Existuje opravdu velké množství herních žánrů. V každém z nich najdeme spoustu dobrých kousků, ale jen málokterému se podaří jich několik spojit dohromady. Pojďme se tedy podívat na 10 her, kterým se povedlo perfektně skloubit žánry.
Stardew Valley
Začneme hezky zlehka relaxační hrou z minulého roku. Říká vám něco série Harvest Moon? Do jisté míry jsou si tyto tituly podobné. Stáváte se majitelem maličké farmy a vašim úkolem je ji co nejvíce rozšířit. Stavíte nové budovy, učíte se pěstovat nové plodiny a děkujete za to, že občas prší, a tak nemusíte zalévat. Tím to ale rozhodně nekončí.
Krom pěstování plodin a udržování farmy se musíte naučit i boji. Je to kvůli tomu, abyste se dostali k nerostným surovinám v dolech, kde nejsou zrovna přátelští mobové. Hra se tak rázem mění ze stylu Harvest Moonu na lehce okrájenou verzi Terrarie nebo Starboundu.
To ještě ale není všechno, vážení čtenáři. Je třeba si také udržovat dobré vztahy s obyvateli přilehlé oblasti, a tak plníte jejich zakázky, jen tak s nimi tlacháte, nebo zajdete občas na jednu z významných událostí, které se obvykle slaví na náměstí. Díky tomu, že na zdejší lidi nebudete kašlat, se můžete dostat k věcem, které by pro vás jinak byly nedosažitelné.
Dojde i na změny ročních období
Ve městě také můžete potkat svoji vyvolenou a než se nadějete, už plánujete svatbu a společné bydlení. Neuplyne dlouho a narodí se potomek, který má jednou převzít vaši farmu. Pak už se jen opřete do křesla a kocháte se tím, co se vám podařilo vytvořit. Náhle si ale uvědomíte, že v podstatě jednoduchá hříčka vám zabrala několik desítek hodin.
Před pěstováním můžete upřednostnit chov zvířat
Stardew Valley tak představuje nejen oddechovku, zároveň je to do jisté míry simulátor sociálního života, který ne každý hráč má. V neposlední řadě si také zabojujete, a pokud je vám i tohle málo, vývojáři připravují kooperativní multiplayer. Krom toho, co už jsem zmínil, hra ale obsahuje ještě vetší množství činností, ale proč je tady vypisovat, když je můžete vyzkoušet sami? Zatím je Stardew Valley dostupná pro PC, PS4 a XBONE. Vývojáři uvedli, že ještě letos chtějí hru dostat i na Nintendo Switch a nezavrhuje se ani PS Vita.
Borderlands
Je spousta dobrých FPS stříleček, stejně jako je hodně dobrých RPG. Ale Borderlands je jedna z mála her, ve které tyto žánry do sebe zapadly jako puzzle a tvoří kombinaci, která tady do té doby ještě nebyla.
V poslední době se RPG prvky rvou do každé druhé hry, i když to v některých úplně nesedí. U Borderlands to ale na nich stojí a padá. Už u výběru postavy si musíte promyslet, jakým stylem chcete hrát, protože každá z nich má rozdílný skill set. Je ale důležitější, jaké mají vaše zbraně statistiky a stejně důležitou roli hraje i level vaší postavy.
Často se Borderlands označuje jako FPS Diablo a myslím, že trefnější označení bych snad nenašel. Stejně jako v Diablu i tady stojíte proti hordám nepřátel, a zabíjíte je hlavně kvůli zkušenostem a lepšímu lootu. Svoji postavu si sice po získání nového levelu vylepšujete, ale stále záleží více na tom, jak vysoká čísla má vaše vybavení. I kdybyste se tak dostali k závěrečnému bossovi a měli nejvyšší level, se základní pistolí si proti němu ani neškrtnete.
Krom toho je v každém dílu i příběh, který není nijak složitý, ale díky němu má vraždění dalších nepřátel alespoň nějaký smysl. K tomu si ještě přičtěte kooperativní multiplayer a máte šílenou zábavu na několik desítek hodin.
Giants: Citizen Kabuto
Tak tohle je opravdu unikátní záležitost. Hru podobnou Giants jen stěží budete hledat.
Příběh se odehrává dlouho před velkým třeskem, kdy existoval poletující ostrov. Na něm žila různá stvoření. Jednou z ras jsou Sea Reapeři, kteří si jednoho dne uvědomili, že jejich ostrov nemusí být jediný a obávali se možné hrozby. Proto stvořili Kabuta, který se ale následně vymkl kontrole a začal řádit. Tady přicházíte na řadu vy v roli prvního z hrdinů.
Je jím Bazz, který patří k Meccaryanům. Jeho herní styl je jednoduchý. Tato část hry je víceméně klasická střílečka z pohledu třetí osoby. Pro rychlejší přesun po mapě má k dispozici jetpack . Oproti tomu se hratelnost další hratelné postavy, Delphi, dost liší. V její roli se spoléháte na luk a meč. K tomu občas přispějete nějakou magií. Tou nejvýraznější odlišností je ale RTS část.
Z third-person akce se najednou stává oldschool RTS, kde si stavíte základnu, postupně ji rozšiřujete a tvoříte další a další jednotky. Právě tohle dělá Giants tak výjimečnou hrou. Kombinace těchto žánrů se vidí jen zřídka.
Je tady ale ještě jedna hratelná postava, a to samotný Kabuto. I on má stejně jako Bazz a Delphi specifickou hratelnost. Díky jeho velikosti ničí celé budovy a pojídá rasu zvanou Smarties. Když je dostatečně nasycen, zrodí se nový, menší Kabuto. Takhle si tvoříte celou jednotku poskoků, kterým můžete rozkazovat, jak se vám zlíbí. Podobných záležitostí opravdu není mnoho, takže Giants stojí alespoň za vyzkoušení. Najdete ho na GOG.com.
Superhot
Superhot je jednou z nejinovativnějších her posledních let. Kdo by to byl řekl, že s tak jednoduchou myšlenkou se dá vytvořit tak originální a zábavná hra.
Když se hýbete vy, plyne čas, když se zastavíte, čas stojí s vámi. Na téhle mechanice je vystavěna kompletně celá hra. Díky této mechanice zažijete nejen spoustu zábavy, ale také se vám díky ní podaří přežít.
Skloubení střílečky a logické hry v tomhle směru tady ještě nebylo. Hraní zabere jen pár hodin, ale každou úroveň můžete projít různými způsoby. Vždycky jde o to vypořádat se s nepřáteli. Použít k tomu můžete pěsti, pistole, pálky, zkrátka všechno, co v té dané úrovni najdete.
Když dojde na situaci, kdy vám ve zbrani dojdou náboje, můžete ji hodit po nepříteli a tím mu vyrazíte jeho zbraň z ruky. Tu následně vezmete do svých rukou a situace se najednou obrací ve váš prospěch. Během hraní to nevypadá nijak epicky, ale po tom, co dokončíte úroveň, vidíte váš průchod v reálném čase, což vypadá zatraceně dobře. Všude kolem létají kulky a vy se mistrně vypořádáváte s početní přesilou.
Superhot si můžete zahrát na PC nebo Xbox One. Na Playstation se v tomto případě nějak zapomnělo. K tomu ještě existuje VR verze pro Oculus Rift, a to se vyplatí.
Portal
Podobný případ jako Superhot. Skloubení FPS hry s logickým žánrem, jenže v docela odlišném směru. Hrátky s časem tady nehledejte.
Všechno se odvíjí od toho, že se hlavní hrdince jménem Chell dostane do rukou Portal Gun. Díky ní můžete vytvořit portál mezi dvěma místy. Opět je tady naprosto jednoduchá premisa, ale je až s podivem, co z ní dokázali designéři vytáhnout.
Není to ale jen o portálech. Jak postupujete hrou, hádanky jsou čím dál složitější. Do správné manipulace s Portal Gun tak přibývají ještě hrátky s kostkami. Následně se k tomu přidají ještě hádanky s lasery. I když se ale na první pohled může zdát daná místnost složitá, až přijdete na řešení, řeknete si, že to vlastně dává smysl.
Portal má dva díly a oba stojí za to. Ať už kvůli hratelnosti nebo příběhu, který ale stále není úplně ukončený. Ostatně, jak to má Valve ve zvyku. Na nedávném AMA Gabea Newella bylo potvrzeno, že Valve pracuje na nějaké velké hře, tak možná se dočkáme pokračování tohoto logického počinu. Nebo taky ne. U Valve člověk nikdy neví.
Pokud byste z Portálu neměli dost, tak se na Steamu podívejte na hříčku Out There Somewhere. Také si hraje s přesouváním pomoci zbraně. Je to sice kratičká záležitost, ale za těch 99 centů určitě stojí.
Grand Theft Auto V
Překvapuje snad někoho, že se tady objevuje pátý díl téhle monstrózní série od Rockstaru? Je v podstatě jedno, jaký žánr preferujete, většina z vás si tady najde to svoje.
Nezáleží na tom, jestli raději hrajete v pohledu z první nebo třetí osoby. Tady vám vývojáři dávají na výběr, tedy pokud nehrajete na staré generaci konzolí. Ve FPS pohledu je to sice trošku krkolomnější, ale na to, že je to původně TPS, je to zvládnuté na dobré úrovni.
Krom toho, že máte k dispozici tři hratelné postavy a rozsáhlý příběh, můžete dělat opravdu spoustu vedlejších aktivit, o které nemusíte nijak zavadit. Můžete si trochu zasportovat. Nějaký tenis nebo jóga nikdy neuškodí. Milovníci rychlých aut se vrhnou do závodění a fajnšmekři se pustí do nakupování akcií.
Mimo singleplayer samozřejmě musíme zmínit masivní GTA Online. Tam můžete dělat tolik věcí, že vypsat je všechny by zabralo celkem dlouhou chvíli. Vývojáři si ale stále myslí, že aktivit tam ještě není dost, a proto stále dodávají nové updaty. GTA V je zkrátka hrou mnoha žánrů. Nejvíc na něj sedí označení sandbox, protože si vlastně opravdu můžete dělat, co vás napadne.
Pokémon
Někteří hráči si stále myslí, že série Pokémon je jen pro mladší. Usuzuje se tak hlavně kvůli seriálu, který je opravdu zaměřený převážně na děti, u herní série to ale neplatí.
Když se přenesete přes kreslenou grafiku, najdete opravdu do hloubky propracované RPG a nejen to. Po tom, co si chytnete Pokémony, se o ně také musíte náležitě starat. I bez toho sice za vás budou bojovat, ale když je budete krmit a hrát si s nimi, zvýší se jim tak statistiky a vy můžete jít do těžších soubojů. Když si s konkrétními Pokémony budete prohlubovat vztah, tak se z nich může vyvinout typ, ke kterému se jinak nedostanete. Příkladem může být Eevee, ze které se v tomto případě stane Umbreon nebo Espeon. Který z nich to bude, ovlivňuje, jestli je právě den nebo noc.
Pokémon také obsahuje jednu část, kde si přijdete jako ve Stardew Valley. Konkrétně v Pokemon X&Y můžete pěstovat stromky. Z nich pak získáváte ovoce, kterým svým mazlíčkům můžete doplnit zdraví, zvýšit sílu a podobně.
Hlavní složkou jsou ale stále souboje, které od prvních dílů sice ušly znatelný kus cesty, stále je ale jejich podstata stejná. Hraje se na kola a při těžších soubojích musíte i trochu strategizovat. Zvlášť u Pokémonů, u kterých máte na odchyt jen jednu šanci.
Pokud vlastníte konzoli Nintendo 3DS a ještě s Pokémony nemáte zkušenosti, doporučuji sáhnout po tom nejnovějším dílu. Starší díly jsou také fajn, ale ten aktuální vždy obsahuje něco navíc.
Zaklínač 3: Divoký Hon
Ten Geralt se také musí vetřít všude. Ale počkat, co ten tady vůbec dělá? Vždyť všechny díly ze série Zaklínač jsou čistokrevné RPG. Inu, v každém z nich byly aktivity, které toto tvrzení popíraly a rozšiřovali je o další žánry. U třetího dílu je ale jedna aktivita, která přesáhla pomyslnou hranici a stala se právoplatným důvodem pro hraní Zaklínače. Dokonce se našli tací, kteří zavrhli zbytek hry a soustředili se jen na tuto aktivitu.
Teď už vám jistě dojde, že jsem měl celou dobu na mysli Gwent. Hráči si tuhle karetní hru ze třetího Zaklínače oblíbili natolik, že vývojáři udělali její samostatnou verzi, která je momentálně v beta fázi. Když už dělají něco takového, tak se rozhodli hru a její mechanismy posunout na další úroveň. Ve standalone hře tak najdete spoustu dalších karet.
Ale zpět ke třetímu Zaklínači. Kombinace open-world RPG a karetní hry se také nevidí každý den. V tomto případě je ale důležité, že Gwent skvěle zapadá do celé hry a nepůsobí jako něco, co tam vývojáři jenom tak plácli. I v předchozích dílech byly minihry. Ty to ale nedotáhli tak daleko hlavně kvůli tomu, že to zkrátka byly jednoduché aktivity, které působily jen jako zpestření. Gwent je ale natolik komplexní už v základní hře, že se vůbec nedivím vzniku samostatného titulu.
Valkyria Chronicles
Japonské hry bývají dost odlišné od západní tvorby a jinak tomu není ani v případě Valkyria Chronicles. V tomto případě se jedná o spojení tahové strategie a střílečky z pohledu třetí osoby.
Příběh se odehrává v alternativním světě za dob druhé světové války. Hráč se nachází v roli velitele jednotky, která si prochází těžkými souboji.
Ještě před samotným bojem se hra přepne do strategického pohledu, kde vidíte každého člena jednotky a vy můžete každému z nich určit, co má dělat. Po přípravě už se přesouváte na samotné bitevní pole a tím se dostáváme do TPS části. Do rukou dostanete několik hratelných postav. Disponují jinou zbraní, ale herní styl se kvůli tomu nijak nemění.
Valkyria Chronicles je od Segy, tedy japonského studia. Můžete tak očekávat trošku bizarní postavy a zbraně, které jsou občas větší, než jejich držitel. Jestli vám to ale nevadí a proti manga stylu také nemáte žádné námitky, tak se s klidem můžete pustit do hraní. Hra je k dispozici jak na počítači, tak na konzolích.
Overwatch
Samozřejmě nesmíme opomenout ani dle Game Awards nejlepší hru loňského roku. Blizzard s Overwatchem poprvé navštívil vody FPS stříleček a lepší start si snad ani nemohli přát.
Overwatch ale není jen střílečkou z pohledu první osoby, stejnou měrou ho totiž lze považovat také za MOBA hru. Byly tady sice hry, které se pokoušely o to samé, ale třeba takovému Battlebornu od Gearboxu se to vůbec nepovedlo a dnes už po něm neštěkne pes. Overwatch se má stále skvěle k životu a získává stále více a více hráčů. Momentálně jich už je přes 25 milionů, a to už je sakra vysoké číslo.
Díky tomu, že Overwatch nabízí 23 hratelných postav, nabízí i stejný počet herních stylů. Každý z hrdinů má totiž rozdílný kit a v týmu hraje jinou roli. Za takovou Mercy třeba nebudete v přední linii, s Reinhardem zase nebudete postávat vzadu. Každá z postav má ale také svůj counter, tedy hrdinu, který se s ní dokáže lehce vypořádat.
Jak už je u Blizzardu zvykem, o svoje hry se náležitě starají a Overwatch není výjimkou. Probíhají speciální eventy. Zatím poslední byl k příležitosti čínského nového roku – roku ohnivého kohouta. Dále pak přibývají herní módy, stejně jako postavy. Stejně by to mělo být i v budoucnu.
Na první pohled to není vidět, ale na pozadí všeho se odehrává zajímavý příběh
Overwatch je zkrátka jeden velký úspěch a letos se bude snažit razantně prorazit i do vod E-sportu s Overwatch League. V České Republice je v tomto směru zatím nejvýraznější Counter Strike společně s League of Legends a já osobně doufám, že se Overwatch postaví po jejich boku.
Tak, to bychom měli těch 10, které dle nás stojí za to. Pokud i vy máte nějaký titul, u kterého jen stěží vyberete konkrétní žánr, podělte se s námi o něj v diskuzi.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně