Týden s ArmA 2 - první dojmy – výstřely z lesa

Mise však kromě volby, zda vyhladíte vesnici, před vás předkládá i další rozhodnutí. Jedním z nich je kupříkladu možnost zachránit Dr. Sovu. Zdá se, že se jedná o klasický vedlejší úkol, ale pokud se na již zmíněného primáře vykašlete a nedoprovodíte ho do bezpečí; zemře a v jedné z pozdějších misí vám tak nebude moci poskytnout jisté informace. Takovýchto prvků, ovlivňujících další postup hrou, je údajně v ArmA 2 přítomno habaděj, a tak může být zážitek dvou hráčů diametrálně rozdílný. Nemluvě znovuhratelnosti.

Nechme však první misi první misí, zkazil bych vám úvodní zážitek. A navíc hra nabízí ještě tolik, co si zaslouží být popsáno. Namátkou se jedná o akci, kdy dostanete pod své velení několik čet vojáků a máte za úkol dobýt vesnici.

Už kvůli rozmanitému výběru zbraní si budete chtít zastřílet na přítomné nepřátele

Klasický přístup k boji bere za své, teď již máte vojáky, aby za vás odvedli špinavou práci. Proto není od věci najít si na kopci místo s dobrým rozhledem, dostatečně prozkoumat situaci ve vesnici a rozdat příkazy k přesunu na pozice a následnému koordinovanému útoku.

Jednoduché symboly na mapě slouží k označení skupin a rozdávání rozkazů probíhá pouhým klikáním myší na pozice a zadáváním rádiových příkazů. Přes obavu, že bude toto ovládání složité, se mně okamžitě vrylo pod kůži a osobně jsem si tuto část hry zamiloval. ArmA 2 sice tímto krokem poněkud ustupuje od klasické taktické akce, ale to je dle mého jen dobře – oživení hratelnosti není nikdy na škodu. Při troše taktického myšlení tak můžete i vcelku jednoduše vmanévrovat nepřítele do pro něj nevýhodného postavení a zvítězit tak za cenu minimálních ztrát.

Poslední marš

Když se však něco zvrtne, jistě se vám nebude chtít jen tak sedět na paloučku u lesa a vydáte se své podřízené zachránit pěkně ručně. Vždyť už kvůli rozmanitému výběru zbraní si budete chtít zastřílet na přítomné nepřátele, nebo na volně pobíhající zvěř.

Můžete vmanévrovat nepřítele do pro něj nevýhodného postavení

Ostatně, celá Chernarus oplývá životem a každou chvíli budete mít chuť odhodit M16ku do křoví a začít raději sbírat houby, či ji vyměnit za kozlici a jít střílet zajíce. Válka je však válka a kulka vás může provrtat i v sluncem prozářeném lese.

Co mi podrazilo kolena hned na první pohled, však bylo grafické zpracování celé hry. Detailní textury, pečlivě vymodelovaný snad každý šroubek na tanku a hlavně nezapomenutelné efekty se zaryly do paměti tak, že si snad hru budu zapínat jen proto, abych se projel v džípu po Chernarusi.

Skvěle vypadá kupříkladu volný pád i efekt rozmazaného vidění po zranění. A to vše prosím ve velmi rozumném framerate. Zkrátka a dobře – přes obrovskou rozlohu zobrazovaného prostředí se grafikům a programátorům povedl malý zázrak.

Po důkladném otestování novinářské betaverze musím konstatovat jediné: ArmA 2 vypadá už v současné chvíli k světu a nebudu zajisté osamocen, když budu autorům držet palce, aby hru úspěšně vydali a sklidili zasloužené ovace. Osobně se již nemohu dočkat na pokračování kampaně a na pořádné otestování multiplayeru. Tak tedy za pár měsíců nashledanou a ať vše vyjde tak, jak má.