Recenze: God of War 2 – božská hra

Přišel, viděl, uzmul post nejlepší akční mlátičky všech dob. Dva roky God of War vládl pevnou rukou na svém trůnu omývaným krví bezpočtu padlých. Nikdo neměl tu odvahu se mu postavit, či jen podívat do tváře. Až teď. Kdo to je? On sám – nový, silnější, brutálnější. Pokloňte se bohu války.

Platforma: PS2
Paměťová karta: 568 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Výrobce: SCEA
Vydavatel: SCEE
Homepage:
http://www.us.playstation.com/GodofWar2/

 

I když většina herního světa už tančí v rytmu next-gen, rozhodně nevyhazujte konzole minulé generace z okna, ani si s nimi nepodkládejte kratší nohu stolu, nerozbíjejte vlašské ořechy …prostě je nechte zapojené ke svým televizím. Tedy rozhodně to platí pro PS2. I když přísun nejnovějších hitů pozvolna slábne, stále se najde pár výrazných titulů, které stírají konzolovým mlaďochům sebevědomý výraz ze tváří (nebo bych měl říct z mechanik?). V posledních měsících k nám dorazily bezprecedentní pecky jako Canis Canem Edit, Okami, či třeba Final Fantasy XII, jenž nás ujišťují, že čas na smrtelný chrapot PS2 ještě nenastal. A další razantní ujištění přislo nyní. Stačí jen tři slova. God of War.

God of War 2, pokračování dva roky staré akční hry, která sbírala herní vavříny se stejnou kadencí jako Karel Gott Zlaté slavíky. Krvavý příběh zhrzeného sparťanského válečníka Kratose uchvátil miliony hráčů brutálně chytlavou akcí zasazenou do fascinujícího světa řecké mytologie. Bohové, titání, medúzy, kyklopové, Pandořina skříňka a další podobné mytologické propriety tvůrci citlivě vsadili do rychlé a dravé akce, která si brala to nejlepší od mistrů žánru a v kombinaci s ďábelsky nápaditým level designem fungovala na hráče jako magnet na hromádku špendlíků. Když si přidáte dech beroucí grafiku ždímající PS2 na maximum a monumentální hudební soundtrack, jen těžko najdete na God of War chybu. Otázkou však je, dokáží tvůrci s pokračováním překročit svůj stín? Jde vůbec ještě vylepšit něco, co už tehdy bylo téměř dokonalé? Můžete hádat dvakrát.

Ne*er boha

Příběh God of War 2 těsně navazuje na konec prvního dobrodružství. Pokud vám minulý díl utekl, tak to urychleně napravte a pokud se nechcete ochudit o závěr hry, přeskočte následující pasáž o dějové lince dvojky. Malá pauza, aby všichni podobně postižení mohli odběhnout hrát první díl… Fajn, pokračujeme. Tak tedy, God of War 2 navazuje na konec prvního dílu. Kratos si to vyříkal s Áreem a usurpoval pro sebe trůn boha války, ale to mu klid na duši nepřineslo. Bohové bývalého válečníka zrovna nepřivítali s otevřenou náručí, spíš se k hrdinovi chovají jako k něčemu smradlavému, co přinesla kočka z ulice. Kratos se tedy obrátil ke svým – sparťanským válečníkům. S podporovou boha války se jejich armáda stala neporazitelnou a plení jedno město za druhým. Právě teď je na řadě slavný přístav Rhodos. Athéna už ovšem nehodlá dále pouze přihlížet masakru a ponouká Kratose, ať nechá svých dobyvačných praktik. Ovšem mocí poblázněný hrdina jen arogantně odsekává a vrhá se svým věrným na pomoc.

  
Teď ti trochu provětrám sklivec, fešáku * Často budete jen zírat * Cos to řekl o mé matce?!

V podobě giganta síří teror a destrukci, kusy monumentálních staveb létají vzduchem a obránci se vzmáhají maximálně na ustrašené klepání zbrojí. Rozjetého Kratose však stíhá Athénina pomsta – vysává z boha sílu, zmenšuje jej na velikost prostého smrtelníka. Zároveň oživuje proslulý Kolos Rhodský, jenž se loď neloď hrne zničit oslabeného zpupného boha války. Kratos rozzuřený k nepříčetnosti zradou bohyně vytahuje své dvě věrné čepele spojené řetězy s jeho zápěstím a hodlá si to s přerostlou kamennou figurkou vyřídit. To se mu nakonec daří s pomocí meče seslaného samotným Diem. Jenže následně před samotným nejvyšším olympským bossem nehodlá  pokleknout, za což ho Zeus posílá prvním přímým spojem přímo do pekla, resp. do podsvětí. Jak to bylo dál? Na to si už musíte přijít sami.

  
Když to nejde horem... * Netlačte se, na všechny se dostane * Sledujte tu práci nohou

Každopádně tvůrci opět dokázali namíchat dostatečně zajímavou a pestrou story, která vám všechno to pobíhání po kolena v krvi učiní ještě poutavějším. Příběh trochu změnil úhel pohledu a už se tolik nevěnuje týravým vzpomínkám na krvavou minulost hlavního hrdiny a spíše nyní nacházíme Kratose chyceného mezi kolečky většího konfliktu. Jak se v poslední době stává stále častějším trendem, konec hry není zcela uzavřený a evidentně připravuje živnou půdu pro další díl. Ostatně to před nedávnem potvrdili tvůrci, když zatím neoficiálně ohlásili God of War III pro PS3 a God of War pro PSP. Zatímco „velké“ konzolové díly mají tvořit hlavní příběhovou trilogii, hry pro PSP mají Kratosovo univerzum obohacovat.

Ať krev prýští na bojišti

Zkladní herní mechaniky zůstaly bez razantních změn, ale tvůrci obrousili všechny ostré hrany a zapracovali pěkných pár detailů, kterých sina první pohled ani nevšimnete – třeba zvedání bran mačkáním kolečka místo R1 atd. Bojový systém opět klasicky staví na bušení do akčních tlačítek za účelem vytváření těch nejbrutálnějších komb, které z vašich protivníků udělají něco jako základ na substrát. Velmi jemný. Kratosovy základní čepele s řetězy opět hrají prim, i když se postupem času dostanete k několika novým zbraním. Takřka hned na začátku je to Diův obouruční meč, později luk, obrovská palice, kopí…je toho povícero.   Každá ze zbraní má trochu odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy protivníků, ale jak už jsme zmínil, díky své rychlosti a univerzálnosti stejně asi nakonec valnou část hry zůstanete u Athéniných čepelí. Každá zbraň se dá sbíráním tradičních červených duší (říkejme tomu duše, ano?) vylepšovat, díky čemuž se dostanete ke stále novým, ničivějším a zatraceně pohledným kombům.

To samé se dá říci i o magii. Narazíte na nové kousky i lehce upravené staré kousky. Za zmínku stojí zatraceně efektní i efektivní Atlasovo  zemětřesení. Magické útoky opět vyžadují magickou energii doplňovanou modrými dušemi – tady nic nového. A v tom samém tónu můžeme pokračovat i o hněvu titánů, který se nabíjí likvidací protivníků a na omezený časový úsek z vás udělá ultimátního zabijáka na druhou. Jak říkám, bojový systém zůstal téměř beze změny, nové kombo tady, upravené tam… Ale byla vůbec nějaká potřeba razantní změna?

Ne. Už boje v prvním díle neměly chybu a ve dvojce to platí obzvlášť. Stačí roztočit čepele a proměnit první protivníky na krvavé pyré a nedokážete se odtrhnout. Všechno to mačkání tlačítek je velmi intuitivní, zábavné a zatraceně efektní. Tvůrci lehce přitlačili na pilu a celou akci udělali ještě o nějaký ten hektolitr krvavější a brutálnější. Likvidační údery opět nechybí, a tak trháte harpyjím křídla, minotaurům rvete čepele do krku, medúzám kroutíte hlavy, vojáky nabodnete na čepel a dopřejete jim poslední kolotoč v jejich životě a tak dále, a tak dále.


Nekrvavé intermezzo

Mezi vší tou brutální zábavou opět dochází na lehké hádanky, která vám lehce zamotají hlavičku a hlavně dají odpočinout před další krvavou řeží. Mačkáte páky, posouváte bedny, zatěžujete plošinky…to je pouhý výčet těch nejméně nápaditých činností, na ty ostatní si přijďte sami. Frustrující skákací pasáže tolik nervující některé hráče v minulém díle (hlavně proklínaná pasáž v podsvětí) se tentokrát nekonají. Jistě, zaskáčete si a hodně, ovšem tentokrát se snad vyhnete zuřivým záchvatům. Novinkou se stala možnost přeskakovat propasti ve stylu Indiana Jonese, jen Kratos místo biče používá své čepele na řetězu.

  
Hm, snad nedopadnu jako Ikaros, doslova * Poetika při západu slunce * Není nad rozcvičku na čerstvém vzduchu

Tvůrci opět brilantně propojili akční pasáže se skákacími a hádankami, takže se nikdy nenudíte a stále toužíte pokročit dál. Vrcholem všeho se stávají souboje s bossy, které svoji epičností v jedničce posadili na zadek úplně každého. I tady na takové dojde, ovšem poměrně často se střetnete i s „obyčejnými“ smrtelníky, naklepat můžete třeba i Perseovi. Každopádně každá podobná bitka se stává sladkou odměnou za překonání všech překážek na cestě k některému ze zásadních protivníků a paradoxně i samotná cesta k velké bitvě je neméně zajímavá a nápaditá.

  
Neciv na mě nebo dostaneš ránu * Redbull vám dává křídla * Test reflexů, nastav koleno

Level design vás prostě nechá stát s otevřenými ústy a nevěřícným výrazem vrytým do tváří. Už první díl nás nechal bez dechu zírat na monumentální stavby a úchvatné scenérie, ale dvojka je v tomto ještě o kus dál. Vývojáři zapracovali na variabilitě prostředí, a tak kromě monumentálních chrámů navštívíte zasněžené hory, pošmourné bažiny, rozkvetlé zahrady a spoustu dalších nápaditých lokací. Těžko se popisuje obrovitost a unikátnost jednotlivých míst a jejich bezchybné spojení v jeden perfektně fungující herní celek. To si musíte prostě vidět a zažít ten pocit, kdy kamera poodjede a v plné síle vás zasáhne majestátností a rozlehlostí dané pasáže, která vás prostě nechá zaražené a absolutně okouzlené.

   
Osedláme ohnivé oře * Ostrá výměna názorů * Často budete jen zírat - část druhá

Naprosto úžasně vypadají i letecké pasáže na hřbetě pegase, kdy máte k dispozici téměř celé nekonečné nebe. Pravda, pohybujete se po připravené dráze, ale pocit z letu máte naprosto neuvěřitelný. Je až nepochopitelné, co tvůrci dokázali s pevnými kamerami – vždy dávají naprosto přehledný pohled na dějiště, který spojili už se stále dokola propíranými dech beroucími nájezdy a změnami úhlů.

Tavící se PS2

Už u prvního dílu jsem nedokázal pochopit, jak to vše dokázali tvůrci z PS2 vykouzlit. A je to tu znovu. Sice se nejedná o nikterak zásadně vylepšený engine, rozhodně vám to nepřijde, pokud nesáhnete po prvním díle a nezačnete podrobně srovnávat, ale technická stránka prostě nemá chybu. Je tu jedna věc, která by vás o bohatší vizuální hostině mohla přesvědčit. Pokud se dobře pamatuji, v bonusových materiálech prvního dílu bylo k vidění několik nepoužitých konceptů postavy hlavního hrdiny, Jeden z nich předvedl Kratose zasazeného do bohatě zdobeného brnění. Tvůrcům se to líbilo, ale nakonec tento model nevyužili, protože na to už prý neměli výkon. A hádejte, v čem Kratos pobíhá celou první úroveň? Správně, v bohatě zdobeném brnění.

  
Kratose čekají žhavé chvilky * Já tě snad přetrhnu!...ach, stalo se * Perseus dostane nakládačku

Stejně jako minule na jediné viditelné nahrávání narazíte při načítání uložené pozice a i tehdy se obrazovka zatemní pouze na zlomek okamžiku. Jinak vše streamuje z disku a téměř nikdy nenarazíte na nějaké  viditelné cukání obrazu. Ani v těch nejintenzivnějších chvílích, kdy přes světelné efekty není vidět akci. Bylo by až dětinské si myslet, že takto propracovaná hra skončí na něčem, jako jsou zvukové efekty a hudba. Ani náhodou, obojí je přesně tak výborné, jak si tato epická hra zaslouží.

Světlé stránky hry
  • Hratelnost
  • Brutálnost
  • Nápaditost
  • Grafika, hudba, zvuk
  • Pestřejší prostředí
Temné stránky hry
  • Slabší konec
  • Občas lehce otupující

Dobře, tak proč se u závěrečného hodnocení neskví vyšší bodová hodnota? Je to prosté, přes svoji dokonalost vás God of War 2 už tak nesestřelí  k zemi jako první díl. Do určité míry tu narazíte na pocit „to už tu bylo“. Ono je to vzhledem ke kvalitám prvního dílu pochopitelné, opravdu je těžké přeskočit laťku, kterou si sami nastavíte do nebeských výšin. A svůj díl na tom má i takový, hmmm, neodměňující konec. Ale tvůrci rozhodně odvedli perfektní práci. Vyleštili těch několik neznatelných oděrek, vše tak nějak stmelili více do sebe, aby výsledný zážitek byl zase o něco intenzivnější. Za to všechna čest a zasloužené korunky do jejich kasičky. 

Grafika: 9/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10

Vybroušené pokračováni úžasné hry a zásadní důvod, proč ještě nevyhazovat svoji PS2. Jen těžko se God of  War 2 něco vytýká, i když možná nějaký ten pocit lehké unavenosti tu bude. I když jen ve stopovém množství.

Celkové hodnocení: 9/10

Dostupné pro: iPhone
Žánr: Akce
Výrobce: SCEA | Webové stránky hry
  • Hratelnost
  • Brutálnost
  • Nápaditost
  • Grafika, hudba, zvuk
  • Pestřejší prostředí
  • Slabší konec
  • Občas lehce otupující
Diskuze (14) Další článek: Galerie: Pirates of the Burning Sea

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,