nail'd - létající čtyřkolky pro otrlé (recenze)

Pohled na okolní obrázky možná nutí sáhnout pro helmu a řidičské rukavice, ale klidně můžete přidat i letecký průkaz. Nail’d jsou tak pekelně ustřelené arkádové závody, že s trochou nadsázky občas strávíte ve vzduchu víc času než na pevné zemi. Hra dost připomíná starší off-roadovou zábavu Pure, jen tentokrát tvůrci přihodili ke čtyřkolkám i motorky, vykašlali se na akrobatické triky a přitáhli šrouby.

Jak moc je hra absurdně přehnaná si uvědomíte v okamžiku, kdy budete míjet vzducholoď na její letové hladině, či kličkovat mezi výpustěmi na stěně přehrady. Jo, tady zase jednou dostala fyzika kopanec do zubů. A s rozběhem. 

Létající Čestmír (a vlastně všichni)

Na začátku dokáže nail’d uhranout svojí ulítlostí. Arkádové ježdění po šíleně členitých tratích, kde na zběsilé stoupáky a dávivé propady narazíte skoro za každou zatáčkou, je zábava.

Jak moc je hra absurdně přehnaná si uvědomíte v okamžiku, kdy budete míjet vzducholoď na její letové hladině

S tratěmi si tvůrci prostě vyhráli, nasypali do nich spoustu nájezdů, podjezdů a zkratek, společně se spoustou zpestření – ať už je to pasáž v tunelu, kde projíždí vlak, průjezd hořícím lesem či kličkování ve starobylých ruinách. Navíc, i když je prostředí hodně členité, díky přehlednému značení se prakticky nestává, že byste míříli (a padali) kamsi do neznáma.

Problémem je však rozprostření do pouhých čtyř tematických okruhů (poušť, kanadské lesy, středozemí a zasněžené hory) a čtrnácti tratí, které se okoukají a postupně ztrácejí sílu ohromit. Jasně, když poprvé kličkujete mezi stromy v hustém lese či padáte v několikasekundovém pádu do údolí desítek metrů pod vámi, užasle pokynete bradou. Popatnácté už jen lehce naznačíte: „prima, frčíme dál“.

Moc nepřidá ani slabý počet závodních módů: klasický závod, jízda na body a na čas zrovna nepředstavují vrchol herního obžerství.

Zvláštně vypadá herní plán turnaje pro jednoho hráče (což je hlavní mód), kde sice narazíte na jakousi snahu o větvení, ovšem velmi brzy zjistíte, že pro odemčení vyšší ligy stejně musíte odjezdit prakticky všechno. Podobně „na oko“ a „do počtu“ působí i možnost si vylepšovat motorku či čtyřkolku. Nové díly pro tuning získáváte hrozně nepředvídatelně a stejně nemají na jízdní model moc viditelný vliv. Pravda, on v podstatě není ani moc rozdíl mezi chováním motorky a čtyrkolky na trati.

Fyzika je loterie

Nail’d je prostě arkádou do morku kosti a nesmíte hledat nic víc a udivovat se třeba nad tím, že vozítko se ovládá a chová prakticky stejně jak na trati, tak ve vzduchu, kde je musíte neméně usilovně kočírovat, abyste se trefili zpátky na zem a nerozmázli se o strom, dům, kabinu lanovky…cokoliv. Bohužel v tomto ohledu je hra docela nevyzpytatelná – pocit z rychlosti super, řízení a jízda též intuitivní, ovšem kolizní systém pokulhává. Jednou se od překážky odrazíte, podruhé se rozbijete a čeká vás respawn. Což je otravné a frustrující.

Podobně nevyladěně působí i systém efektů doplňujících nitro. Překvapuje vás někoho, že ve hře podobného formátu je nitro? Jistě, že ne. V nail’d se ukazatel krátkodobého zrychlení plní dosažením určitých podmínek, tou jasně definovanou je například zvládnutí úseku bez havárie, zničení protivníka či projetí ohnivou brankou.

Chrome totiž dokáže vykouzlit rozlehlé a vizuálně atraktivní prostředí

Jiné souvisí s fyzikou, třeba jízda hlavou dolu, perfektní dopad, a další, které nejsou zrovna průhledné a aktivujete je často spíš náhodou. Což je obzvlášt otravné v módu, kde se právě hraje na tyto efekty. Naštěstí počítačem řízení protivníci s nimi mají ještě větší problémy než vy a vyhrát tak není až takový problém. Když už jsme u toho, celkově umělá inteligence po velkou část hry nepředstavuje přílišnou výzvu, což určitě není optimální.

Škoda té rozkolísanosti a plochosti, protože bez ní by byla hra zábavnou a oddychovou horskou dráhou v nádherném prostředí. Engine Chrome totiž dokáže vykouzlit rozlehlé a vizuálně atraktivní prostředí, přičemž funguje i na poměrně starších sestavách (Core 2 Duo, 2 GB Ram, 8800 Gts) naprosto plynule. Hezká grafika a silný pocit z rychlosti v kombinaci s hard rockovým hudebním podkresem (na OST jsou třeba Slipknoti) dávají nail’d prostě šťávu. Nicméně hlas rozumu stále potvrzuje Pure jako vydařenější a chytlavější off-roadovu taškařici. A nic na tom nezmění ani multiplayer až pro 12 hráčů, který určitou elementární přitažlivost má.