Bývaly časy, kdy závodní hry byly jen sbírkou různých nesouvislých tratí, kdy Tony Hawk‘s Pro Skater ohromoval možností celé dvě minuty (!) blbnout v prostředí více čí méně připomínající skate park. Ale tak jako komunikační technologie zmenšují relativní velikost naší planety, výpočetní výkon herních zařízení nafukuje rozlohu digitálního prostředí virtuální zábavy rychleji než kompresor pouťový balonek.
Vývojáři se předhánějí ve volnosti, kterou hráčům nabídnou, a v kilometrech čtverečních texturami potažených polygonů. Proč ne, ono je to bezva. Ubisoft tak nemohl jinak než představit na svém digitálním svátku Ubidays svoji vysmátou rudovlasou hvězdu – Shauna White – a „jeho“ hru. Tenhle kluk má ve svých jedenadvaceti letech být na co hrdý: je vrcholným skaterem i snowboarďákem, a navíc se může pyšnit zlatou medailí z poslední zimní olympiády v Turíně.
Vývojáři se předhánějí ve volnosti, kterou hráčům nabídnou, a v kilometrech čtverečních texturami potažených polygonů
Jestli vás zajímá, jak se tenhle mistr prkna cítí, když se řítí ze zasněžených vrcholků velehor, Shaun White Snowboarding (SWS) má ambice být tím, po čem budete chtít sáhnout.
Po vrcholcích kolem světa
V SWS se podíváte do celkem čtyř horských lokalit od Aljašky po Japonsko (jen to neberte přes Pacifik, to byste na moc velehor nenarazili). Zdá se vám to málo? Pak vězte, že každá lokace sestává ze třech dílčích území: vrcholku hory, svahu a ski-parku, přičemž pochopitelně není problém začít zkouškou přežití mezi rozeklanými skalisky vysoko nad mořem a skrze lesy se proplést až k úpatí velehory s malebnými hospůdkami a sněhuláky.
SWS klade veliký důraz na implementaci fyzikálních zákonů, proto má každá část hory přinést zcela odlišný zážitek. Nejdřív se budete brodit hlubokým sněhem, snažit se nabrat rychlost pro ohromné skoky ze skalních převisů či mezi roklemi. Následně hra poškádlí váš hardware vykreslováním nespočtu stromů, mezi nimiž se budete snažit zručně kličkovat, abyste si nakonec mohli užít kouzla upravené sjezdovky a umělých skokánků.
Špičkový vizuální zážitek má umožnit i dynamická kamera a podle herních ukázek soudím, že se jí to i bude dařit. Slovy popsáno SWS funguje tak, že vás v každou chvíli zabírá hned několik kamer, mezi nimiž jste automaticky přepínáni v závislosti na terénu, kterým projíždíte. Například před skalním převisem se kamera oddálí, abyste se mohli připravit na skok a dobře si ho načasovat. Jakmile se odrazíte, oblétne vás filmová kamera umocňující zážitek z neskutečně šíleného letu, a nakonec se dočkáte detailního záběru na dopad, u něhož máte pocit, že vidíte, jaké svaly se vaší postavě napínají, aby monstrózní skok ustála.
Tanec mezi vločkami sněhu
Zní to celé poutavě, co říkáte? Ubisoftu se skutečně daří svojí novinkou získávat pozornost, a má pro to více argumentů. Celé to brázdění po velehorách si totiž vůbec nemusíte užívat jen sami, ačkoli pochopitelně můžete, nechcete-li si trhnout ostudu na síti. Pokud ale zvolíte hraní online, máte zaručenou společnost 16-32 živých spoluhráčů (jinak je nahrazují NPC), před kterými se můžete jen bohapustě předvádět, nebo je třeba rovnou vyzvat na nějaký ten závod.
SWS vám nabídne šatník srovnatelný s prestižními herními tituly pro prepubescentní holčičky vyžívající se v trendy kombinacích růžových sandálků s limetkově zelenými ponožkami (berušky included)
Abyste se na kopci vzájemně nepletli, SWS vám nabídne šatník srovnatelný s prestižními herními tituly pro prepubescentní holčičky vyžívající se v trendy kombinacích růžových sandálků s limetkově zelenými ponožkami (berušky included). Nerad bych vás ale zmýlil zlehčováním herního šatníku: v SWS má vaše oblečení význam jakéhosi sociálního statusu, neboť nepřímo naznačuje, jak daleko ve hře jste vlastně pokročili. Kvalita vašeho prkna je zase určující pro pohodlné ježdění – nebo jste snad čekali, že na pekáči budete ledovku brázdit stejně snadno jako na prkně s nabroušenými hranami?
Jakousi sněhovou čepičkou na vysoké hoře je pak skutečnost, že veškeré pohyby a triky herních postav jsou nasnímány motion-capturingem od samotného Shauna Whitea, což znamená dvě věci. Zaprvé už teď animace vypadají docela slušně (ačkoli ano, zasloužily by místy vybrousit) a zadruhé se dočkáte celé bohaté nabídky všech možných, nemožných i zcela šílených triků, jaké guru světového snowboardingu umí.
Na komín!
Pokud je v nabídce určitých titulů prázdné místo, najde se občas někdo, kdo to místo najde a vyplní. Samo o sobě to není zázrak hodný vytesání památníku, ale občas je to dobrá trefa. Podařilo se to například Skate mezi skateboardovými hrami a podobnou cestou se vydává i Shaun White Snowboarding. Mezi arkádovými záležitostmi, jako je třeba SSX od EA, se vydává poklidnější, realističtější cestou, která nahrazuje šílená komba klidnějším ježděním zaměřeným na techniku jízdy a ovládání.
Kořením toho celého má být rozsáhlé herní prostředí s velkou volností pohybu, což je u hry tohoto typu silným příslibem. Jsem skutečně zvědavý, jak se s touto výzvou vývojáři v Ubisoftu poperou a co nám nejspíš někdy ke konci roku naservírují. Už teď ale mám chuť vyměnit léto za zmrzlou vodu a prkno v ruce, takže tuhle hru na Doupěti rozhodně budeme sledovat. Stay tuned.