F.E.A.R. 3 – strašlivá akce (recenze)

vytisknout velikost písma
Velkohubě pojmenovaná hra F.E.A.R. neboli strach přestala děsit už ve svém pokračování. Závěr ságy si vzalo do parády nové studio. A je to strašidelné.

Základní poučky hororových tvůrců mluví o tom, že nejvíce vyděsí neviděné a bezbranný hrdina. Ve F.E.A.R. 3 bojujete proti hloučkům žoldáků a hordám zombifikovaných pomatenců v kůži nadlidského superbojovníka a jeho dávno (dva díly) mrtvého bratra. Veškeré obavy či naděje z mrazivého potu perlícího se na zádech můžete směle odhodit, F.E.A.R. 3 je strašidelnou hrou leda tak svým názvem.

 

Z vězení a ze záhrobí

Hlavní lákadlo třetího S.T.R.A.CH.u představuje možnost kooperatívního hraní. Na scénu se totiž vrací hlavní hrdina i antagonista z prvního dílu.

Hlavní lákadlo třetího S.T.R.A.CH.U. představuje možnost kooperatívního hraní

Point Man na konci jedničky sice Paxtonu Fettelovi trepanoval kulkou lebku, ale ten místo pokojného tlení vyráží ve své nové nehmotné podobě osvobodit bratra, aby se společně vrátili do Freeportu ke své démonické matce předtím, než porodí pekelného zmetka.

FEAR 3 10.jpg FEAR 3 11.jpg

Krátké načrtnutí příběhu by pohříchu prakticky mohlo sloužit jako celková synopse děje, protože ten nemá co jiného nabídnout. Zatímco jednička mohla postupně odkrývat svoje karty a budovat tajemno, trojka měla představovat uzavření osudů vražedné Almy a epické vyvrcholení. Jenže k němu nedošlo, kromě pár odkazů na postavy z prvního a druhého dílu tu není nic, ústřední dvojice se postupně probije osmi úrovněmi, lehce se poškorpí se svojí minulostí a…to je vše.

F3AR_obr03.jpg

Na hře se údajně podílel komiksový spisovatel Steven Niles a režisér John Carpenter, ale nenašel jsem žádné stopy jejich vlivu, kromě vyinkasování tučného šeku za použití jejich jmen na obalu hry. Ale budiž, slabý příběh dokáže často vynahradit silná hratelnost, jak dokazují hry od Nintenda. Platí to i tady?

Ve dvou se to lépe střílí

F.E.A.R. 3 je poměrně solidní střílečka, pokud si tedy najdete schopného kamaráda, se kterým se budete probíjet řadami Armtechu a další škodné. Point Man i Paxton mají trochu jiné schopnosti, které se dají výborně kombinovat. Hodný bratr funguje prakticky stejně jako v jedničce, ovládá všechny zbraně a dokáže v nejhutnějších okamžicích vypomoci krátkodobým zpomalením času. Paxton duchovní silou zase drtí protivníky, zvládne je znehybnit ve vzduchu a případně je na chvíli ovládnout. A okamžiky, kdy třeba Paxton podrží Point Manovi cíl ve vzduchu, aby jej mohl pěkně pokropit olověnou sprškou, případně se Paxton převtělí do dotěrného snipera, zatímco Point Man dělá volavku, patří mezi nejsilnější prvky hry.

Ovšem vzájemná spolupráce není zase až tak jednoduchá, stejně jako samotný vztah obou bratrů. Díky novému systému levelování a získávání achievementů se do kooperace vkrádá i slušná dávka soupeření. V každé úrovni můžete plnit celou řadu klasických cílů známých třeba z multiplayeru Call of Duty: zabijte 10 protivníků samopalem, kryjte se celkem 30 vteřin, nabírejte 15 headshotů…je toho spousta. Po dokončení mise vám hra hezky spočítá, komu to šlo lépe a spočítá vám to i Alma v samotném závěru hry.

Příliš akce, vojákova smrt

Hrát pochopitelně lze i v jednom hráči, ale to rozhodně není taková zábava a naplno vyskočí nedostatky, které ve víru blbnutí s druhým hráčem občas nemusí být až tak viditelné, případně je milosrdně odpouštíte. F.E.A.R. 3 je sice totiž slušná střílečka, ale rozhodně ne výjimečná. Úrovně se pestře střídají, ale představují sbírku velkých klišé: vězení, kanály, letiště a tak dál. Z Project Origin si stále vybavuji výtečnou úroveň ve škole, zde se mi vše slévá do jedné šedi, s jedinou světlou výjimkou v podobě pár pasáží finálního levelu, který aspoň trochu dýchal atmosférou. Více než v minulosti zde i čpí okatá lineárnost level designu, kde nemůžete zabloudit a tvůrci nastavená cestička přímo řve do obličeje: „po týhle krabici můžeš skočit za plot!“

FEAR 3 01.jpg FEAR 3 02.jpg

Přestřelky s vojáky Armtechu představovaly v původním F.E.A.R. velkou výzvu, tady je to ale jedna velká krvavá vybíjená. Hra sice nabízí efektní systém „přilnavého“ krytí, ale po krátkém laškování  jsem na něj rezignoval a projel zbytek kampaně bez větších potíží. Dříve vyzdvihovaná umělá inteligence si vzala dovolenou: žoldáci se sice dokážou slušně krýt a občas hodit granát, avšak na nějaké obcházení nemají dostatečný prostor ani náladu. Pokud tedy nepočítám laciné spawnovní do zad prostřednictvím nových teleportovacích vojáků.

FEAR 3 03.jpg FEAR 3 04.jpg

V průběhu hry se na střídačku ještě pošťuchujete se šílenými kultisty a smečkou pekelných čoklů, ale ti útočí sebevražedným stylem (v případě výbušninami ověšených magorů doslova) a o umělé inteligenci se nedá ani mluvit. Nicméně nelze upřít, že arzenál zbraní je sympaticky pestrý a hře nechybí dobrý pocit ze střelby (jakkoliv to zní úchylně) a likvidování nepřátel. Fungují i občasná zpestření v podobě ovládnutí mocných robotů. V kombinaci s klasickou brutalitou, kde se krví nešetří, a nepřátelům za doprovodu gejzírů nejcennější kapaliny ustřelujete končetiny, by tohle mohlo méně náročným hráčům stačit.

Je prostě pro víc

F.E.A.R. 3 je prostě primárně koncipován pro víc hráčů, což dokazují i nápadité multiplayerové módy. Sice jsou jen maximálně pro čtyři hráče, ale právě díky tomu si mohou uchovat alespoň trochu tísnivou atmosféru.

Hra se ještě víc přiklonila na stranu akce, lekaček je pomálu a moc nefungují

Zapomeňte na úplné klasiky typu deathmatch. Contractions je varianta na zombie a horde mód, kdy čelíte stále sílícím vlnám protivníků. V Soul King se snažíte převtělovat do protivníků a sbírat vražděním co nejvíce duší.  Určitou variantou je Soul Survivor, kde se jeden z hráčů snaží posednout před vypršením časového limitu ostatní. Ve Fucking Run utíkáte před smrtícím oblakem a jakmile pohltí jednoho z hráčů, je konec pro všechny. Musíte tak hodně spolupracovat a oživovat padlé spolubojovníky.

FEAR 3 05.jpg FEAR 3 06.jpg

Pokud budete hrát F.E.A.R. 3 sami, připravte se na nejslabší díl série. Hra se ještě víc přiklonila na stranu akce, lekaček je pomálu a moc nefungují. Zpomalení pohybu, „zahuhňání“ zvuku a zrnící filtry rozhodně už tolik nepůsobí a Alma není děsivá vůbec. Možná i díky tomu, že ji spíš nahradil generický rozšklebený mutant, co vám občas bafne do obličeje. Za méně děsivou atmosférou stojí i slabší grafická stránka hry, právě práci s různými filtry a particly nové vývojářské studio moc nezvládlo a nepomáhá ani nepodařené nebe. I když první pohled na otevírající se vortex na obloze dokáže zapůsobit.

FEAR 3 08.jpg FEAR 3 09.jpg

F.E.A.R. 3 rozhodně není ošklivou hrou, ale na zadek vás prostě neposadí. Což ostatně platí pro celou hru. Pro jednoho hráče se jedná o velmi průměrnou střílečku na sedm hodin, kterou si nebudete chtít zopakovat. Ve více hráčích už se jedná o zajímavou volbu, kooperace je zábavná ve dvou i ve čtyřech. Pokud multiplayeru hodláte věnovat více času, F.E.A.R. 3 se dá doporučit. V opačném případě maximálně ve zlevněné edici.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Akce | Hororová akce
Výrobce: Day 1 Studios | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 24. června 2011
  • kooperace
  • systém achievementů
  • nápadité multiplayerové módy
  • slušné střílení
  • mizerný příběh
  • absence strachu
  • okatě koridorové
  • pro jednoho nuda
  • průměrná grafika
  • spawn protivníků
Související články
  1. Recenze: F.E.A.R. 2: Project Origin - neděste se
  2. Project Origin – dáma v krvavě rudé
  3. Recenze: F.E.A.R. Combat - hromadný strach
  4. Recenze: Condemned: Criminal Origins - děsivější než FEAR
  5. Recenze: F.E.A.R. – budete se bát

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 nejlepších RPG pecek, které si musíte zahrát

10 nejlepších RPG pecek, které si musí…

Hry na hrdiny jsou specifický žánr, který si opět vydobývá své místo na herním pódiu. Proto jistě neuškodí si připomenout ty nejlepší herní počiny, ať už pro pamětníky, nebo pro nové hráče, kteří by chtěli okusit něco z tohoto žánru.

včera | | 17 N/A
Uncharted 4: A Thief

Uncharted 4: A Thief's End - poslední …

Uncharted 4 nás provedl mnoha nezapomenutelnými okamžiky. Dokáže uhranou i naposledy?

13.  5.  2016 | | 11 N/A
Uncharted 4 pod lupou: grafika nové generace z dílen Naughty Dog

Uncharted 4 pod lupou: grafika nové ge…

Uncharted 4 vypadá nádherně, co za tím ale stojí? Podívali jsme se, co dokáže interní grafický engine tvůrců.

16.  5.  2016 | | 14 N/A
DOOM: krvavé slzy nostalgie (recenze)

DOOM: krvavé slzy nostalgie (recenze)

I přes minulou slávu byl DOOM dnes již mrtvou sérií, dokud na E3 nepředstavili vývojáři z Id Software bombastický návrat v podobě nového dílu. Povedlo se jim to?

18.  5.  2016 | | 21 N/A
Grafický rozdíl mezi Gran Turismo Sport a Gran Turismo 6 je značný

Grafický rozdíl mezi Gran Turismo Spor…

Exkluzivní PS4 titul Gran Turismo Sport má přinést pár novinek včetně lepší grafiky. Možná vás až překvapí, jak si hra od Gran Turismo 6 polepšila.

25.  5.  2016 | | 8 N/A
Vzhůru do jiných světů aneb jak funguje virtuální realita?

Vzhůru do jiných světů aneb jak funguj…

Všichni to chceme, málo kdo ale doopravdy chápe, co za tím stojí. Co je to virtuální realita?

24.  5.  2016 | | 10 N/A
Call of Duty: Infinite Warfare - vzhůru mezi hvězdy

Call of Duty: Infinite Warfare - vzhůr…

Už snad nikoho nepřekvapí, že i letos si pro nás Activision připravilo nový díl své dlouholeté FPS série Call of Duty. Tentokrát už je to nějaký čtrnáctý díl a stále se drží svého zasazení do budoucnosti.

19.  5.  2016 | | 7 N/A
The VOID: virtualitu lze nyní uchopit zcela novým způsobem

The VOID: virtualitu lze nyní uchopit …

Zcela unikátní projekt založený na virtuální realitě a interaktivním prostředí, kde spolu obojí komunikuje v dokonalé symbióze. Po nasazení VR helmy se ocitnete v nejtemnější jeskyni ze všech, prohledáte starobylé májské ruiny nebo zažijete galaktické bitvy hvězdných korábů. To vše se skrývá pod zkratkou označující bránu vedoucí doslova do jiného času a prostoru.

13.  5.  2016 |