ArcaniA: Gothic 4 – o jednoduchém pastýři (recenze)

Značka Gothic zanechala v minulosti stopu v nejednom srdci milovníka RPG her. Bohužel se tvůrci oblíbené série po problematickém třetím dílu nepohodli se svým distributorem a neštěstí bylo na světě. Práva ke Gothicu němečtí vývojáři nevlastnili, a tak před časem spatřilo světlo světa jejich nové RPG Risen, se kterým si z ostudy kabát rozhodně neudělali.

Pokračování Gothica dostalo na starost méně známé studio Spellbound, které má na svědomí tituly Desperados, Robin Hood, Chicago 1930 a Helldorado.

Gothic 4 s podtitulem ArcaniA už nemá s tím pravým Gothicem moc společného

Před vydáním jsem byl docela zvědav, zda vsadí na starý dobrý a fungující koncept předchozích dvou dílů, nebo nás čeká spousta změn. Druhá varianta je správná a želbohu Gothic 4 s podtitulem ArcaniA už nemá s tím pravým Gothicem moc společného, ale pěkně popořadě.

Šílený král

Co vlastně dělá z průměrného RPG dobré RPG? Každý hráč klade důraz na něco trochu jiného, nicméně podařený výsledek by asi měl obsahovat kvalitní a strhující příběh, propracovaný systém dialogů a questů, zábavný bojový systém, uvěřitelný a atmosferický svět, či promyšlený vývoj hlavní postavy. ArcaniA se trefila do černého ani ne v polovině případů.

Příběh na tom zas tak špatně není, hlavní dějová linka vás zavede do země zvané Myrtana. Začínáte na jednom malém ostrůvku, kde se seznámíte s novým a opět bezejmenným hlavním hrdinou, pasáčkem ovcí. Než nad ním získáte kontrolu, prožijete si jeho sen o jiném bezejmenném hrdinovi, hlavní postavě prvních tří dílů. Ten to dotáhl až na krále a nyní je znám pod jménem Rhobar III. Jenže při snaze o sjednocení země se zmocnilo jeho mysli šílenství a svět tak čeká nevyhnutelná válka.

 
Na pastýřově ostrově je zatím klid, nic tedy nebrání v tutoriálovem seznámení se hrou, kde se v podobě profláklého plnění tří úkolů snažíte získat požehnání ke svatbě se svou milou. Jenže na klasické: „a žili spolu šťastně až do smrti“ je ještě příliš brzy, a tak se hrdina po neuvěřitelně průhledném zvratu vydává na cestu za dobrodružstvím. Základní premisa je průhledná jako čerstvě vycíděná okna, což by v podstatě až zase tak nevadilo. Bohužel klasickou zápletku potápí hloupý systém dialogů a lajdácky provedené úkoly.

Bez nápadu

V Arcanii se stírá jakýkoliv rozdíl mezi hlavními a vedlejšími úkoly a bohužel v tom špatném slova smyslu. Tradiční rozdělení na promyšlené příběhové a méně nápadité doplňkové questy nefunguje – hloupě povrchní a bez špetky invence jsou všechny. Jinými slovy řečeno, nevědět o tom, že určitý quest je příběhový, vůbec byste ho od ostatních nepoznali.

Zpočátku jsou úkoly ještě přijatelně osvěžující, jenže už po pár hodinách hraní si uvědomíte, že vlastně děláte pořád to samé dokola.

V Arcanii se stírá jakýkoliv rozdíl mezi hlavními a vedlejšími úkoly

Promluvíte si s postavou, ta vám slíbí pomoc jen za protislužbu, tu splníte, vrátíte se zpět a je vymalováno.

Dialogy jsou na tom ještě o něco hůře, občas je napsali snad žáci pomocné školy a zapomeňte na nějaké výraznější větvení, Gothic 4 po většinu času nabízí ze dvou variant odpovědí a to je zatraceně málo. To už mohli tvůrci rovnou interaktivní rozhovory nahradit cut-scénami.