Už od prvního odhalení je pro nás DOOM neřízená brutalita plná příšer a hrůzostrašných zbraní a dokázal nám to i ve své alfě. Co přinesla beta nového?
Čas letí jako blázen, a tak, pokud sledujete Doupě pravidelně, mohli jste si celkem nedávno přečíst dojmy z alfa testování multiplayeru Dooma. Týden se s týdnem sešel a já se zase na několik hodin ponořil do testování další fáze hry, tentokráte betatestingu. Co se změnilo a jak se Doom blíž k datu vydání hraje?
Ještě před odpovědí se sluší říct, že betatesting byl uzavřený, ale dostat se do něj mohl téměř kdokoliv. Stačilo se včas registrovat na stránkách Bethesdy, případně mít zakoupený Wolfenstein: The New Order nebo být součástí alfa testu. Cest, jak se do testování dostat, tak bylo hodně. Vývojáři totiž zjevně chtěli servery naplno zatížit a pořádně je proklepnout.
Slabší warpath
To se rozhodně podařilo, protože betatestu se dle rychlého matchmakingu zúčastnilo opravdu hodně hráčů. V naprosté většině času navíc byly souboje plné a vyvážené. A až na jednu dvě výjimky (z cca asi 25 her) jsem neměl problém ani s odezvou, lagy či výpadky. Takže po stránce technické rozhodně plus.
Co se týče obsahu samotného, beta nabídla stejně tak jako alfa jednak týmový deathmatch (kde je cíl zřejmý) na již dobře známé mapě, jednak ale také nový herní režim warpath, v němž se každý z týmů snaží dostat pod kontrolu strategický a na mapě vyznačený bod (až trochu přehnaně okatě, protože k němu vždy vede lehce transparentní cesta z šipek), respektive jakýsi pruh virtuální země. Součástí bety byl rovněž jeden nový level.
Warpath není nic nového pod sluncem, takže popisovat ho do detailu asi nemusíme. Co je ale třeba zhodnotit, je to, jak warpath funguje ve světě Doomu. Odpověď není jednoznačná. Zatímco týmový deathmatch je naprostá klasika a se zpestřením v podobě možnosti z jednoho hráčů sem tam se proměnit v démona také hodně dobrá zábava, warpath lehce pokulhává. Dost možná je to designem map, malými časovými intervaly, nebo konceptem multiplayeru celkově, avšak při jeho hraní jsem si připadal, že neustále zcela nesystematicky pobíhám sem a tam. Byť Doom samozřejmě je o samotné akci především, jistý prvek strategičnosti bych rozhodně uvítal. Zvláště v takovém módu.
Výborný deathmatch
Týmový deathmatch je přesným opakem, dá vyniknout všem multiplayerovým přednostem nového Dooma. Ať už je to sbírání štítů, boostů či lékárniček přímo ve hře, ideálně nastavená rychlost hraní, různorodé zbraně či aktivování power upů po hře, všechno se zdá být na svém místě. Hraní se díky ponoukání ke sbírání předmětů stává neskutečně dynamické. Zbraně – alespoň mě – přišly dobře vyvážené, a především efektní.
Dobře vybalancované se mi zdály i souboje samotné. Zatímco ve spoustě her se stává, že tým vede i o několik desítek killů, v Doomovi je tohle jen výjimkou. Skvělým způsobem dokážou pořadím zamíchat také již zmiňované speciality v podobě hraní za extrémně silného démona, power upy v podobě střílení s vyšší kadencí, rychlejší pohyb, a další.
Finální verze Dooma bude disponovat několika různými třídami, které se budou lišit v nejrůznějších oblastech. V betě však byla dostupná jen jedna, a tak jejich vyváženost prozatím posoudit nemůžu. Součástí hry bude i upgrade postav, respektive nakupování power upů, které aktivujete například po tom, co jste byli zlikvidováni. V betě byl dostupný například ten, že 60 vteřin po tom, co se respawnujete, vidíte svého vraha. Funkce jsou to rozhodně zajímavé, otázkou je, jestli se do hry samotné tak úplně hodí.
Jádro skvělé hratelnosti (kterou Doom podle mě má) totiž tkví v pokračování v odkazu starších her. Novinka od Bethesdy sice absorbuje z moderních first person stříleček, co se dá (systém upgradů, herní režimy), zároveň se ale drží old schoolového standardu, nastoleného střílečkami v devadesátých letech. A ten tkvěl v umu mířit, rychle se pohybovat, přeskakovat z platformy na platformu, ale i ve znalosti každého kouta úrovní a správného používání zbraní.
A to i v aktuálním Doomu funguje, pročež se ho já – sám za sebe – nemůžu dočkat. Snad se tvůrcům podaří dodat atraktivní a dobře navržené mapy a ostatní herní režimy stylu hry dobře padnou, protože po betě lze právě o těchto věcech lehce pochybovat. Květen ukáže, kde je pravda. Očekávání jsou ale vysoká.
