Recenze: ArmA 2 – střelba do hráčských řad

Jediný vojenský simulátor na herní scéně se opět hlásí do služby. Zjistěte, jak moc velkou posilou je.
Kapitoly článku

Po ukázkovém zasalutování směrem k ArmA 2 jsem přistoupil k samotnému hraní dalšího přírůstku do rodiny vojenských her. Hned na začátku se musím přiznat k tomu, že tento typ her mám doopravdy hodně rád a Operace Flashpoint spolu s prvním dílem ArmA si zasloužily mou přízeň a stovky hodin volného času. Není se tak co divit, že jsem se na ArmA 2 těšil a držel autorům pěsti, ať hra dopadne co nejlépe. Rok se s rokem sešel a já měl možnost si vyzkoušet novinářskou preview verzi.

 

Mé dojmy z jejího hraní si můžete přečíst zde spolu s dalšími tématickými články a reportáže z návštěvy u vývojářů. I když jsem musel být občas drobně shovívavý k chybám, jež se v preview verzi vyskytovaly, byl jsem si takřka jistý, že tvůrci z Bohemia Interactive tentokrát vykročili pravou nohou.

Je patrné, že se ze sebe scénáristé i designéři snažili vykřesat to nejlepší

Pryč byla rozpačitá umělá inteligence z ArmA 1, stejně jako se celkem sympaticky jevil začátek příběhové kampaně a dokonce i jednotlivé mise příjemně odsýpaly. Zkrátka a dobře, zdálo se, že je zaděláno na ideální vojenskou hru.

VIDEO: 1797 'ArmA 2 - ukázka hraní'

Drobně mě ovšem zarážel fakt, že pracovní verze hry nesla označení 0.8 a do vydání zbýval sotva měsíc. Přesto jsem vývojářům věřil a když jsem instaloval současnou review verzi, procházelo mým tělem příjemné mrazení. Konečně jsem dostal do rukou hru, na níž jsem se těšil bezmála tři roky a hodlal jsem si ji náležitě užít. První dojem z menu hry se nesl v pozitivním i negativním duchu. Mile mě překvapila hodnota, kterou ukazoval Fraps, poněkud méně příjemné překvapení bylo, že je vše podivně kostrbaté.

TIP: Být neviděn a neslyšen znamená víc, než v kterékoliv hře. Nepostupujte proto zbrkle, ale ideálně se přesouvejte od křovíčka ke křovíčku a na nepřítele útočte z lesa.

Útok na vaše smysly

Když jsem se chvíli šťoural v nastavení, zjistil jsem, kde se stala chyba. Poněkud neférová funkce se nazývala Fillrate Optimizer a mně nedalo, abych do ní nezačal rýpat klacíkem. Po chvíli nastavování a porovnávání obrazu jsem dospěl k názoru, že tovární nastavení 75 % je naprosto nedostačující. Při takto zvolené položce vám totiž grafická karta spočítá a vykreslí scénu o velikosti 75 % z požadovaného rozlišení a následně celý obraz roztáhne na celou obrazovku. Což, ruku na srdce, nevypadá nejlépe.

arma2_art1.jpg

Po nastavení patřičných sta procent jsem zaznamenal dramatický pokles framů za sekund. Průměr se sice pohyboval okolo 30 FPS, při nastavení detailů na normal, ale byly i chvíle, kdy se propadl až ke dvaceti. Nutno ovšem přiznat, že plocha, na níž se ArmA 2 odehrává, je neskutečně rozsáhlá a hra patří k nejlépe vypadajícím hrám současnosti. A to i na již zmiňované normální detaily. Nyní je však na čase přestat se šťourat v technických vlastnostech hry a přejít přímo ke kampani, kterou hra nabízí.

Řidiči zvládají vše, krom jízdy samotné

Hned od začátku je patrné, že se ze sebe scénáristé i designéři snažili vykřesat to nejlepší – příběh kampaně má pořádný spád a neustále něčím překvapuje. Už úvod na palubě USS Khe Shan, kde se nenásilně naučíte základní ovládací prvky a střelbu na pohyblivé i nepohyblivé cíle, zaslouží pochvalu. Stejně dobrá je pak i první ostrá mise, ve které máte za úkol vyhodit do vzduchu nepřátelskou radiostanici a splnit i spoustu vedlejších úkolů. Kampaň pak pokračuje v podobném duchu a vy si prostě vychutnáváte, jak je ArmA 2 propracovaná.

Kulka do zátylku

Jako kulka mezi oči pak udeří první nesrovnalost – v průběhu obléhání města Chernogorsk máte za úkol zlikvidovat nepřátelského odstřelovače, který se nachází na střeše továrního komplexu. Problém je, že se nejprve musíte přiblížit k ostřelovanému družstvu, které vám však přes vysílačku nesdělí svou pozici a pokud hrajete na jednu z vyšších obtížností, nemáte vůbec šanci je najít. Ale budiž, takovouto chybku jste ještě ochotni odpustit. Větším problémem se pak stává umělá inteligence vašich spolubojovníku, kteří ve městě začínají vyvádět psí kusy.

arma2_03.jpgarma2_04.jpg

Je mi jasné, že se UI občas nějaká ta bota musí povést – přeci jen, jedná se o hru s otevřeným konceptem a designér prostě nemůže myslet na všechno, ale zaseknutí vojáka o budovu je již krapet k smíchu.

TIP: Podcenění taktické situace se rovná smrti. Dávejte si pozor, na zdánlivě banální úkoly, které se nezřídka zvrhnou v přestřelku a rozmisťujte své muže tak, aby vás byli schopni krýt za každých okolností.

Podobně zle pak působí také umělá inteligence řidičů motorových vozidel, kterým nečiní problém přejíždět veškeré civilní obyvatelstvo včetně vlastních vojáků a naopak jim činí problém trefit se správně do zatáčky. Skoro by se dalo říct, že zvládají všechno, krom jízdy samotné.

arma2_11.jpgarma2_12.jpg
 

Smutným faktem pak je, že čím hlouběji se dostanete do hry a do její atmosféry, tím více chyb objevíte. Nejhorší na jejich výskytu je fakt, že mají talent vyskočit v okamžicích, kdy si hru užíváte nejvíce. Ať již jde o zablokování velícího menu, chybu v ukončení skriptu, která zapříčiní, že jedna z misí takřka nelze dohrát, nebo o špatně uloženou pozici, vždy to působí stylem, jako by právě přes obrazovku přeběhl brouk z Hvězdné pěchoty. Vytrhne vás to z děje, rozčílí vás to a občas dokonce donutí opakovat misi, kterou hrajete již více jak hodinu.

Dostupné pro: PC
Žánr: Akce | simulátor války
Výrobce: Bohemia Interactive Studio | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 19. června 2009
  • Kampaň, kde se pořád něco děje
  • Výborné singleplayerové mise
  • Multiplayer
  • Nekonečná zábava s editorem
  • České rádiové hlášky
  • Bugy
  • HW náročnost
  • Bugy
  • Občas zvláštní reakce AI
  • Zmínil jsem bugy?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,