Už od dob antiky se v divadelních hrách vyskytovali antagonisté. Další skupinou jsou monstra, proti kterým se ve hrách bojuje a právě o nich bude i tento článek.
V téměř každé hře je potkáme: lidské badass záporáky, chrliče ohně, draky, nemrtvé, mytologické bytosti, roboty či různé spirituální kreatury. To všechno jsou věci nebo spíše prvky, které mají dotyčné hře dát nádech živoucího a pulzujícího světa kolem hráče. Bez příšer by většina RPG, FPS apod. nefungovala a někdy si tento fakt ani moc neuvědomujeme, zatímco ve World of Warcraft mydlíme už stého Murloka.
Svět bez oponentů by byl nudný a plochý, i kdyby byl plný dalších hráčů, jako jste vy. Bez protistrany to zkrátka nejde a poměrně dlouho to ví jak spisovatelé knih a tvůrci filmů, tak vývojáři her. V každém dalším díle se na nás snaží poslat stále sofistikovanější sortu nepřátel, aby tím otestovali naše schopnosti na samou hranici.
Obecným faktem je, že silnější nepřátele, nepočítáme-li obyčejný trash, najdeme právě v online hrách typu World of Warcraft, kde musíte znát taktiku a způsob jak s postavou hýbat, aby na některém bossovi nezemřela.
V singleplayerových hrách jsme naopak svědky toho, že se nám tvůrci spíše snaží pomoct danou příšeru zabít tím, že jí dají omezený repertoár schopností. Nesmí se to ale přehnat, protože se pak může stát věc, kterou trpí třeba TES V: Skyrim. Zde je místy optimalizace monster tak zmršená, že si s kdejakým drakem poradíte raz dva, zatímco první medvěd nebo obr, na kterého narazíte, vás roztrhá na kousky i přesto, že jste komplet v plátové zbroji.
To je ale téma, kterému se tento článek věnovat nemá. Nicméně je na tomto příkladu hezky vidět, jak se někdy vývojáři seknou a napravit to za ně musí modeři.
Takže čím vším se nás herní studia snaží ve hrách vyděsit? Nyní se podíváme blíže na deset monster, které se nějakým způsobem zapsaly do herní historie, popřípadě jsou známy spíše pro svou schopnost hráče vytočit do obrátek tak, jak to neumí ani stolní mixér. Mezi monstra samozřejmě počítáme i hlavní záporáky nebo hratelné postavy a naopak vynecháme anime, což je kapitola sama o sobě.
1. Head Crab (Half-Life)
Tady se Valve asi trochu nechalo inspirovat sérií Vetřelec. Vždycky, když se tito malí tvorečkové někde objeví, je o zábavu postaráno. Kromě kousání a skákání umí ještě vytvořit svou chodící verzi, a to tak, že se úspěšně přisaje na něčí hlavu.
Útočí prakticky ihned, takže jakmile je spatříte, musíte rychle jednat. Objevili se už v prvním díle Half-Life a do myslí hráčů se zanesli spíš kvůli hodinám nervování.
2. Murloc (World of Warcraft)
Každý, kdo se alespoň trochu vyzná v univerzu hry World of Warcraft asi ví, jaká stvoření obývají pobřeží, řeky a různé ostrůvky v lokacích pro nižší levely. Na Murloky a jejich typické zvukové projevy si vzpomene asi každý hráč WoW.
Popularita těchto monster se skrývá hlavně v tom, že jsou v univerzu od začátku a když mají méně, jak třetinu zdraví, začnou utíkat a volat na pomoc opodál stojící kamarády, takže zde zahynul nejeden hrdina. Proto se vždy vyplatilo je na konci zastavit nějakým kouzlem nebo schopností a bylo po problému.
3. Reaper (Mass Effect)
Nepřátelská rasa vůči lidem a jejich spojencům. Jedná si spíše o organické stroje, než o opravdová monstra, nicméně právě ta organika nám dovoluje je sem zařadit. Analogii u Reaperů a jejich hi-tch inteligenci, která je do určité míry kolektivní, bychom mohli nalézt u Borgů ze série Star Trek.
4. Deathclaw (Fallout 3, 4 & New Vegas)
Smrtící zmutované ještěrky, které potkáte v post-nukleární Americe. Najdeme je i ve Falloutu 4, ale tam jakoby z nich závoj nebezpečnosti spadl a už nepůsobí tak děsivě jako ve starších dílech. Názor se hráč od hráče může měnit, ale něco na tom bude. Párač je výsledek spojení ještěrčích genů s virem F.E.V. a k tomu připočtěme ještě dvě stě let evoluce.
5. Nemesis (Resident Evil 3: Nemesis)
Toto legendární monstrum z RE není známé ani tak kvůli hrůzostrašnosti, ale kvůli tomu, že je pro hlavního hrdinu téměř nemožné jej zabít. Po porážce se z Nemesis vyrojí několik chapadel, se kterými je potřeba se utkat znovu. Tento biologický projekt, který nemá na svědomí nikdo jiný, než stará dobrá Umbrella, už je v zásadě ikonou.
6. Big Daddies (Bioshock)
Potvůrky z BioShocku jsou velmi záludné a hlavně pokud se jedná o ochranu malých holčiček. Hráče nutili k taktice, musel se totiž uchýlit k odlákání, pastem a dalším nepříjemnostem, aby mohl byť jednoho z nich skolit.
7. Daedra (The Elder Scrolls V: Skyrim)
Démonické bytosti z astrálních sfér světa Tamrielu plundrují Cyrodiil, Skyrim a další země už od dob Morrowindu. Daeder máme mnoho druhů a některé nemusí být úplně zlé, ale spíše sledují nějaké své cíle a smrtelníky využívají k jejich dosažení.
Nejzajímavější daedrou je Sheogorath, což je naprosto šílený bůh, který je vám schopen za epickou výpravu nabídnout za odměnu jahodový koláč a tvářit se u toho smrtelně vážně. Protějšky daeder jsou aedry. Ty mají opačný charakter a jsou ke smrtelníkům spíše hodné a přívětivé.
8. Darkspawn (Dragon Age: Origins)
Podobně jako deadry fungují i darkspawnové ze hry DA: Origins. V zásadě se jedná o stejná monstra jako v případě světa Tamrielu, nicméně slávu si vydobyli ani ne tak kvůli sobě, jako kvůli těm, kteří je loví.
Jmenují se Šedí strážci, a aby získali své schopnosti, musí vypít krev darkspawna. Strážci jsou trochu podobní zaklínačům od A. Sapkowského a právě darkspawnové tvoří jejich největší profesionální úvazek.
9. Hydralisk (Starcraft)
Lítající kyselina a ostré drápy. Pokud jste k tomu měli ještě vylepšení, šlo si tyto smrtící monstra schovat pod zem. Netřeba dlouho představovat.
10. Elite (Halo)
Naši hitparádu zakončíme vychytanými bojovníky, kteří sami sebe nazývají Sangheili. Patří ke špičce nepřátel, proti kterým stanete v sérii Halo. Samozřejmě jich během hraní zabijete fůru, ale s tím, jak je tato série mezi hráči oblíbená se sem tato herní monstra mohou zařadit.
V diskuzi pod článkem se s námi můžete podělit o váš seznam monster. Jaké potvory vám utkvěly nejvíce v paměti? Jakých se upřímně bojíte?
