Ti z vás, kteří mají pocit, že se multiplayer rovná deathmatchi buď na malé, nebo větší mapě, nastražte uši! Ubisoft Montreal vás vyvede z omylu. Jejich Hlídací Pejsek se chystá být daleko kreativnější, a pokud se vše vydaří, posune se online hraní do polohy, ve které jsme jej zatím neměli možnost spatřit. Jak to zatím vypadá? To posuďte sami.
Nejen na loňském, ale i na letošním E3, kdy Watch Dogs zářilo ve všech směrech, byly některé aspekty hry, ačkoliv oznámeny, stále malinko zahaleny rouškou tajemství. Spekulacím je ale konec. Porci dalších zajímavých momentů odkryl na Gamescomu hratelný úryvek z kampaně, multiplayeru, a dokonce i z módu pro chytré telefony a tablety. Se snahou vnést trochu světla i na tuto stranu mince se pojďme společně podívat, co nás ve hře jednoho, hlavně však více hráčů čeká a nemine.
Velký bratr se dívá
Na začátek se trochu porýpeme ve sloganu, který hru provází už od jejího oznámení. Jak praví loňský teaser: „Everything is connected. Connection is power.“ Co si ale pod tím představit? V podstatě budoucnost technologií, ke které pomalu, ale jistě spějeme.
Jak víme z praxe, každá šifra musí mít nějaký systém a každý systém může být jednoho dne rozkódován
Všichni lidé na planetě jsou monitorováni a města, včetně hromadných dopravních prostředků nebo semaforů, jsou ovládána počítačem. Ten ale ve výsledku řídí obří společnosti, které těží ze získaných informací, jež se pak stávají vysoce ceněnou komoditou. Jak ale víme z praxe, každá šifra musí mít nějaký systém a každý systém může být jednoho dne rozkódován.
CTOS, pod kterým funguje veškerá infrastruktura, byl prolomen a my v kůži Aidana Pearce, šikovného hackera, získáváme téměř nadlidskou sílu v podobě možnosti nabourat se prakticky do každého elektronického zařízení v dosahu. S tak velkou mocí přichází i značná zodpovědnost. Svět kolem včetně jeho obyvatel citelně reaguje na každou změnu a je jen na vás, zda si vybudujete pověst krutého nenávidění hodného zmetka šířícího chaos, nebo novodobého Robina Hooda.
Být oblíbený nicméně do značné míry snižuje možnost udání náhodného kolemjdoucího příslušníkům zákona. I tomu lze naštěstí zabránit vysláním elektro-magnetického impulzu, který se postará o to, aby byl telefon toho práskače včas vyřazen z provozu. Zavřít mu pusu nadobro lze samozřejmě také, to už ale stojí za přehodnocení vašeho morálního kodexu.
Mirek Dušín, nebo Dlouhé Bidlo?
Takové momenty, jež nutí hráče sáhnout hluboko do svědomí, čekají za každým rohem. Nacházíte-li se právě v chudinské čtvrti plné občanů, žijících ve skutečně nuzných poměrech na samém okraji společnosti a vám nezbývá, než vyždímat i poslední zbytky naspořených financí svobodné matky, do jejíhož jednopokojového, skromně zařízeného bytu nahlížíte pouliční kamerou.
Na začátek nutno říct, že k nabourání se do kteréhokoliv zařízení je nutné mít na něj přímý výhled
Tady už si člověk sakra rozmyslí, jestli vytřást z jejího prasátka i tu poslední penny, jen abych měl co vrazit do zásobníku svojí devítky. Pragmatik sice může namítnout, že je to jen hra a slitovat se nad náhodně generovanou NPC postavou je holý nesmysl, nicméně i příběh Jacka a Rose z oskarového Titanicu byla jen fikce a zvedněte ruku všichni, kteří jste na jeho konci uronili slzu (méně romantické duše, nechť si doplní jiný film).
Když citové výlevy ponecháme na chvíli stranou, může ke zkrácení dlouhé chvíle přispět třeba vloupání do banky. To lze provést hned několika možnými způsoby, my jsme si ale vybrali ten Watch Dogs stylu nejbližší, tedy za pomoci hackování. Na začátek nutno říct, že k nabourání se do kteréhokoliv zařízení je nutné mít na něj přímý výhled. Banka, která se stala naším objektem zájmu (respektive značný obnos, jenž skrývá ve svých útrobách), disponuje serverem, do kterého je třeba se nepozorovaně nabourat.
Stačí se nabourat do systému opodál stojící ještěrky, trošku s ní zaverglovat, vyčkat než značně rozhození strážci opustí svá stanoviště a cesta je volná
Místnost s ním je sice za nevysokým pletivem a odemknutí zámku na dveřích nezabere ani 5 vteřin, kolem nich jsou ale rozmístěni strážní. Po překonání plotu a nalezení úkrytu za nedalekým kontejnerem se tedy dostává ke slovu Aidanův telefon a jeho hackovací talent. Stačí se nabourat do systému opodál stojící ještěrky, trošku s ní zaverglovat, vyčkat, než značně rozhození stráže opustí svá stanoviště a cesta je volná (než dojdete k serveru, je třeba vyhýbat se záběru všudypřítomných kamer, popřípadě je také hacknout).
Hlavně mít oči na stopkách
Konektivita, sdílení, globalizace. To jsou slova, kterými Watch Dogs v žádném případě nešetří. Sama o sobě evokují myšlenku, že se na tom našem pomyslném smetišti bude potulovat více než jeden kohout. Co si ale pod tím máme představit? Kráčíte si takhle bezstarostně po ulici a přemýšlíte, jestli by ten Prius stihnul včas zabrzdit, kdybych mu tam teď hodil červenou, ale vtom zjistíte, že se vám někdo právě snaží ukrást něco z vaší elektronické pokladnice.
Jediná vaše šance, jak hackera odhalit spočívá ve snaze o jeho zviditelnění
Může to být kdokoliv a jestli má dost za ušima, bude se snažit splynout s davem. Ačkoliv on vidí sám sebe jako Aidana Pearce a vás jako obyčejného civilistu, trpíte i vy stejnou iluzí v opačném gardu. I v tomto případě je ale třeba mít svou oběť nablízku a v zorném poli. Jediná vaše šance, jak dotyčného odhalit spočívá ve snaze o jeho zviditelnění. Jakmile zastavíte, musí zastavit i útočník, nechce-li přerušit probíhající „transakci“. Nicméně jsou i mnohem efektnější způsoby, jak zmerčit škodnou. Například střelbou do vzduchu rozptýlit okolní dav, z jehož středu - s trochou štěstí - zůstane na místě stát pouze překvapený vetřelec.
Ve chvíli, kdy je odhalen, je třeba se ho zbavit i za cenu dlouhého nahánění chicagskými ulicemi. Jestli vás zaujala tahle multiplayerová minihra, která perfektně oživí průchod kampaní, není nic snazšího, než povolit ostatním hráčům zasáhnout do vašeho světa, nebo se samotným vtělit do kůže padoucha.
Tak chutná moc
Na začátku jsme slibovali i handheldový pohled na věc. Ten se rovněž nese v duchu multiplayeru a malinko si v něm budete hrát na boha. Stačí požádat nějakého hráče o připojení do jeho světa a na tabletu se vám zobrazí mapa Chicaga, plně ve vaší režii. Hráči, který je její součásti, vytyčíte start a cíl „trati“, kterou se musí prokousat všemi dostupnými prostředky. Jakmile závod započne, získáte konečně vytouženou moc.
Můžete posílat policejní vozidla Aidanovi do cesty, desynchronizovat světla na semaforech, zvedat mosty a mnoho dalších vylomenin, jen abyste překazili hráčovu cestu k cíli. Takovéto boží schopnosti nicméně nejsou boží v tom pravém slova smyslu. Vaše imaginární postava se nachází kdesi v oblacích, sedíc v policejní helikoptéře a ta samozřejmě není nesestřelitelná.
Když se vám ale podaří jeho cestu šikovně zmařit, můžete se těšit třeba z posílení pancíře pro váš vrtulník
I Aidan vás tedy může několika dobře míněnými střelami z raketometu poslat k zemi a závod tím předčasně ukončit. Když se vám ale podaří jeho cestu šikovně zmařit, můžete se těšit třeba z posílení pancíře pro váš vrtulník, nebo odemčení dalších možností, jak tu myšku v labyrintu potrápit.
Sečteno podtrženo, minimálně nás čeká nevšední herní zážitek, a to nejen v rámci městských sandboxových akcí. O jeho vzestupu a pádu rozhodnou až hráči, napříč starou a hlavně novou generací platforem již 19. listopadu letošního roku. Nevím jak vy, ale my už stříháme metr.
