Právě dnes snížilo Nintendo cenu handheldu 3DS, krok po předchozích úspěšných letech nečekaný. Přichází bída do Houbičkového království?
V první řadě, Nintendo na tom není zdaleka tak špatně, aby se začaly fabulovat nějaké příběhy o blížícím se krachu. Díky agresivní cenové politice, kdy Nintendo na rozdíl od konkurentů vydělávalo od prvního dne na každém kusu hardwaru a ne jen na hrách, si nasyslilo slušnou sumičku ve výši přes 10 miliard dolarů. Pochopitelně velký vliv na to měla i celá řádka úspěšných titulů – v letech 2005 až 2009 to bylo hned 12 her, kterých se celosvětově prodalo přes 15 milionů kusů.
Ty doby jsou ale pryč, prodeje Wii už dlouho padají jako kámen (v Japonsku za týden se aktuálně Wii prodá zhruba polovinu toho, co PSP) a 3DS se rozhodně též neprodává podle plánů. A to navzdory prohlášením, že třeba ve Velké Británii to byl prý nejlepší launch herního zařízení od Nintenda v historii. Poslední údaje z konce července mluví o 4,32 milionech kusů poslaných (nikoliv prodaných) do obchodů. Původní plány byly prodat 4 miliony kusů celosvětově do konce března, prodali 3,61.
Akcie padají a padají
Kvůli neuspokojujícím prodejům bylo Nintendo donuceno snížit předpokládaný zisk pro letošek o 82 %, což se podepsalo i na hodnotě akcií. Ty spadly na cenu 11 430 jenů, nejnižší úroveň od srpna 2005. Akcie padaly i předtím, možná poněkud překvapivě i po odhalení nové konzole Wii U na letošní E3. Důvod byl však prostý – analytici, jako například Merril Lynch z UBS AG and Bank of America Corp, nebyli z nové konzole ohromeni a nevěří v podobný úspěch, jako u Wii. Ovšem byl jeden okamžik, kdy hodnota akcií poskočila vzhůru; když Pokemon Co. ohlásila výrobu hry pro iPhone a Android.
Pár hodin po té však Nintendo zprávu dementovalo a akcie spadly zpátky dolů. „Oni to prostě nechápou,“ napsali ten den analytici z MF Global FXA Securities Ltd. v poznámkách akcionářům. „Prodejte akcie, protože management, který se kdysi prosadil kreativním myšlením, teď ukázal, jak moc pozadu jsou.“ Něco podobného si myslí i Masamitsu Ohki ze Stats Investment Management Co.: „Smartphony jsou novým bojištěm herního průmyslu. Nintendo by si tam buď mělo koupit cestu, nebo vymyslet něco úplně nového.“
Satoru Iwata, prezident Nintenda, však prohlásil, že dokud bude on ve funkci, budou dělat hry pouze pro jejich zařízení. O hrách pro iPhone a podobné zařízení nechce ani slyšet, protože hříčky za dolar ničí podle Nintenda hodnotu klasických her. Jenže ono není hodno iPhone podceňovat, co se týče her. Podle dat Flury Analytics vzrostly v US prodeje her na iPhone z 5 % procent v roce 2008 na 19 % v roce 2009. V tom samém rozmezí spadlo DS o 5 %. A to jsou data z loňského roku, kdy ještě nebyl na trhu iPad. Aktuálně je iPhonů a iPadů prodáno přes 200 milionů a hry patří za nejkupovanější aplikace vůbec.
Proč nezkusit experiment?
Pro Nintendo, pokud by jim v tom nebránila jejich vlastní hrdost, by tak nemuselo být špatné se do tohoto segmentu podívat – přeci jen v podobě Maria, Pokémonů a podobně vlastní jedny z nejcennějších herních značek vůbec. Přitom by se nemuselo jednat o vytváření zcela nových her, ale stačilo by portovat pár vhodných legend jako třeba Super Mario Bros., případně stvořit aplikace stylu Pokédexu. Neparazitovali by si tak na svých „velkých“ titulech, které by mezitím vycházely na jejich vlastních platformách a "mobilní" hříčky by mohly přilákat i nové hráče (zábavnost Super Mario Bros. je totiž nadčasová). Při vhodně zvolené ceně by se mohlo jednat i o zajímavý příjem. Ostatně se stačí podívat třeba na Square Enix, který na iPhone portuje jejich starší hry, v poslední době třeba Final Fantasy Tactics a nebojí se nasadit prémiovou cenu 15 dolarů.
Navíc by Nintendo mohlo zevnitř prozkoumat, jak funguje mega úspěšný ekonomický systém, bez kterého by se nestal z iPhonu takový hit. A že v tomto segmentu japonský herní gigant docela zaostává, jako v přístupu k online hraní. Rozhodně nehodlám tvrdit, že klasické hraní je mrtvé a Nintendo by se mělo kompletně přesunout na smartphony a tablety. Na druhou stranu se nedá zpochybnit, že tento druh hraní ukusuje firmě procenta a není důvod se současnému trendu, který velmi pravděpodobně bude do budoucna jen sílit, vyhýbat. Ostatně i další herní firmy se přizpůsobují, jako když například EA koupili PopCap a facebookové Playfish.
