Dojmy: Command & Conquer 4 – nová vlna tibéria

Hlad po dobrých strategiích je mezi hráči neukojitelný a herní vývojáři to moc dobře vědí. Jenže prorazit v této sféře je v dnešní době velmi těžké, konkurentů je spousta a zvedají se i nároky samotných hráčů, které nebaví hrát dokola pořád to samé. Trendem dnešní doby je buď sázet do svých her nové a originální prvky, nebo jen stávající mechanizmy něčím osvěžit.

Po živé vodě sáhlo i studio EA Los Angeles při vývoji čtvrtého dílu Command & Conquer – že to nejsou změny jen kosmetického rázu, o tom se nás snaží přesvědčit už nějaký ten pátek, ovšem ověřit si to zatím mohla jen hrstka vyvolených.

Jestli čekáte staré dobré C&C, moc jste si o novém dílu nejspíš nezjišťovali

Nyní se situace mění; EA vydalo beta verzi svého produktu, a i když stále nejde o úplně veřejnou demonstraci, dostalo šanci zahrát si více lidí, než dříve. Jelikož jsem se stal jedním z nich, neváhal jsem a hře se důkladně podíval na zoubek.

Nový make-up

Jestli čekáte staré dobré C&C, moc jste si o novém dílu nejspíš nezjišťovali a budete tak pravděpodobně zklamáni. Čtyřka se poveze v novém duchu, ignoruje staré zaběhnuté koleje a přeskakuje do nových. Předem můžu ty, které zachvátila panická hrůza, uklidnit, jelikož atmosféra je stejná jako dřív, klíčové prvky (jako jsou například soupeřící strany či získávání nerostu zvaného tibérium) se také nezměnily. Zapomeňte na mimozemské Scriny z minulého dílu, ti jsou pasé, objeví se společně s mutanty jen jako nehratelné frakce. Příběhem se zabývat nebudu, ten už byl analyzován nesčetněkrát, navíc se o něm pořád nic moc neví.

Účelem této beta verze je vybalancovat jednotky obou stran a samozřejmě ošetřit technické záležitosti, proto by bylo zbytečné očekávat kampaň v jakékoli formě. Jde čistě jen o multiplayerovou záležitost, což samozřejmě není vůbec na škodu. Před samotným hraním mi byl nabídnut jediný mód, a to Domination. Jestli znáte jeho princip z nekonečného zástupu FPSek, jistě jste v obraze. Úkolem je obsadit kontrolní stanoviště, každé v určitých intervalech přičítá body; čím více takových stanovišť ovládáte, tím rychleji body naskakují. Tento mód je pak možné hrát jen na jediné mapě, kde se může navzájem kosit až deset hráčů (pět proti pěti).

I když jsou na výběr jen dvě strany, variabilita tím vůbec nekončí. Hned na začátku jsem byl dotázán, jestli chci hrát jako útok, obrana, nebo podpora. Útočná třída je jasná – spoléhá na jednotky s maximální palebnou silou. Obrana proti tomu sází na výdrž, ochranné věže a generátory štítů. Podpora, kterou jsem si oblíbil nejvíce, nabízí létající jednotky. S nimi se výborně aplikuje metoda udeř a uteč, nevýhodou je nemožnost sbírat věci ležící na zemi.

Dalším rozdílem, oproti předchůdcům, je nemožnost stavět základnu (tedy pokud si nezvolíte obranu, i ta je ale značně omezena). Jedinou stavbou, kterou budete mít pod kontrolou, je takzvaný Crawler. Obrovského robota, ve kterém vyrábíte všechny své úderné jednotky, je možné kdekoli na mapě rozložit a také kdykoli složit a přemístit jinam. Předsunutí základny je mnohdy klíčem k úspěchu, díky čemuž dostává hra nový takticky nádech. Zalíbila se mi i možnost stavět jednotky, i když je Crawler v pohybu.

Jelikož tvůrci zlomili hůl nad těžbou surovin, nedočkáte se harvesterů. A jelikož nejsou k dispozici peníze, nemůžete si své jednotky kupovat. Co s tím? Problém je vyřešený systémem command bodíků, které udávají, kolik čeho můžete vyrobit. Až dojde na konfrontaci a vaše armáda prořídne, bodíky se uvolní a vy můžete stavět vesele dál. Chvíli mi trvalo, než jsem si na tento způsob zvykl, nakonec jsem na něj ale nedal dopustit; nebojíte se tak své vojáky pustit do terénu a všude to neustále vře bitvou.

Kvantita je kvalita

Každá třída nabízí přes deset různých strojů a pěšáků. Každý z nich navíc disponuje jinými vlastnostmi, jako je výhoda proti jistému druhu protivníka, a také občas schopnostmi, které mu v určité situaci můžou dát navrch (například možnost vyskočit na vyvýšeninu). Osobně mi přišla strana NOD silnější - ovšem vše je stále v testovací fázi, výsledek může být nakonec úplně jiný. Jen za několik dní, co je beta verze k dispozici, vydali vývojáři hromadu oprav a aktualizací, které se těmito velkými rozdíly zabývaly, jde tedy vidět, že se hra opravdu intenzivně ladí.

Za zmínku stojí ještě samotné tibérium, které, i když už neznamená přísun financi, stále hraje velkou roli. Když totiž zavezete tibériový krystal zpět na domovské území, získáte určitý počet (závisí na druhu krystalu) bodíků pro upgrady. Ty můžou znamenat zpřístupnění nových technologií, nebo jednoduše vylepšení vlastností už vlastněných jednotek. Krom toho mohou sloužit přímo jako účinný útočný prostředek, tak ovšem přijdete jak o krystal, tak o jednotku, která jej nesla. Při absenci stavění základny je toto jediný prostředek, jak pocítit, že skutečně sílíte. Bez něj by se vytratil pocit úspěchu, což je, podle mého názoru, velmi důležité.

I když jsou na výběr jen dvě strany, variabilita tím vůbec nekončí

Nebudu kritizovat nestabilitu hry, když jde o testovací verzi. Trochu mě ale mrzí, že se sáhlo po stále používanějším, avšak i stále méně oblíbeném systému serverů, kdy hostují samotní hráči a ne EA. Nikoho asi nepotěší, když uprostřed akce hra spadne, jelikož se zakladatel z neznámých důvodů odpojil.

Můžu jen doufat, že se tvůrci v budoucnu rozhodnou pro komfortnější způsob centralizovaného serveru a s tímto problémem se stýkat nebudeme. Každopádně jsem s ochutnávkou nového C&C spokojen a těším se na finální produkt. I když ne vždy znamená změna krok vpřed, v tomto případě si myslím, že se není čeho bát. Kane se blíží a je silnější než kdy dříve, buďte připraveni.