Jednou z nejočekávanější novinek ve hře jsou noví Special infected. Mimořádně nebezpečné Witch přibyla sestřička v podobě chodící Witch. Ta se v jedné z kampaních vyskytuje až nepřiměřeně často, ale díky neustálému pohybu je možné se jí vyhnout. Respektive ona se vám vyhne sama.
Mezi nové hratelné Special infected patří Jockey. Tahle skřehotající shrbená potvora ve stylu postavy z filmu Zvoník od Matky boží vám doslova bude lézt na krk. Z počátku mi nepřišel příliš nebezpečný, ale v určitých situacích se z něj stává nejhorší nepřítel. Skočí vám na záda, drápe, kouše a hlavně převezme nad vámi kontrolu. Ovládání se tak změní 7:3 ve prospěch Jockeyho, který vás odtáhne daleko od kamarádů k hordám nebo do ohně. Jedinou radou jak na něj vyzrát je neustálá změna pohybu.
Podobně ohavně působí Spitter. Tahle opravdu ošklivá ženská plive na dálku leptající kyselinu, která vás vyžene z vašeho oblíbeného kempovacího místečka raz dva. Strategicky je to asi nejdůležitější postava z nových Special infected. Jako poslední strašák do zelí je zde Charger, který je takovým menším, rychlejším a méně odolným Tankem. Jeho zuřivý útok spočívá v přímém sprintu proti kompaktní skupině přeživších, kterou rozmetá jako bowlingová koule kuželky. Kromě toho při útoku na jednotlivce jej dokáže chňapnout a třískat s ním o zem, dokud z něj nevymlátí duši. Opět se tak stává, že bez duchapřítomnosti vašich spoluhráčů je jeho útok smrtící. Ke Special infected bych ještě dodal, že i ti staří mají lehce poupravené textury a sem tam narazíte také na paní Boomerovou.
Pomocníci v kuchyni nemrtvých
Valve si u prvního dílu uvědomilo, že hordy nemrtvých jsou si podobné jako vejce vejci a proto do hry zahrnulo neobvyklé zombie, které mají v rukávu některé pasivní obranné prvky. Tyto pomůcky jim pomáhaly ještě když to byli lidé a logicky jim zůstaly i po nakažení infekcí. Každá kampaň je tak okořeněna o jeden typ těchto potvor. V ohnivém pekle se klíďo píďo procházejí CEDA agenti v ochranném obleku, kterým několikasetstupňový žár nedělá problémy. Ti se vyskytují v úvodní kampani Dead Center.
V Dark Carnival zase narazíte na šílené klauny, kteří jakmile vás spatří, upoutají pozornost okolních zombie svými pískajícími botami. Obzvláště otravným je bahenní muž, který se nachází v kampani Swamp Fever. Nenápadně se připlazí po zemi a flákne vám kus bahna do obličeje, čímž vám dočasně zakalí zrak. K tomu je obtížně jej vidět, protože splývá s okolním prostředím.
V ohnivém pekle se klíďo píďo procházejí CEDA agenti v ochranném obleku, kterým několikasetstupňový žár nedělá problémy
V deštivé kampani Hard Rain se objevují stavitelé se sluchátkama proti hluku. Pozornějším z vás dochází, že na tyhle týpky jinak velice účinná pipebomba platit nebude, protože zkrátka její pípání neuslyší. Poslední kampaň The Parish je domovem speciální policejní jednotky. To jsou tvrdí hoši s ještě tvrdším neprůstřelným krunýřem. Na vlastní oči jsem viděl, jak Coach do jednoho z nich vyprázdnil celý zásobník z kulometu a on vesele útočil dál. Pak jsem si ale všiml, že zezadu je jeho tělo prakticky nechráněné a jednou ranou z brokovnice jsem mu vystřelil páteř z těla. Veliká škoda je, že se tyto neobvyklé zombie vyskytují každá zvlášť v jiné kampani. Kdyby se objevovaly pohromadě ve všech kampaních, hráč by musel neustále měnit taktiku a zážitek by byl ještě o něco zajímavější.
Není kampaň jako kampaň
K jednotlivým kampaním a jejich mapám nemám prakticky co bych vytknul. Délka hraní se prodloužila na 6-7 hodin, přičemž musím zdůraznit, že jsem nikam nespěchal. Navíc obtížnost podle mého názoru výrazně stoupla a několikrát jsem opakoval mapu natřikrát. Přiznávám se, že jsem dokonce ve dvou případech ponížil obtížnost na jednoduchou. Hned úvodní kampaň Dead Center se nese v neskutečném tempu.
V jedné části musíte projít několik pater obchodního domu, přičemž hordy se hrnou v nepřetržitém tempu dokud nevypnete alarm. Šílené! Na místech, kde je vždy potřeba něco zmáčknout a čekat dokud se daná akce neprovede, si dalo Valve velice záležet. Jednou budete čekat na příjezd výtahu, jindy na převoz přes řeku, nebo se proběhnete po horské dráze. Tyto části hry jsou adrenalinem doslova napěchované.
TIP: Kanystry s benzínem ve Scavenge módu berte hned z kraje, protože běhání příliš daleko se vám nemusí vyplatit a pak rozhodne i malý počet kanystrů.
Spektakulární jsou i jednotlivá finále. V Dead Center je potřeba vystavený automobil doplnit benzínem roztroušeným všude kolem. Ve Swamp Fever čekáte na loď u blízkého panství s parčíkem. Grandiózní je finále v Dark Carnival, které končí na stadiónu, kde je připravený koncert rockové kapely. Po spuštění hudby začne neuvěřitelná mela a v rytmu tvrdého kytarového riffu střílíte z vyvýšené plošiny granátometem po všem co se hýbe. Přeběhnutí mostu v závěru The Parish už je jenom takovou třešničkou na dortu. Pěkně tuhé. Měnící se počasí vás doslova omráčí v kampani Hard Rain, která evokuje vzpomínky na hurikánem Katrina zdevastované New Orleans. Takhle reálně zpracovanou bouřku jsem ještě neviděl a ve skutečnosti bych jí ani nechtěl zažít.
Po spuštění hudby začne neuvěřitelná mela a v rytmu tvrdého kytarového riffu střílíte z vyvýšené plošiny granátometem po všem co se hýbe
Nové možnosti servírování
Left 4 Dead 2 je bezpochyby chutný pokrm, který je díky dvěma novým módům možné servírovat hned několikrát. Odvrátíme pozornost od zaběhnutého Versusu a Survivalu. Spíše než nový mód je zde speciální obtížnost hry v kooperativním režimu, která nese název Realism. Tenhle mód hry je pro opravdové maniaky a vychází tak vstříc hráčům, kterým ani obtížnost Expert nečiní problém. Chybí v něm vizuální pomoc v podobě aury u přátel a předmětů. Lékárniček a vůbec veškeré výbavy je málo. Zombíků je více a mají silnější útok. Tento mód jsem zkoušel a s nesehranou partou jsem se dostal sotva pár stovek metrů od úkrytu. Tento mód doporučuji jen v případě, že hrajete se zkušenými kamarády s headsetem a dobrou komunikační schopností.
Druhý mód už je mnohem hratelnější a dost mi učaroval. Sice je dostupný jen na šesti mapách, ale díky kombinaci hratelnosti z Versus módu a získávání bodů je velice zábavný. Tým přeživších má vždy za úkol za časový úsek sebrat co nejvíce kanystrů s benzínem a doplnit jím nějaké zařízení. Kanystrů je možné sebrat maximálně šestnáct, přičemž se povalují všude kolem. S každým sebraným kanystrem ve vaší blízkosti se zvyšuje riziko napadení, protože pro další musíte chodit dál a dál.
Sehranost týmu je zde ještě důležitější než ve Versusu, protože kanystry je možné omylem zničit. Pamatuji si, že jsem takhle pokazil celou hru jednou zápalnou lahví, kterou jsem omylem hodil na hromadu nasbíraných kanystrů. Když nesete kanystr, nemůžete střílet. Ideální jsou sehrané dvojice, kdy jedna pro kanystry chodí a druhá jimi doplňuje přístroj. Hru je možné nastavit na jeden, tři nebo pět zápasů, kdy se po každém kole prohodí role.
Servírujeme za studena
Mezi další drobná vylepšení patří AI Director 2.0, který ovlivňuje počasí, ovládá hordy, nebo částečně mění některé pasáže na mapě, aby nebyla hra pokaždé stejná. Vylepšený je i matchmaking systém a vyhledávání serverů, kterých zatím není tolik, kolik bychom si přáli. Grafika je zase o kousíček lepší, což se týká především modelů postav zmiňovaných v úvodu. Krvavé cákance nebo kapky deště na obrazovce jsou nejen efektní, ale přidávají také na atmosféře.
Systém stínování a HDR efekty doznaly také drobných vylepšení co se kvality, detailnosti a čistoty efektů týče. Plynulost hry je tradičně velmi dobrá i na průměrných sestavách, což se dá říct prakticky o všech hrách na Source enginu. Hudební doprovod získal trochu jiný háv v podobě ležérního brnkání na kytaru. Zvukové efekty jsou tradičně na velmi vysoké úrovni a nepřátelé mají nyní v repertoáru celou škálu nových hororových skřeků. Samozřejmostí jsou nové achievementy a detailní statistiky z hraní.
Fanouškům původního dílu musí být nyní jasné, že Left 4 Dead 2 není pouhou nastavovanou kaší, jakou jsou některé jiné herní série. Nového obsahu je celá řada a dohromady tvoří stejně chutný a svěží mix návykové hratelnosti jako před rokem první díl. V mnoha ohledech je dvojka natolik lepší oproti jedničce, že vyvstává otázka, zda-li se k první hře ještě vůbec vracet. To nyní záleží na Valve a jejich další podpoře. Investice se tak či onak vyplatila mnohonásobně. V poměru cena/výkon je Left 4 Dead 2 jednoznačně jednou z nejlepších her letošního roku. Myslím si, že žádný z hráčů, kteří k L4D přičichli, by si neměl nechat ujít ani druhý díl. Není jediný důvod, proč si tento delikátní zombie guláš neobjednat. Ať vám chutná.