létání jsou na tom lépe a to navzdory tomu, že existuje v podstatě jedna známá série – Microsoft Flight Simulator. Poslední díl, MSFS X, vyšel už roku 2006, nicméně stále má velmi živou komunitu a existuje obrovská spousta přídavků, které vám umožní létat prakticky v čemkoliv – vrtulníky, větroně, dvouplošníky, obrovské dopravní tryskáče i malé soukromé, stejně jako vojenské. Na rozdíl od všech předešlých her zde jde jen o létání, bez ničení protivníků. Série MSFS přesně vystihuje podstatu simulátorů, přiblížení se reálnému zážitku – plánování trasy, komunikace s věží, odmrazování náběžných hran ve vysokých výškách… Ostatně na MSFS si údajně teroristé nacvičovali útok na WTC. V srpnu Microsoft ohlásil, že pracuje na novém díle Flight Simulatoru.
Držíme se reality
V porovnání s letadly jsou ostatní vehikly hodně okrajové. Sice se dá najít hra, ve které můžete ovládat cokoliv, nicméně zde není až takový výběr. A to musím opět připomenout, že i v rámci leteckých her dochází dlouho k útlumu. Co se týče bojových prostředků, existuje jediná aktuální hra, série ponorkových simulátorů Silent Hunter. Díly střídavě mění bojiště, Silent Hunter 4 s věnoval lovení japončíků v Pacifiku, aktuální pátý díl vás postaví k periskopům nacistických U-Bootů. Na moře jste se mohli podívat i v PT Boats: Knights of the sea, tentokrát na palubu torpédového člunu. Dangerous Waters míří z Druhé světové války do současnosti a neomezuje se na jeden typ bojových prostředků, nýbrž vás nechá ovládat prakticky cokoliv.
Dangerous Waters * Silent Hunter 5
Z bojů se přesuneme do civilního světa, ale na vodě zůstaneme. Série
Ship Simulator je ekvivalent Flight Simulator, můžete si zkusit stoupnout za kormidlo různých typů lodí od malých plachetnic, přes remorkéry, soukromé jachty, až po zaoceánské parníky. Hlavní cíl je si užít plavbu, případně jako v podobných hrách můžete plnit určité úkoly – zakotvit na rozbouřeném moři, zachraňovat tonoucí, převážet zboží a pasažéry atd.
Doupě kuriozit Karel Kališ, šéfredaktor herního magazínu Doupě.cz, o herních bizarnostech  Dnešní příspěvek nebude tak přímo o hře, protože pokud přijmete předpoklad, že v budoucnosti se bude bojovat v patnáctimetrových robotech, Steel Battalion je pohodovou simulací ve stylu zmíněného MechWarriora . Méně v pohodě je už ovladač, který jste k této Xboxové hře dostali. Půlmetrová monstróznost se dvěma pákami, čtyřicítkou podsvícených tlačítek a třemi pedály musela vyrazit dech každému. Mimochodem, hned 8 tlačítek je potřeba pro startovací sekvenci a jedno slouží jako ostřikovače. Díky ovladači se ze Steel Battalion stal zcela ojedinělý simulátor, zážitek a hra, která ve své podstatě byla obskurnost od samého začátku a neměla šanci vydělat. Spíš šlo o takové honění trika, co všechno můžeme udělat. |
Podobně fungují i simulátory jiných dopravních prostředků, ať už je to vlakový Train Simulator či Trainz, autobusový Bus Driver, nebo kamionový Euro Truck Simulator.
Traktor Zetor Simulator * Train Simulator
Na podobné budgetové záležitosti se poslední dobou zaměřují němci, kteří chrlí jeden Traktor Zetor Simulator za druhým Crane Simulatorem či třetím Forklift Truck Simulatorem.
I když to popírá definici, do simulátorů se dají řadit i hry, které se nemůžou co nejvíc přiblížit realitě, protože ta (zatím) neexistuje
Všechny tyto hry jsou vytvářeny s minimálními náklady, takže podle toho i vypadají a najdete v regálech supermarketů za pár stovek. Pokud jste si chtěli někdy vyzkoušet řídit bagr, máte příležitost.
Za hranice fantasie
I když to popírá definici, do simulátorů se dají řadit i hry, které se nemůžou co nejvíc přiblížit realitě, protože ta (zatím) neexistuje. Ideálním příkladem takové hry je komplexní vesmírný simulátor X3 Reunion, ve kterém se dostanete do vzdálené budoucnosti a bojujete, podnikáte a vyděláváte ve vesmíru.
Universal Combat * X3 Reunion
Podobně komplexní dílo představuje Universal Combat šíleného Dereka Smarta, který se snažil vytvořit naprosto realistický sci-fi zážitek. Stali jste se kapitánem vesmírného křižníku a zbytek byl jen na vás. Bohužel Universal Combat je natolik rozsáhlá hra, že ve výsledku nic pořádně nefunguje. Pokud 
chcete velet vesmírné lodi, to už raději sáhněte po starším Star Trek: Bridge Commander.
Vesmírnou variantou leteckých simulátorů by pak mohla být série Wing Commander či v novější podobě Dark Horizon, kde pilotujete kosmický stíhač.A na závěr musím zmínit MechWarrior, gigantičtí bojoví roboti jsou jednou z nejméně pravděpodobných bojových jednotek, nicméně pokud byste někdy sedli do kokpitu stotunové kovové obludy, bude se ovládat asi jako v této hře. A bude to zábava.
