Vůně střelného prachu, krve a potěšení z čistě arkádové střílečky.
Gunslinger nekráčí ve stopách povedených westernových stříleček Call of Juarez a Call of Juarez: Bound in Blood, ani nenásleduje příklad moderního a nepovedeného Cartelu. S tím třetím v řadě má společný akorát název série, a s prvními dvěma díly navíc zasazení do éry Divokého západu. Pak už se ale jejich cesty rozchází, vytahují se kolty a začíná pravé a nefalšované rodeo.
Gunslinger totiž dává vale nějakým pokusům o stealth mise nebo systému krytí, a jako správný pistolník stojí proti všem protivníkům čelem. Nová hra tak je esencí FPS, osvěžujícím vánkem, který přináší vůni starých časů, kdy všichni herní hrdinové byli John Rambo, a jediná konfrontace s okolím spočívala ve výměně olověných broků.
Čekají vás tak otevřenější prostory, houfy nepřátel (v každé kapitole hry jich odstřelíte kolem stovky), několik druhů zbraní a hlavně spousty zábavy.
Střílení a likvidace protivníků je totiž i přes přímočarou hratelnost zábavné. Dané je to jak osvěžujícím přístupem hry, která si na nic víc nehraje, tak vítězným pocitem z poražení přesily.
A samozřejmě nesmím zapomenout ani na povedený level-design a celkový návrh hry: jednotlivé úrovně se neopakují, jejich prostředí jsou v rámci možností rozdílná a protivníci i přes poměrně jasně naskriptované chování „Běž, střílej a nech se zastřelit“ fungují i jako něco víc, než pouhé terče.
Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká!
Hratelnost ještě navíc oživuje možnost použít bullet time a lehké RPG prvky. Pistolník Sylas Greaves při prožívání svého příběhu totiž dostává zkušenostní body za každého zabitého protivníka – jejich konkrétní počet je však závislý na tom, jak takového nepřítele odrovná (za zásah do hlavy je bodů více, za průstřel skrz dřevěnou překážku také) a násobič skóré potom začíná fungovat ve chvíli, kdy zabíjíte nepřátele v maximálním rozmezí čtyř sekund.
Za body si můžete odemykat další schopnosti, mezi nimiž je třeba křižácké brnění proti střelám, schopnost střílet ze dvou koltů najednou, rychlejší nabíjení, více času v bullet timu apod. Nejde o žádné objevné a dříve neviděné věci, ale přímo ve hře vás potěší a co je hlavní: pomohou vám v boji proti několikanásobné přesile.
To vše si potom můžete vychutnat hned v několika herních režimech, ale dominantním je tady příběhový mód. Ten vás provede skrz celkem 14 lokací a jeho dohrání zabere něco kolem šesti hodin, ale slibuji vám, že to bude jízda.
A to hlavně kvůli hlavní postavě Sylasu Greavesovi, který není jen anonymní figurkou, ale jasně vyhraněnou osobností. Příběhu i hře samotné potom dodává ten správný tón retrospektivní způsob vyprávění: Greaves strasti své životní pouti vypráví skupině kovbojů v zaplivaném saloonu a řádně si u toho pomáhá ohnivou vodou, takže o zajímavé průpovídky není nouze.
Navíc vy sami jeho vyprávění v reálném čase pouze prožíváte – a proto, když si Silas najednou na něco vzpomene, adekvátně se změní i samotná úroveň. Třeba v okamžiku, kdy hrdina prohlásí, že „najednou spatřil cestu z pasti ven, které si předtím nevšiml“ otevře se ve skále široká stezka. Vyprávění se samozřejmě nesmrskává jen na takové okamžiky, ale Greaves a jeho posluchači vám cestu osladí i spoustou humorných průpovídek.
Trvanlivý kovbojský salám
Po projetí příběhu se pak nabízí možnost začít hrát na vyšší obtížnost (a u Gunslingera tato možnost, na rozdíl od jiných her, doopravdy láká), vyzkoušet si arkádové úrovně (kde jde o získání co nejvyššího skóré, kterého dosáhnete ideálně tím, že po celou úroveň nepřerušíte střílecí kombo) nebo se vrhnout na klasické westernové duely, jež se občas vyskytnou i v příběhu – zde si hlídáte v hledáčku nepřítele a kontrolujete pozici ruky nad koltem, abyste poté, co soupeř sáhne po zbrani, tasili rychleji a zastřelili ho jako první.
Na cca osm hodin vás tak Gunslinger zabaví opravdu spolehlivě – za předpokladu, že vám tedy nevadí staromilská FPS hratelnost.
- Vtipné podání příběhu
- Zábavná akce
- Skvělý poměr cena/výkon
- Možná příliš naskriptované
- Nic "hlubšího"
Ano, hra obsahuje i hodně naskriptovaných sekvencí, ale nevybuchují v nich mrakodrapy, jako v Call of Duty, spíše jde o to, abyste měli čiré potěšení z toho, jak pěkně bandité nabíhají pod vaši rozžhavenou hlaveň. A to se počítá, přestože nejde o žádný absolutní videoherní vrchol.