V době, kdy už prvky RPG obsahuje snad i simulátor rybaření, se konečně objevuje i špionážní RPG. Po chvíli hraní Alpha Protocol dojdete k tomu, že přesně tohle v žánru chybělo, abyste však při dohrání změnili názor, ale výrok zůstal stejný. To nám teda chybělo.Alpha Protocol dotahuje k dokonalosti jeden oblíbený zlozvyk současných her – nedoladěnost specifických prvků.
Při hraní co chvíli narazíte na část, která by mohla být udělaná lépe, ale až s dohráním celá skládačka pěkně zapadne, abyste zjistili, že mnoho dílků prostě chybí.
Část vašich chlebodárců vás bude nahánět, zatímco s jinými budete flirtovat a spolupracovat
Tvůrci vsadili na moderní příběh o teroristech, vyprávění prostřednictvím vracení se do vzpomínek, zvyšující se napětí a hromadu sexuálních náznaků, ale skutek utek.
Vzhůru proti elitě
Celý děj se točí okolo ukradených raket, s nimiž je sestřeleno letadlo plné cestujících. To samozřejmě nenechává v klidu analytiky přísně tajné organizace Alpha Protocol, tak tajné, že při jakémkoliv vyzrazení se celý projekt raději zruší a rozjede časem znova. Tak tajné, že o ní ví jen všichni pobudové v podsvětí po celém světě. Do akce Alpha Protocol vysílá svoji nejlepší hvězdu, tedy samozřejmě vás, hned potom, co projdete začátečnickým kurzem. Ale neděste se, skrytá vládní podpora skončí hned po první velké misi a část vašich chlebodárců vás bude nahánět, zatímco s jinými budete flirtovat a spolupracovat.
Příjemné je, že Aplha Protocol v sobě skrývá hned několik her, podle vašeho přístupu můžete snadno volit v rozhovorech rozličné cesty, které opravdu mají vliv na celou další hru.
Bezesnou noc jsem tak strávil bojem s jedním z bossů
A je zatracený rozdíl, pokud jdete do mise sami, nebo se vám za zadkem srážejí pomocníci. Při dalším hraní můžete zvolit jinou metodu a hra vám nabídne opět něco nového, nečekaného. Jen bohužel nemohu říct, že vždy dobrého.
O spolubojovnících a jejich umělé demenci už jsem se zmínil, podobně jsou na tom i protivníci. K čemu jsou superplížící schopnosti, když nepřátelé buď stojí jako paka a čučí do zdi (pocit dobře vykonané akce jako když si ráno správně oblečete tričko), nebo vás odhalí na základě toho, že jednoho z pakátlů přejel vlak při přecházení kolejí?
TIP: Pistole jsou super zbraně, ale úplně pro jinou hru. Útočná puška je jistota pro jakýkoliv postup chcete zvolit.
Podobně je tomu i v případě ráznějšího přístupu s útočnou puškou v ruce, kdy protivníci sice občas vystřelí, ale elitní jednotka nabíhá postupně úzkou chodbou přímo do zaměřovače, jako na porážku. Nebo že by to byla jednotka jelitní?
Tak trochu nepříjemnost nastává ve chvíli, kdy si zvolíte nějaký styl hraní, který se však může samozřejmě lišit od stylu uvažovaného tvůrci. Bezesnou noc jsem tak strávil bojem s jedním z bossů, kterýžto pro moje plíživé alter ego byl téměř nepřekonatelný problém.
Je pravda, že to přidává na herní době, ale dokážu si asi představit i lepší využití času, než čtvrthodinové souboje s nutností pekelné koncentrace a chirurgicky přesného provedení. A dokonce ani na to v Alpha Protocol pořádně nenarazíte.