Jsou tu filmy. Jsou tu hry. A pak je tu něco mezi. David Cage pokračuje ve svém tažení napříč herním průmyslem a nabízí nám další famózní ochutnávku ze svého portfolia, která zanechává v ústech neopakovatelnou příchuť.
I po několikátém dohrání se zdráhám označit Beyond nějakým specifickým termínem. Je to málo interaktivní hra, nebo hodně interaktivní film? Kdo hrál bravurní Heavy Rain určitě ví, co od hry očekávat, ostatně struktura a herní mechanismy u obou her jsou takřka identické. Na rozdíl od předchozího projektu studia je však Beyond v mnohém jiné. Nejen více lineární a soustředěné na konkrétní příběhové body, ale především hra s mnohem vděčnějším tématem. Co se stane, když zemřeme? Jsme tu sami? Nebo je za hranicí našeho vnímání ještě další svět?
Vědma těžký chleba má
Hráči se vtělí do holčiny jménem Jodie, se kterou prožijí velkou část jejího života, od osmi až do 23 let, během kterých zažijete tolik uširvoucích momentů, kolik se mnohým nepoštěstí za celý život. Jodie má totiž dar, je spojena s entitou jménem Aiden, neviditelným duchem, který sleduje každý její krok a dělá ji ze života peklo. Jistě, mnohým se může hodit mít za ramenem něco, co vám posouvá židle, zabíjí na počkání a vidí skrze zdi, jenže to není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Hra těží především z geniálně napsaného scénáře, který neustále žene vpřed, představuje Jodie jako malou holčičku, jako neposlušnou teenagerku, jako dospelou slečnu a člověka na pokraji svých sil. Příběh však není vyprávěn lineárně a především v první půlce dokáže řádně zamotat hlavu, dokud se životní situace Jodie nezačne doplňovat novými detaily a hráč nezačne získávat lepší přehled o tom, co se vůbec děje. Mnoha hráčům takto chaotický způsob vyprávění nemusí sedět, něco ale do sebe rozhodně má.
Na různorodosti se hře rozhodně upřít nedá, vše ale nestojí na příběhu samotném, nýbrž na postavách a dialozích
I beztoho se totiž vydáte napříč světem, vyzkoušíte si přívětivost indiánů, život bezdomovce během kruté americké zimy a nesmí chybět ani futuristické prvky při práci v CIA. Na různorodosti se hře rozhodně upřít nedá, vše ale nestojí na příběhu samotném, nýbrž na postavách a dialozích.
Jak jistě chápete, hratelnost se soustřeďuje na ovládání postavy, quick-time momenty a dialogy, ve kterých máte často velkou možnost výběru. Zkrátka Heavy Rain 2. Od každé situace a od toho, jak se v ní zachováte se odvíjí další události a i když Beyond ani zdaleka nedosahuje komplexnosti Heavy Rain, je dostatečně zamotaný a především vše ke konci perfektně dává smysl. Jodie musí zjistit, kdo Aiden vlastně je a k tomu se přidává celá hrstka nečekaných misí a situací, které musíte vyřešit. Díky jednodušší struktuře se ale scénář nikdy nezamotá sám do sebe, jak se často stávalo u Heavy Rain. A to je dobře. Stále totiž dokážete narazit na minimálně 6 různých konců, které závisí na vašich volbách, i když to podstatné se stejné odehrává jen v poslední kapitole.
Emoce na druhou
Jedno se hře upřít nedá, dokáže vás vtáhnout do děje, donutí přimknout k postavám a sdílet jejich emoce. Nemluvím jen o ústředních postavách, jako je Jodie, vědec Nathan či jeho kolega Cole. Prakticky všechny postavy, které na své pouti potkáte jsou skvěle napsané, jejich místo v příběhu má smysl a nejsou tu jen na oko. Agent CIA Ryan Clayton, kterého ze začátku zhluboka nenávidíte, se postupně stane vaším nejbližším přítelem a bezdomovci, kteří se na krátkou chvíli stanou vaším jediným spojením s okolním světem, vám přirostou k srdci jako málo kdo. Beyond to prostě umí a i proto jsou veškeré události pro hráče mnohem osobnější.
Situaci pomáhá samotný fakt, že všechny hrdiny ztvárnili světoznámí herci v čele s Ellen Page, Willemem Defoe či Ericem Winterem. Precizní animace, realistické obličeje a dokonale sednoucí dabing s hudebním podkresem jsou jedním z důvodů, proč se Beyond posouvá blíže filmovému průmyslu a hráč jej jako film také může brát. Ano, někomu možná minimální interakce bude vadit, i to je však svůj specifický žánr, který má s průmyslu herním nezastupitelné místo.
Hrdinové Beyond: Two Souls
Jodie Holmes - Ellen Page
Nathan Dawkins - Willem Defoe
Cole Freeman - Kadeem Hardison
Ryan Clayton - Eric Winter
Aidene, zachraň mě!
A pak je tu Aiden. Člověk během hraní často zapomene, že je Jodie vlastně zcela obyčejná holčina, které stačí jedna dobře mířená kulka, případně ošklivý pád, který ukončí její existenci jednou provždy. Je to právě Aiden, který nedovolí, aby se tak stalo a který dokáže mnohem více, než jen otravovat během rande (ano, užijete si).
Můžete pohybovat věcmi v prostředí, procházet skrze zdi a další předměty, hrát si s elektrickými obvody, případně rovnou uškrtit Silou
Jak možná víte z trailerů, mezi Jodie a Aidenem můžete prakticky libovolně přepínat. Zatímco u Jodie se ale hratelnost smrskává na dialogy, pohyb po prostředí a občasné rvačky s vašimi rychlými reakcemi, Aiden se baví podstatně více. Může pohybovat věcmi v prostředí, procházet skrze zdi a další předměty, hrát si s elektrickými obvody, případně rovnou uškrtit Silou (ehm) či se vtělit do libovolné postavy a donutit ji dělat to, co chce. Vše je samozřejmě stroze limitováno scénářem, takže můžete provádět interakci jen s tím, co vám dovolí vývojáři.
V některých případech to naštve, protože se zdá, že nemáte dostatečně volnou ruku, jindy je ale možností hodně a vy jste na jakémsi malém pískovišti, kde si hrajete dle libosti. Nakonec ale na omezení nesejde, Beyond je zkrátka ucelený a velmi intenzivní zážitek – buď se s tím smíříte, nebo jdete hrát jinam.
V jednu chvíli zavítáte do pouště, kde budete řešit zcela nové temné tajemství tamních indiánů, jindy zase budete jako Aiden muset dovést postavy na místo určení interakcí s prostředím
Velmi potěší některé originální nápady, které dokazují, že Cage jen slepě nešel za žánrovým klišé a měl dostatek odvahy přimíchat i něco nečekaného. V jednu chvíli zavítáte do pouště, kde budete řešit zcela nové temné tajemství tamních indiánů, jindy zase budete jako Aiden muset dovést postavy na místo určení interakcí s prostředím. Tyto chvíle skvěle rozředí ustálenou atmosféru a dokážou vykouzlit úsměv na rtech. Prostě proto, že si někdo dal záležet.
PS3 jede na maximum
O audiovizuálu by se dalo mluvit hodiny, pravda je ale taková, že je grafika velmi cílená. Co tím myslím? Díky lineárnosti a uzavřenosti se mohl tvůrčí tým soustředit na detaily, díky čemuž vše ve hře vypadá a působí velmi realisticky a přirozeně. Některé kapitoly, především lehce hororová laboratoř, cesta vlakem za hustého slejváku či zimní mise, patří mezi špičku a opravdu dávají tušit, že sledujete hru z konce jedné generace. Občas vás zcela viditelně udeří do obličeje rozmazaná či jinak nedokonalá textura, to se ale naštěstí děje jen velmi zřídka a v momentech, které nejsou tak důležité.
Některé scény vypadají prakticky jako CGI animace a nelze, než před vývojáři smeknout
Vše ostatní, od precizně nasnímaných animací po realisticky ztvárněné obličeje a emoce, nemá chybu. Vlastně se jedná o první hru, kde líbačky a jiné erotické pasáže nevypadají směšně, nýbrž zcela přirozeně, což je další plus k věrohodně podanému příběhu a postavám. Některé scény vypadají prakticky jako CGI animace a nelze, než před vývojáři smeknout. To nejlepší na tom však je, že Beyond není hra postavená na grafice.
Zcela zvláštní odstavec si zaslouží soundtrack a ozvučení. Na rozdíl od preview verze postrádala ta plná kompletní ruský dabing, což mě jako zarytému příznivci kvalitní jazykové podpory lehce nakrklo, naštěstí se ale jedná pouze o bonus navíc. Originál je originál, a ten je tu bezchybný. Geniálně je vybraná hudba, která sedne každému momentu jako ulitá, ostatně od dvojice Lorne Balfe a Hans Zimmer nelze čekat nic, než absolutní špičku.
- Poutavý příběh
- Promyšlený scénář
- Skvěle napsané postavy
- Vizuálně přitažlivé
- Emotivní a vtahující
- Menší grafické kiksy
- Více lineární a jednoduché
- Občas kostrbaté ovládání
Beyond: Two Souls není pro každého. Jedná se o velmi intenzivní filmový zážitek, okořeněný mysticizmem, thrillerovými prvky a brilantním scénářem. Nejde tu ani tak o hraní jako takové, jako spíše o vnímání a prožívání. Svou podstatou se mi Beyond velmi podobá filmovému hitu Gravitace, která v současné době okupuje naše kina a vcucává do sedaček přihlížející. Beyond je hra, u které bez přestávky prosedíte 9 hodin, a po dokončení vám na několik dní zůstane v ústech neopakovatelná příchuť. Budete se dívat z okna a přemýšlet o všem, co se dá. A to vám nenabídne žádný rádoby akční blockbuster.
