Recenze: Donkey Kong Jet Race – pokus o konkurenci Mario Kart

Objednejte si na shop.doupe.cz
Donkey Kong Jet Race  NDS: 1 399,- Kč

Platforma:Wii
Typ hry: arkádové závody
Multiplayer: až 4 hráči na jedné konzoli
Výrobce: Paon
Vydavatel: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest
Homepage: http://www.nintendo.co.uk/NOE/en_GB/donkey_kong_jet_race_6682.html

Videohry fantazii a různým více či méně podivným nápadům meze nekladou, ostatně Donkey Kong Jet Race je toho důkazem. Světoznámý lidoop si tentokrát upne kolem pasu dva trysko-bubny a vydává se soupeřit s dalšími roztodivnými druhy opic a krokodýlů o to, kdo že vlastně s pomocí jakéhosi upraveného jetpacku létá nejrychleji. Možná zní předchozí slova hodně ujetě, avšak DKJR je v principu jednoduchou hrou. Skoro až moc.

  
Povedený trip * Jak se sem dostal obrázek ze Super Mario Galaxy? * Banány se hodí i krokodýlovi

Nepříliš komplikovaná hratelnost závodní arkády, kdy nezáleží ani tak na řidičských schopnostech hráče jako spíš na správném používání rozmanitých power-upů a sviňárniček, v případě DKJR staví především na rádoby zábavném ovládání (už v době ohlášení hry ještě pro GameCube se počítalo s využitím připojitelných bubínků). Proto jsou údery do zmiňovaných trysko-bubnů, které určují směr a rychlost pohybu, plně pod vaší kontrolou.

„User-friendly”? Co to znamená?

Jenže drobný problém se objevuje v momentě, kdy se přínos původně předpokládané přednosti stává přinejmenším sporným. Že při rozletu svého „panáčka” musíte zuřivě švihat oběma částmi ovladače, aby nabral základní rychlost, to zní s jistou dávku zvráceného vkusu trochu zábavně, stejně jako se na první pohled může jevit zajímavě nutnost jednou rukou bubnovat při zatáčení. Jak vidno, při hraní tak vaše ruce musí být v permanentním pohybu – i díky tomu, že každou chvíli je třeba něčemu uhýbat či před něčím uskakovat. Na propagačním videu to celé vypadá velice akčně, vždyť se podívejte, ti lidé celou dobu komíhají rukama a baví se, haleluja! Jenže zkuste takhle neustále máchat končetinami více než deset minut v kuse. Po této době vám najednou začne připadat nabídka pořadů našich televizí podezřele lákavá, tedy vlastně jako jakákoliv jiná činnost, ze které nemáte bolesti zápěstí.

  
Prostředí hry působí někdy dost chudě * Egyptské trati se to tolik netýká * To je frajer

Aby byla hra Donkey Kong Jet Race uživatelsky ještě více nepřátelská, tak se průběžně neukládá váš postup jednotlivými poháry. Porci několika závodů vždy musíte absolvovat najednou, tudíž vaše ruce čeká přibližně dvacetiminutové trápení. Kdyby alespoň bylo možné odehrát jeden dva závody a jít se bavit něčím jiným, jenže to nejde. Autoři mohou mít sebeúchylnější záliby a sebeperverznější profil osobnosti, avšak neměli by stejně vlastnosti vyžadovat i od zákazníků. Přece jen, ne každý je masochista, co si kvůli létající opici nechá zhuntovat zápěstí.

Plošinovka, nebo závodní hra?

U hry byste stejně dobrovolně příliš dlouho nevydrželi tak jako tak, protože DKJR chvílemi připomíná spíše splašenou plošinovku, než závodní arkádu. Ano, spolu s dalšími protivníky se pohybujete po vytyčeném okruhu, snažíte se být v cíli první a stejně jako v ostatních podobných hrách můžete soupeře zpomalit, ať už použitím různých power-upů nebo starým dobrým ručním způsobem. Potud v pořádku. Jenže když během uhánění do cíle ještě musíte sbírat banány roztroušené po trati (abyste mohli použít „nitro”), skákat přes překážky, vyhýbat se sloupům a občas zničit i nějaký ten sud, tážete se sami sebe, jestli nehrajete spíš nějakou hopsačku. Na řidičských schopnostech tady zkrátka příliš nesejde, na rozdíl třeba od Mario Kart.

Také aby ano, když se na trati vyskytuje tolik různých předmětů a ruchů, až to hezké není. Tomuhle je třeba se vyhnout, tohle sebrat, tadyhle použít zkratku, sejmout soupeře… a hlavně neustále mávat rukama. Dokonce i hraní ledního hokeje se zavázanýma očima je méně zmatené a vyčerpávající. Obzvlášť, pokud budete ve hře bourat. Po každé takové nepříjemnosti musíte znovu nabrat „provozní rychlost”, jak jinak než zuřivým kmitáním rukama. Během těch zhruba pěti sekund však nemůžete zatáčet, tudíž není příliš složité narazit do další překážky – a tedy znovu zakusit i ďábelskou pětisekundovku, což rozhodně není nic příjemného.

  
Údery pěstí nesmí chybět * Ve více lidech je hra hned lepší * Pozor na zákeřné vodní živočichy

Ani pokoukání na grafiku si příliš neužijete, na hře je bohužel zcela jasně vidět, že byla původně plánována pro GameCube. Na detailní prostředí či různorodé efekty proto zapomeňte, alespoň že vše běží naprosto plynule.

S (ne)chutí do toho a je to hotovo

Naštěstí celé toto sebetrýznění netrvá dlouho, protože nabídka herních možností není příliš bohatá. Hlavní zábava pro jednoho hráče má být ukryta v šesti turnajích, každý obsahuje tři až šest závodů. Za jedno odpoledne tak máte projetý základní obsah hry. Ani plnění různých mini-úkolů (seber během jednoho kola padesát banánů a podobně) nezabere příliš mnoho času, pokud byste tedy byli již tak zoufalí, že byste se do toho chtěli pustit. Největší legraci tak asi zažijete při hře více hráčů, jako zpestření divokého večírku to nemusí být vyloženě špatné. Ještě se sluší poznamenat, že DKJR nepodporuje možnost on-line multiplayeru. Co potom s takovým titulem? Každopádně, i kdyby byla nabídka závodů širší, stejně by vás nejspíš nedokázala u hry udržet. Chaotické uhánění po vcelku rozmanitých tratí po chvilce omrzí, jelikož sotva můžete narazit na onen známý dobrý pocit z vašeho řidičského umění, z vašich schopností ovládnout hru a perfektně si podrobit její mechanismy. Potom byste již jen chtěli hrát dál a dál, ještě se zlepšit, přijímat výzvy. A přesně tyhle zážitky Donkey Kong Jet Race nenabídne.

Grafika: 4/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 3/10

Úplně první dojem ze hry není špatný, protože ovládání závodní arkádovky pomocí „bubnování” rukou působí poměrně neotřele, avšak po chvíli je vše jinak - bolí vás ruce a začíná nudit stereotypní hratelnost. Pak už jen záleží na masochismu každého jedince, jak dlouho to vydrží.

Celkové hodnocení: 3/10