Tak dobře, mezi auty se obvykle něco použitelného najde, jdete tedy závodit. PSP verze si skvěle poradila s jiným charakterem ovládání: zatímco na ovladači k Playstation je vše řešeno analogově, na PSP bylo nutné ovládání přizpůsobit digitálnímu fungování tlačítek. To však funguje přirozeně a není proto problém i na handheldu využívat všech řidičských fines, na něž jste zvyklí – od postupného přidávání plynu na výjezdu ze zatáčky po jemné vedení vozu táhlými oblouky.

Na druhou stranu je otázka, nakolik si tyto realistické pocity budete moci vychutnat s nerealistickými soupeři. Po zkušenostech z jiných závodních her jsem se těšil na dravé soupeření, blokování při předjíždění či občasné „nechtěné“ ťuknutí, na nic z toho ale tady nenarazíte.
TIP: Zkuste nechat realistické závodění na velkých konzolích a na PSP raději skotačte třeba v Motorstormu – nejspíše vás to bude bavit mnohem víc.
Soupeři si strojově drží ideální stopu, jen se s vyšší třídou odváží jet rychleji. Ze závodu se tak stane de facto jen překonání určitého, byť nezjistitelného, času a z role závodníka pocit chrta sprintujícího za hliněným králíkem. (S tím sprintem je to navíc trochu složitější, protož pocit, že jedete rychle, zde moc často mít nebudete.)

Taková je naneštěstí situace nejen v běžných závodech, ale také v časovce a driftu – dvou dalších módech, jaké Gran Turismo nabízí. Při prvním vstupu do závodu není nic, co byste měli překonávat, první rekordy si stanovíte sami a dále se jen můžete hnát za překonáním sebe sama. Co na tom, že takto divočit můžete na celkem zhruba 70 tratích (pokud počítám i jejich různé variace).
Pro nic, za nic
Nejhorší ze všeho je, že výše zmíněné je téměř vše, co hra nabídne. Nedočkáte se zde žádné kariéry, jak je běžné u západních her, ani otevřeného závodního světa, na který jste zvyklí z Gran Turisma. Jediné, co ještě zbylo, jsou rozličné řidičské zkoušky, jaké ze série již znáte; ty jsem ovšem vždy bral jako jakési povyražení navíc a příjemný bonus pro zisk financí a řidičských zkušeností, ne jako jádro hry – za to by zde totiž šly považovat.

Gran Turismo na PSP se tak vlastně mění jen v kolotoč jednotvárných závodů a nákup nových vozidel. Pokud chcete, můžete si pak zkazit Gran Turismo 5 importem garáže. Rozumím tomu, že celou hru tvůrci koncipovali jako handheldovou hříčku na krácení volných chvil, nicméně jsem přesvědčený o tom, že jejich pojetí musí nutně v západním světě narazit.
Západní nátura zahrnuje soutěživost, potřebuje motivaci a vyžaduje odměnu, Gran Turismo z toho postrádá vše. Soutěživost je zničena strojovostí protivníků a absencí překonávání čehokoli předdefinovaného v časovkách a driftu.
Soupeři si strojově drží ideální stopu, jen se s vyšší třídou odváží jet rychleji
Motivace je nulová díky absenci kariéry a z ní vyplývající touhy dostat se někam dál, odemknout nový obsah. Konečně absence odměny se projevuje nešikovným systémem nákupu nových vozů a nulovým výsledkem vašeho snažení se v řidičských zkouškách.

Jestli od závodní hry na svém handheldu vyžadujete jen občasné povyražení a zbytek moc neřešíte, Gran Turismo by vás mohlo díky realistickému přístupu k řízení a precizní prezentaci zaujmout a zabavit. Pokud ale máte rádi motivaci, postup hrou a odměny, ujíždějte, co vám jen benzín stačí.