Medal of Honor – na afghánské střelnici (recenze)

vytisknout velikost písma
Měl to být návrat ve velkém stylu a facka do tváře Call of Duty. Reálná válka, reální hrdinové. Jaká je ale pravá skutečnost? Čtěte naši recenzi.

„Nevíte někdo, kolik má Afghánistán obyvatel? Mám pocit, že jsem jich tak polovinu postřílel.“

-  Karel Kališ, hraní poslední mise Medal of Honor

Zásadní otázku si odbudeme hned na začátku. Je restart kdysi dominantní válečné série Medal of Honor lepší než hollywoodsky spektakulární Modern Warfare? Jedním slovem, není. Medal of Honor se svým zacílením na reálný a stále aktuální kontakt v Afghanistánu elegantně vyhnul přeplácané hře na efekt, která v podobě Modern Warfare 2 byla vyhnaná až ad absurdum. Bohužel však zapadl do stejné hratelnostní jámy – Medal of Honor je lineární, těžce skriptovaná a designérskými berličkami podepřená akční střílečka.

 

Dva dny afghánského pekla

Příběhová linie pro jednoho hráče sleduje dva dny trvající operaci, která se kardinálně nepovedla. I když je děj rozhodně uvěřitelnější a kompaktnější než cesta kolem světa v MW 2, nevyhnuli se tvůrci určitým klišé – kancelářské krysy trvající na stupidních rozkazech, vojáci, kteří se jen oklepou, když jim raketa skoro bouchne do obličeje a tak podobně.

Medal of Honor klade důraz na vzbuzení pocitu, že jste uprostřed dění, že jste pravým vojákem vrženým do pekla války

Příběh, ač průhledný, vypravují povedené neinteraktivní filmečky, které navíc maskují nahrávání, takže je přechod z mise do mise hezky plynulý a máte dobrý pocit, že opravdu prožíváte dva souvislé dny.

Medal of Honor 05.jpg Medal of Honor 06.jpg

Medal of Honor klade důraz na vzbuzení pocitu, že jste uprostřed dění, že jste pravým vojákem vrženým do pekla války. Ale jak už je to v žánru obvyklé, jde o navození toho filmového pocitu – výbuchy, dynamické přesouvání z krytu do krytu, spousta vojenského žargonu a zkratek…stále se něco musí dít, abyste se cítili pod tlakem a co nejméně si uvědomovali, že jste v podstatě jen loutkou v rukách designéra. Je to povrchní? Možná, nicméně hráči si to evidentně přejí a není nic špatného na tom, jim to dopřát. Jen prostě nesmíte baštit vývojářům ty řeči o důrazu na realitu. Medal of Honor je spíš takovou interaktivní střelnicí než nějakým realistickým simulátorem.

Elita nevyšplhá na zeď

Kampaň se soustřeďuje na operátory Tier 1 – elitní jednotky, které jsou nasazeny v malém počtu, znají místní zvyklosti, rozumí afgánsky. Jako protiváha by měli být US Rangres – koncipovaní spíš jako hrubá síla, nicméně ve výsledku se rozdíly stírají, protože i s Rangery jste členem maximálně čtyřčlenného družstva, jako je to v případě Tier 1, takže žádne zásadně větší bitvy vás nečekají. Navíc za Rangers si zahrajete jen 2 mise. V podstatě to nevadí, i tak je to změna a jak už jsem nastínil, na tom je postavena celá dynamika hry. Herní náplň i tempo se v průběhu misí mění. Jednou se probíjíte z obležení, abyste následně útočili na letiště, či o něco později drandili na čtyřkolkách a opatrně postupovali malými osadami.

Samotnou kapitolou jsou speciální mise, jako ta v sedadle střelce vrtulníku Apache, kde z nebe dštíte smrt, či odstřelovačská pasáž. Obě zásadně mění herní styl a rozbíjejí případné myšlenky, jestli už náhodou moc dloouho neděláte to samé .

Další podobné zpestření představují tradiční pasáže za kulometem. Ovšem stoupnete si za něj pouze, pokud vám to designeři dovolí. Právě tohle omezování představuje jednu z největších slabin hry, zvlášť když je tak okaté. Jen zakroutíte hlavou nad neaktivními kulomety, kterými vás tak zle tísnili Talibanci ještě před pár vteřinami. Stejně hloupě působí nepřekonatelné překážky, jimiž vás hra čas od času odloučí od parťáků – to je opravdu hrdina takový lempl, že nevyskočí na zeď, na kterou se právě vyškrábal kolega? Hráči si možná podvědomě na podobné hlouposti zvykli, ale bolestně najevo je dá nezúčastněný pozorovatel: "Proč tady pobíháš a nevylezeš po tom žebříku?" Protože to hra prostě nedovolí.

Medal of Honor 01.jpg Medal of Honor 02.jpg

Kolovrátek můžu naplno rozjet i v otázce skriptů, bez kterých by hra neobešla. Pokud fungují dobře (a je to většinou), nabízí právě ty nejvíc strhující a intenzivní zážitky, které hráči hledají a naplno si je užívají. Jenže když už popáté ke kulometu naběhne další Talibanec a hra evidentně čeká, než se přesunete do té správné pozice, nadšení opadá.

medalofhonor_01.jpg medalofhonor_02.jpg

Na Medal of Honor se dá aplikovat i třetí zásadní hřích Call of Duty – krátká herní doba. Deset misí vám vystačí na nějakých 6 hodin hraní na Medium obtížnost, přičemž nejtěžší, Hard, není zase o tolik náročnější. Ne natolik, aby vás donutila víc využívat poměrně mazaný systém vyklánění, který si jinak zaslouží pochvalu. Umělá inteligence nutí protivníky jen občas vystrčit hlavu a přeběhnout na místo, víc kreativity od nich nečekejte. Na druhou stranu, parťáci jsou docela k užitku a není to jen one man show, nicméně nejvíce zářezů budete mít na pažbě stejně vy.

Herní dobu si můžete prodloužit módem Tier 1, což je série krátkých misí hraných na co nejvyšší skóre. A pochopitelně dalším lákadlem je samotný multiplayer, který je od kampaně zcela oddělený a to se týká třeba i uživatelského rozhraní. Aby ne, když jej dělalo i jiné studio. Bohužel na serverech nebyl ani jeden hráč, takže co se týče hry více hráčů, musíte vzít v tento okamžik zavděk dojmy z bety.

Písek, prach a kamení

Kdyby nic jiného, na Medal of Honor je úžasné grafické zpracování prašných bouří a efekty se taky zrovna nešetřilo. Jinak je ovšem afgánské prostředí nepříliš atraktivní, samé skály, křoví, občas trocha sněhu. Obzvlášť v noci vypadá vše šedivě a neostře. To už je ale tak nějak dáno povahou samotné země. Na druhou stranu, některé lokace představují vysloveně vizuální lahůdku - krásné horské scenérie, osady vytesané ve skalách... Potěší i velmi solidní model destrukce, včetně různé prostřelitelnosti překážek. Naše Xboxová review verze trpěla i občasným viditelným poklesem frame-rate.

Medal of Honor 03.jpg Medal of Honor 04.jpg

Na co se však stěžovat nedá ani v nejmenším, je perfektně zvládnutá zvuková stránka hry. Jak zvuky, tak dabing jsou vysloveně na jedničku a výtečná hudba perfektně navozuje atmosféru filmového válečného špektáklu.

I když Medal of Honor měl možná nějaké ambice mířit vstříc větší realitě, výsledek tomu rozhodně neodpovídá


I když Medal of Honor měl možná nějaké ambice mířit vstříc větší realitě (alespoň to na začátku tvrdili tvůrci), výsledek tomu rozhodně neodpovídá. Herními principy prakticky navazuje na své předchůdce, jen zamířil do současnosti a podle toho se změnilo zasazení i styl boje.

Pokud vám Modern Warfare 2 vadil svým už příliš přehnaným příběhem a zběsilým těkáním z místa na místo, Medal of Honor může zaujmout a pobavit. Nicméně herními principy je hodně podobná a má i ty samé chyby. Nečekejte Armu či Operation Flashpoint - píseček, kde vás tvůrci nechají dělat, co chcete, ale herní ekvivalent válečných velkofilmů.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Akce | současná válečná FPS
Výrobce: EA LA | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 15. řijen 2010
  • Destrukce prostředí
  • Pestré střídání náplně
  • Strhující atmosféra
  • Příliš a viditelně omezované
  • Minimální volnost
  • Krátká kampaň
  • Kolísající frame-rate

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Parta nadšenců tvoří v Minecraftu celou Vídeň, podívejte se

Parta nadšenců tvoří v Minecraftu celo…

V Minecraftu můžete vytvořit téměř cokoliv, od fantasy dungeonů až po vesničku své babičky. Co ale takhle kompletně celou Vídeň?

14.  2.  2017 | | 11 N/A
10 herních světů, do kterých je radost se podívat

10 herních světů, do kterých je radost…

V posledních letech čím dál častěji vídáme hry s otevřeným světem. Ne všechny jsou ale takové, jaké bychom si přáli. Jeden je prázdný, ve druhém není co dělat a ten třetí ani nevypadá dobře. Na druhou stranu jsou tu ale světy, které bez ohledu na to, jaká hra ve výsledku je, působí sami o sobě opravdu skvělým dojmem. Dneska si tedy ukážeme 10 virtuálních otevřených světů, do kterých je radost se podívat.

26.  2.  2017 | | 13 N/A
10 skvělých českých her, které vyšly v roce 2016

10 skvělých českých her, které vyšly v…

Češi mají na hry talent a ten prokázali i v minulém roce. Vybrali jsme deset her českých tvůrců vydaných v roce 2016, které považujeme za nejlepší!

14.  2.  2017 | | 7 N/A
Assetto Corsa: špička mezi automobilovými simulátory (galerie)

Assetto Corsa: špička mezi automobilov…

Gran Turismo? Project CARS? Kdepak, to jsou jen slabé odnože pravého simulátoru.

23.  2.  2017 | | 8 N/A
Logitech G502 Proteus Spectrum: co všechno dokáže herní myš (recenze)

Logitech G502 Proteus Spectrum: co vše…

Co speciálního hráčům vlastně nabízí herní myš? Otestovali jsme jednu z nejoblíbenějších herních myší vyšší kategorie. Některé herní vychytávky jsou zbytečné, jiné ale ve hrách pomohou.

22.  2.  2017 | | 23 N/A
Herní filosofie: Moderní střílečky jsou slabé, nudné a po kastraci

Herní filosofie: Moderní střílečky jso…

Dřív střílečky bavily. Bylo na koho střílet.

19.  2.  2017 | | 40 N/A
Horizon: Zero Dawn – Zaklínač v Jurském Parku (recenze)

Horizon: Zero Dawn – Zaklínač v Jurské…

Další exkluzivní značka Sony je tu a my jsme se s Aloy vydali do dávno zapomenuté civilizace. Jak se nám výprava zamlouvala?

21.  2.  2017 | | 14 N/A
Technologický skvost jménem Horizon: zápisky z Pravěku (obrazový speciál)

Technologický skvost jménem Horizon: z…

Vydali jsme se do budoucího Pravěku a přibalili do batohu foťák. Podívejte se, co kluci ze studia Guerrilla dokázali ve svém nejnovějším počinu.

20.  2.  2017 | | 2 N/A