For Honor: když čest dává zabrat (recenze)

Ubisoft nám většinou přináší nekonečné série, a tak je příjemné vidět, že se občas pustí do něčeho nového. Jak dopadl krok novým směrem v podobě For Honor?

For Honor se nám poprvé představil na výstavě E3 jako hrom z čistého nebe a od té doby působil jako černý kůň vydavatele, který „možná nabídne něco nového ale zatím máme strach“. Čím více materiálu jsme však měli na očích, tím více titul vypadal jako zajímavý mix ve středověkých kulisách, který tu už dlouho nebyl. Nyní se konečně hra ocitá na našich obrazovkách a po non-stop nervydrásajících bojích vám přinášíme náš verdikt.

Jaká frakce, taková historie

Jak jistě víte z agresivního marketingu vydavatele, For Honor pojednává o příběhu tří frakcí a jejich nekonečném krvavém boji proti sobě. Tato premisa se míchá jak do multiplayeru, který je tu stěžejním herním prvkem, tak singleplayerové kampaně, kterou začneme. Ta je rozdělena do tří částí a vypráví příběh krvěžíznivého válečníka Apollyona. Ta vidí lidský svět, který je osláblý z všudypřítomného míru a jedinou možnou cestou dál se podle ní jeví brutální válečný konflikt. V pozadí tedy tahá za nitky a snaží se střetnout čepelemi proti sobě tři frakce – rytíře, vikingy a samuraje.

For Honor_20170214104201.jpgFor Honor_20170214135016.jpgFor Honor_20170214135539.jpg
Během putování si projdete několika klany, vždy ale budete věrni hlavně sobě.

For Honor se v mnohém opírá o historické předpoklady těchto frakcí, nejvíce však z hlediska zvyků a atmosféry, která nemá chybu. V kampani nechybí tiché výpady do týlu nepřítele i megalomanské útoky s beranidly a těžkou technikou, které vypadají neskutečně cool, a když se se svým hrdinou připletete do středu bitevní vřavy, je o zábavu postaráno. Bohužel u toho hra také zůstává a za čtyři hodiny je po všem, a nepomáhá ani možnost vše odehrát v kooperaci s kamarádem. Příběh tu tak slouží spíše jako tutoriál pro multiplayer s lehkou příchutí historie, která sice trefuje notu, ale zanechává v ústech divnou pachuť. Hráč chce vědět více, hlouběji se zavrtat do historie a zjistit další zvyky frakcí a jejich minulost. Nic z toho však ve hře nenajdeme, jen budeme svědky pravěkého konfliktu z několika různých úhlů pohledů. Nic víc, nic míň.

 

Jádro pudla této hry tkví v online válce, která se rozprostírá napříč herním světem

 

Nepočítám-li možnost si jednotlivé hrdiny v kampani osahat, než vyrazíte online, je tu také možnost nasbírat zkušenosti, odemknout pár barevných schémat a perků, případně beden s vybavením, které jsou pravděpodobně nejžádanější věcí, kterou si ze singlu odnesete. Až na některé menší customizace však nic z toho do multiplayeru nepropašujete, takže si člověk rychle užije singl a vypraví se hledat slávu tam, kde For Honor trumfuje. Do online světa.

For Honor_20170214142555.jpgFor Honor_20170214144802.jpgFor Honor_20170216095512.jpgFor Honor_20170216102331.jpg
I když budete hrát o samotě, často se k vám přifaří umělou inteligencí ovládaný kolega.

V multiplayeru neznáš přítele

Jádro pudla této hry tkví v online válce, která se rozprostírá napříč herním světem. Vyberete si jednu z frakcí, za kterou bojujete, zabíráte území a snažíte se v online sezónách zvítězit nad konkurencí. Jak se území a vliv vítězící frakce napříč všemi platformami mění, počítač vybírá mapy a jejich vzhled, aby více odpovídal současné situaci. Tím také získáváte body, odemykáte nový obsah a bonusy, jak plníte úkoly a výzvy na mapách. Jedná se o zajímavý systém, který sice výrazným způsobem do hratelnosti nepromluví, hráč má ale pocit, že se účastní něčeho velkého a že jeho snažení má větší smysl, než obměna šatníku postavy. Naštěstí je úplně jedno, za jakého hrdinu ve výsledku hrajete, věrní jste vždy jen jedné frakci, kterou si vyberete na samém začátku.

For Honor_20170214104807.jpgFor Honor_20170216110141.jpgFor Honor_20170216112935.jpg
Valkyrie jsou rychlé a brutální, pokud ovládnete jejich smrtící schopnosti.

K mání je celkem 12 postav, jejichž mistrovské ovládnutí chce čas a trpělivost. Jsou tu rychlí válečníci a asasíni, těžkotonážní tanci i všestranní bojovníci, vybere si tedy každý. Hrdinové mají svůj unikátní vzhled, brnění i vybavení, stejně jako bojový styl, zbraně, schopnosti a perky. Jak s jednou postavou procházíte bitvami, navyšujete její úroveň a odemykáte nový obsah. To je možné dělat také nakupováním beden za herní měnu, která se jednoduše jmenuje Ocel. Tu je možné získat klasickým hraním, samozřejmě ale dle moderních trendů nechybí mikrotransakce, pokud chcete vystřelit do čela žebříčku o něco rychleji. Naštěstí se placený obsah omezuje spíše na vizuální serepetičky a většího vlivu na to, kdo z koho, tedy nemá. Navíc opravdu není problém si nabušit postavu klasickým hraním.

Každou postavu si můžete upravit dle libosti, a možností je tady opravdu spousta. Kromě základní vrstvy, jako jsou jednotlivé části brnění a zbraň, lze měnit pohlaví, barevná schémata, tetování, exkluzivní předměty, emblemy a celou řadu dalších maličkostí, takže si opravdu vykováte hrdinu k obrazu svému. Každé vybavení, ať už jde o štít, zbraň, helmu či brnění, má vlastní statistiky, díky kterým ještě více zaostříte na specializaci konkrétní postavy, nebo jej uděláte více všestranným bojovníkem.

For Honor_20170214075331.jpgFor Honor_20170214101318.jpgFor Honor_20170214113345.jpgFor Honor_20170216102939.jpg
Přizpůsobit si můžete celou řadu serepetiček a ukuchtit si postavu podle svého přání.

To se samozřejmě úzce váže na způsob boje dané postavy a samotný systém soubojů, kvůli kterému tu všichni jsme především. Zapomeňte na rubačky a další podobné akce, For Honor přichází s propracovaným duelovým systémem, který chce trpělivost, zručnost a hbité prsty. Základem je možnost blokovat údery do tří stran, stejně tak do tří stran útočit. K tomuto základu si přidejte úskoky, protiútoky, prolomení obrany, neblokovatelné údery a speciální chvaty a máte tu velmi komplexní bojový systém, který vyžaduje čas. For Honor opravdu není pro netrpělivé rubače, kteří celou dobu drtí jen jedno tlačítko. Zde s takovou taktikou nepochodíte a velmi rychle vysklíte ovladačem okno. For Honor je o správném načasování, vyčkávání a rychlosti. A to jsme tu dlouho neměli.

For Honor_20170214134815.jpgFor Honor_20170214135422.jpgFor Honor_20170214140653.jpg
Mapa je v singleplayeru jen tak na oko, vše je předem nalinkováno a dáno.

Zde musíte u soubojů přemýšlet, využívat schopností svého hrdiny a v některých módech, kde se sejde více lidí najednou, i používat strategii. A to znamená občas utéct za kamarády. S tím bohužel přichází i některé nesrovnatelnosti. Některé postavy jsou totiž až neúměrně odolné a jejich útoky nevyvážené, takže zatímco jednoho vykucháte jedna radost, druhého téměř není možné prolomit. Ubisoft již nyní usilovně pracuje na větším vyrovnání všech hrdinů, takže by se nepoměry měly postupně odstranit, stejně ale není nic více frustrujícího, než když vás po páté neférově sejme protivník. A pak? Pak se někdo vykašle na férovost znovu a půjdou po vás hned tři najednou. Ano, i takový může For Honor být a pak nezbývá, než jen zaskřípat zubama a vydat se na další mapu. Vítejte ve středověku.

Rubání napříč světem

A co vše v online světě vlastně najdeme? Na rozjezd jsou tu módy Duel a Brawl, což jsou klasické souboje 1v1 a 2v2. Mapy jsou menší, souboje férovější a jde o dobrý začátek, kde si osaháte základní principy hry, ovládnete svého hrdinu a naučíte se svižně bojovat. Jakmile začnete vyhrávat častěji, než hledat svou hlavu po podlaze, přemístíte se do větších módů ve stylu deathmatche. Mluvím o Skirmishi a Elimination, kde již bojují týmy 4v4. V prvním jmenovaném musíte nasbírat určitý počet bodů zabíjením nepřátel, a poté je bez respawnu poslat do věčných lovišť. Druhý mód je více přímočarý a soustředí se jednoduše na odstranění všech nepřátelských hrdinů. Mapy jsou tu již otevřenější a pestřejší.

For Honor_20170216102744.jpgFor Honor_20170216120109.jpgFor Honor_20170216141034.jpgFor Honor_20170216144216.jpg
Módů je celá řada, nejzábavnější je ale rozhodně Domination.

Jako základním dominantním, ehm, módem je Dominion, kde se sejde 8 hráčů (po čtyřech na každé straně) a po vzoru Conquestu z Battlefieldu zabírají na mapě tři kontrolní stanoviště. Tím získávají body pro svůj tým a jakmile hranice bodů dosáhne určitého limitu, musíte v rychlosti vykuchat nepřátelské hrdiny bez možnosti respawnu. Je to hektické, akční a pravděpodobně nejzábavnější, co ve hře online zažijete. Také se tu přimíchávají menší vojáci, kteří slouží jako potrava pro čepele a samozřejmě i ke strategickému účelu (některé postavy při jejich zabíjení dostávají výhody a doplňují si zdraví).

 

Map je dostatek, jsou variabilní a členité, využívají mnohá prostředí z kampaně a především je každá mapa přítomná hned v několika verzích

 

Právě Dominion je pravděpodobně nejblíže singleplayerovému válečnému tempu s dobrou atmosférou a právě zde musíte strategicky myslet nejvíce. Protože zde není problém dostat na budku od tří hrdinů najednou, případně usprintovat celou mapu, abyste se uzdravili. Je to hektické, občas frustrující, ale budete se zatraceně bavit.

For Honor_20170214140422.jpgFor Honor_20170216094928.jpgFor Honor_20170216111614.jpg
V bitevní vřavě musíte být rozumní a přemýšlet dopředu. Vrhat se do chumlu nepřátel většinou nikomu neprospěje.

Také mapy potěší. Je jich dostatek, jsou variabilní a členité, využívají mnohá prostředí z kampaně a především je každá mapa přítomná hned v několika verzích. Občas zasněží, občas zaprší, jednou je den a podruhé zase noc. Díky tomu se razantně mění nálada a vyznění celé mapy a člověk má pocit, že jich je ve výsledku mnohem více, o což vývojářům pravděpodobně šlo. Každopádně jsme spokojeni.

Krvavé krásy středověku

O grafické stránce nemůžeme říci jediného křivého slova. Ano, občas narazíte na pár bugů, ve výsledku ale jde o výborně vypadající hru s mnoha příjemnými detaily, rychlým a svižným ovládáním, bezproblémovými animacemi a chutnou brutalitou, bez kterého by to prostě nešlo. Každá postava si může vybrat také své vlastní finišující údery či výsměchy, které zkrášlí poražení nepřítele a efekty počasí lahodí oku, ať už hrajete za jakékoliv denní doby.

For Honor_20170214142924.jpgFor Honor_20170216092506.jpgFor Honor_20170216100531.jpgFor Honor_20170216110105.jpg
Filmečky jsou skvělé a dokonce plně namluvené. Škoda, že vyznívají dost naprázdno.

For Honor je tak opravdu pěknou hrou se svižným tempem, která se neseká a nedrhne, což je pravděpodobně to nejdůležitější. To samé se bohužel nedá říci o stabilitě připojení, které nápor hráčů těsně po vydání opravdu nezvládá a mnozí se potýkají s problémy, vykopnutím ze zápasů a dlouhým načítáním jednotlivých kol. Osobně jsem se s těmito problémy téměř nesetkal, doufejme ale, že Ubisoft na odstranění již pracuje.

Co říci závěrem? For Honor rozhodně není hrou pro každého. Jedná se o skvělou středověkou rubačku, která sice v singleplayeru ničím nepřekvapí, v multiplayeru však dokáže uspokojit nejednoho fandu historie a především opravdu propracovaných soubojů s chladnou ocelí v ruce. Titul nabízí dostatečně vymakané možnosti úprav hrdinů a především válku frakcí, která vás donutí hrát i dlouho poté, co byste u jiných her skončili. Není bez chyb, rozhodně ale jde o velmi příjemné překvapení ze strany Ubisoftu. 

Hodnocení: 3.5/5

Klady: 

- skvělá atmosféra

- propracované souboje

- bohaté možnosti úprav

- různorodý multiplayer

 

Zápory: 

- krátká kampaň

- zatím nevyvážené postavy

- blbnoucí servery

 

Diskuze (18) Další článek: Zrušený projekt studia Santa Monica vypadal famózně, unikly artworky

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,