Přáli jste si někdy stát se průmyslovým magnátem, nebo třeba jen vyrábět vlastní věci? Pak je Továrník hra přesně pro vás.
Deskovky z dílny Friedmanna Friese jsou si v mnohých věcech podobné. Nejen že v originále drtivá většina začíná na písmenko F, ale ty nejznámější mají i celou řadu podobných principů. Mluvím samozřejmě o Vysokém napětí a Továrníkovi, přičemž obě hry se odehrávají ve stejné industriální éře.
Pokud už znáte Vysoké napětí a najednou se u vás objeví druhá povědomá zelená krabice, tentokrát s továrníkem na obalu, může první dojem mást. Zdánlivě složitá pravidla hry přejdou rychle do krve a jednoduše odehrajete šest kol hry bez jediného pravidlového zaškobrtnutí. Hlavní výhodou je, že nemusíte řešit hromadu různých surovin jako v běžných obchodních hrách, stačí vám mít pod kontrolou finance a lidské zdroje.
Z nuly průmyslovým magnátem
Zpočátku máte malou továrnu s mizernými skladovacími prostory a extrémně neefektivními stroji. Vyrábíte neoznačené krabice a podle jejich počtu získáváte každé kolo nějaký nemalý objem peněz. Od toho však odečtete výdaje na stále se zdražující elektřinu a máte slušný zisk, o který tu jde především. Proto je potřeba rovnoměrně rozšiřovat sklady a výrobu, optimalizovat ji, namísto lidí nasazovat stroje, nebo naopak najímat brigádníky.
Většina akcí probíhá v pořadí, budete tak často čekat na odehrání vašich spoluhráčů
Ve svém rozletu však nejste neomezenými panovníky, limitují vás peníze a prostor vaší výrobní haly. Ten má pouze deset pozic pro stroje, sklady a roboty dohromady, k tomu velící věž s dvěma optimalizačními jednotkami a možnost přikoupit si dvojici dalších základních prostor. Každé vybavení pak zabírá jednu z pozic, navíc na provoz robotů musíte mít stroje. A nejhorší jsou spoluhráči, kteří vám vyhlídnutý stroj vyfouknou z trhu těsně před nosem.
I když na papíře vypadá hra docela pružně, je tomu v praxi často naopak. Vzhledem k tomu, že většina akcí probíhá v nějakém pořadí, budete nejspíš často čekat na odehrání vašich spoluhráčů. I když je možné hrát v pěti, bohužel bych to spíš nedoporučoval, jako optimální počet se ukázali čtyři hráči. Je ale pochopitelné, že mnohá rozhodnutí se nedají uspěchat, pokud chcete svoji továrnu vést úspěšně.
Bez obalu
Hráči každé kolo začínají dražbou o pořadí. Paradoxně ale nedraží penězi, ale lidskými silami, navíc horší pořadí většinou značí aspoň nějakou slevu na většinu akcí daného kola, ať už se jedná o nákupy, nebo shánění brigádníků. Po určení pořadí je třeba naplnit trh, kdy za každého volného člověka umístíte nejhorší přístroj dané kategorie do obchodního prostoru. Tam v další fázi kola nakupujete podle libosti (a toho, co zbude), abyste rovnou svá vylepšení instalovali do továrny. Následuje spočtení výroby, skladovacích prostor a spotřeby, abyste nakonec dostali tolik očekávaný zisk a zaplatili stále se zdražující elektřinu.
Tyto principy jsou v pravidlech možná až zbytečně komplikovaně popsány, občas jsem měl pocit, že když mám vzít nějakou kartičku, tak o řádek později bude následovat instrukce, jak natáhnout ruku a sevřít okolo kartičky prsty. Docela mne překvapilo, že ke hře není místo některé části textu i nějaký přehledný náčrt průběhu kola, ať už příkladem, nebo jen obrázky. Na druhou stranu je potřeba říci, že pravidla myslí snad na všechno, co mohou hráči vymyslet.
Díky jasnému cíli získat co nejvíce peněz často hráči závěrečné tahy spíš jen spoří
Krabice se hrou je poměrně bytelná, obsahuje pětici herních podložek s továrnami, podložku pro trh, barevné figurky dělníků i brigádníků a desítky kartonových kartiček. Ty bohužel nejsou nijak speciálně uskladněny, takže se vám nejspíš pomíchají a před každou hrou budete muset třídit podle typů. Pomohlo by, kdyby aspoň byly odlišných velikostí. K tomu všemu patří ještě pravidla a příloha pravidel s fungováním trhu a továrny.
Hraní Továrníka je dobrá výzva i ve společnosti zkušenějších hráčů deskových her, ale musíte počítat s tím, že se hra rychle ohraje. Díky jasnému cíli získat co nejvíce peněz často hráči závěrečné tahy spíš jen spoří, i přes dvojnásobné zisky v posledním kole. Příjemné je, že není v podstatě možné prohrát, pokud se o to nebudete vyloženě snažit. Pokud jste už hráli Vysoké napětí, přijde vám možná Továrník jednodušší, jinak je skvělým mezistupněm ke složitějším obchodním hrám i díky zanedbatelnému podílu náhody.
