Já open-world rád nemám, akorát to ničí herní zážitek. U AC3 to bylo nejmarkantnější. Hraju hlavní misi, postava mi řekne, že až budu připraven, mám ji potkat někde na opačném konci mapy. A místo toho, abych dál plynule pokračoval v příběhu, tak 10 minut reálného času jenom běžím po mapě, abych slavnostně odkliknul další část. Ale hlavně že si pak můžu pochvalovat super dlouhou herní dobu. Půlku času jsem jenom honil ikonky, ale bylo to dlouhé! Vedlejší mise typu jdi 15 minut někam, zmáčkni tlačítko a poslechni si dvouslovné poděkování si taky můžou nechat od cesty.
U Thiefa byl ten open-world obtěžující méně, nejspíš proto, že mise nebyly přerušované a odehrávaly se z velké části na místech, na která jsem při běžném pohybu po mapě nenarazil.
Lineární průchod každopádně upřednostňuji, poskytne mi daleko koncentrovanější zážitek. Na znovuhratelnost kašlu a herní doba pro mě není žádná mantra, o tom, jak si hru užiju, neříká nic.
