Recenze: Immortal Cities: Children of the Nile – faraónem na vlastní kůži

Historie je mocná čarodějka. Ve školách nám vždy do hlav vtloukali, že je dobré ji znát a poučit se z chyb, kterých se již někdo před námi dopustil. To je ale stejné, jako kdyby řekli: „vyzkoušejte si to sami“. A proč ne? Sice se asi ve skutečnosti do minulosti nedostaneme, ovšem virtuální realita také není k zahození. Zajímalo vás někdy, jak si žijí faraóni? Teď je ten správný čas na to, abychom to zjistili.

Platforma: PC
Typ hry: Budovatelská strategie
Minimální konfigurace: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: CPU 2,0 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: CPU 2,0 GHz, 256 MB RAM, 256 MB grafická karta
Výrobce: Tilted Mill
Distribuce v ČR: CD Projekt (
www.cdprojekt.cz)
Homepage: 
www.immortalcities.com

Ve správný čas na správném místě, říká prastaré pořekadlo. S úspěchem platí již po celá staletí a čím je starší, tím víc nabírá na pravdě. Já osobně bych se třeba nikdy nechtěl stát například  rolníkem ve starém Egyptě. Ono by to asi ani nebylo moc zajímavé: desítky hodin práce denně (doslova), žádný  čas na odpočinek, trvalá únava, rodina, kterou je nutno uživit… Prostě znám lepší způsob, jak strávit volný čas.

   

Zatím to moc nejde, k dílu bude muset přiložit ruku ještě pár tisíc „dobrovolníků“ * Není nad ranní plavbu lodí * A už mám hotovo, můžu si klidně umřít

Zato takový faraón... Ten nemusí dělat pro jistotu vůbec nic. Permanentní nicnedělání střídané permanentním nicneděláním. Sem tam možná schválení nějakého podstatnějšího zákonu nebo vyhlášení války, ale jinak v podstatě stereotyp přetrvává. Jó, takový život by se mi líbil!

Oddaný? Poddaný! 

Ono to umí i česky

Celá hra je kompletně v češtině. Nutno říct, že se překlad podařil a to i přes jeho rozsah. Přeloženo je totiž kompletně vše, dokonce i rozsáhlý nápovědní systém. Po čas hraní jsem nenarazil byť na jediný nedostatek či chybu, což je vzhledem k obdivuhodné rychlosti, v níž se lokalizace zvládla, skvělé. CD Projekt opět zabodoval!

Děti Nilu mne v mnohém překvapily. Nutno podotknout, že v pozitivním slova smyslu. Nabízí totiž unikátní svět, v němž podstatnou roli nehrají ti krásní a bohatí, ale ti ze samotného dna společenského žebříčku. Obyčejní rolníci a jejich chudé rodiny zde nabývají na významu a stávají se tou nejdůležitější složkou celé egyptské civilizace. Samozřejmě, vše je upraveno tak, aby to bylo hráčskému oku pokud možno co nepříjemnější. Čirou náhodou se tak ocitáte v dobách největšího egyptského rozkvětu a bůh (nebo v tomto případě bohové) tomu chtěl, že jste ten nejmocnější muž v zemi - faraón. Ani ten to však nemá v životě lehké. Ačkoli se zdá, že má snad na všechno najaté nějaké poskoky, kteří za něj mají pomalu i vládnout, skutečnost je přece jen trochu jiná, a chce-li ve své zemi udržet pořádek a bohatství, musí se i on sám otáčet a starat se o blaho poddaných.

„Starat se o blaho poddaných.“ Řeknu vám, pěkný blábol. Stačí se podívat do kterékoli knihy o Egyptě; vždyť faraóni byli jedni z nejkrutějších vládců vůbec. Člověk tam, člověk sem – hlavy létaly a kdo jednoduše nezvládal, skončil ve společnosti krokodýlů. Možná trochu přehnaná představa, jenže v té době krutá realita. Nikdo se s nikým nemazlil a každý se staral jen o to, aby sám přežil a pokud možno prosperoval. Děti Nilu na to jdou trochu jinak. Poddané aby vládce hýčkal jako v bavlnce; sháněl jim pracovní místa, zajišťoval lékařskou péči, obstarával zásoby potravin. Prostě takové děvče pro všechno. Pánové z Tilted Mill, kde jste na tohle přišli?:-)

   

Krásný, zelený… Nil! * Vítání boha * Na tanečku s opičkou

Vše zlé je k něčemu dobré

Ale světě div se, ono vůbec nevadí, že děláte věci, o kterých by se egyptským vladařům v životě nesnilo ani v tom nejhorším snu. Ba naopak, dokonce to je to ku prospěchu hratelnosti. Nejste zatěžováni „zbytečnými detaily“, na druhé straně právě ony „zbytečné detaily“ je to, oč tu běží. Každý jeden obyvatel vašeho města je totiž úplně jiný. Shora sice vypadají všichni na chlup stejně, stačí ovšem trochu přiblížit výhled a dozvíte se o řadových občanech mnohdy to, co o sobě neví ani oni sami. Postavy se chovají skutečně reálně; dodržují tradiční rituály, navštěvují tržnice a vedou mezi sebou pravidelné hádky. A to nepřeháním. Umělá inteligence obyvatel je totiž na velmi vysoké úrovni; chovají se prostě nepopsatelně. Nemají problém kdykoliv se ozvat, pakliže se jim něco nelíbí a už vůbec jim nečiní problém se z města dokonce odstěhovat k sousedům.

V rámci budovatelských strategií se jedná o nevyzkoušenou novinku, o které však nyní již můžeme prohlásit, že funguje skvěle. Péči o jednotlivé obyvatele můžeme s jistou nadsázkou přirovnat i k The Sims; když se nějaký človíček musí prodrat přes půl města ke chrámu, hnedle se ozve a náležitě vám vynadá. Vám pak nezbývá, než postavit další chrám. Obdobně to funguje snad se všemi herními prvky. Autoři však zašli ještě dál a obyvatelé nehodnotí jen kvalitu služeb, ale i to, jak jsou spokojeni s kulturou a dokonce i s tím, jak jejich město vypadá! Vaši pozornost tedy musíte ubírat i směrem ke zkrášlování města, vytváření roztomilých zákoutí a v neposlední řadě i o, aby jednotlivé prvky spolu byly v symbióze (čti: nikdy nenaplácej čtyřicet palem na jedno místo).

   

Město si žije svým vlastním životem * Zabeeer! * Oslíku otřes se 

Vesnička, město, stát

Možná jste si všimli, že neustále mluvím o městě. Autoři nám totiž dovolili spravovat pouze malé městečko, celý stát by při takovémto důrazu na detail byl asi moc velké sousto nejen pro ně, ale i pro váš počítač – a konečně i pro hráče samotného. Vězte však, že i s tím nejmenším městečkem si užijete do sytosti; neustále je na co se koukat, pořád se něco děje a pokud ne, je to předtucha toho, že můžete čekat něco opravdu velkého.

Bohužel mírné zklamání mne čekalo v podobě bitev. Jsou totiž zcela dílkem náhody, s vaším zásahem se nepočítá – svou roli splníte výstavbou kasáren.

Samozřejmě ani vaše pokladna není bezedná, a tak budete muset krom dávání i brát. Daně patří mezi ty nejdůležitější složky hry a není radno si s nimi zahrávat. Obyvatelé se kvůli nim rádi bouří a pokud jim naopak necháte příliš volnosti, může se vám to draze nevyplatit. Pořád ale jde o jedinou věc: věhlas. To je ten jediný měrný ukazatel, kterého se budete muset držet. Tu ubrat, tu přidat, ovšem vše v zájmu obyvatelstva, které se s vámi rozhodně nebude párat. Také nemá problém tu ubrat a tam přidat… ovšem většinou spíše přidají pár věcí do svého kufru a s díky vaše město opustí.  

   

Není nad egyptský kýč * Nil opět v akci * Chudinská čtvrt 

Egyptské „tři dé“

Hra s tématem starověkého Egypta samozřejmě nemůže být ošizena o egyptské monumenty, které v tomto případě nejsou jen líbivým doplňkem, ale účinným prvkem, kterak si u řadových obyvatel zvednout věhlas a zároveň se pokochat krásou a důmyslností starověkých architektonických děl. Pyramidami počínaje a mastamaby konče můžete postavit prakticky všechno, co se tehdá stavělo. Myslet však musíte hlavně na sebe. Jak známo, faraóni se pochovávali v pyramidách a pokud se nedožijete jejího dokončení, bůh ví, kde skončíte…

Nemyslete si však, že jednoduše kliknete na ikonku a pyramida se postaví sama. Musíte dohlížet na každičký krok; zajistit pravidelný přísun potravy pro dělníky, celou stavbu nechat pečlivě naprojektovat, vytěžit dostatek surovin a zařídit jejich dopravu na místo...

   

Město ještě spí, faraón pořád pracuje * Obyčejný lid pracuje a pracuje * Postupem času si můžete vystavět i takovýto monument

U grafického zpracování rozhodně nehodlám šetřit superlativy. Společně s parádní hratelností tvoří vynikající dvojici, kterou jen tak něco nezdolá. Všudypřítomná příroda vypadá jednoduše skvěle. Palmy se ohýbají ve větru, voda se vlní a písek výří – prostě nádhera. Ruku v ruce s grafikou ale nejde kamera; ta bohužel není příliš dobře provedená. Létá si doslova, kam se jí zachce, a nenechá se moc komandovat. Naopak možnost zoomavat lidem až do žaludku je skvělá, skvělá, skvělá…

Světlé stránky hry
  • Hratelnost
  • Samostatně žijící město
  • Umělá inteligence obyvatel
Temné stránky hry
  • Neposedná kamera
  • Náhodně generované boje

Hudbě neschází absolutně nic. Přítomné melodie podtrhují onu pohodovou atmosféru, která je pro Děti Nilu tak příznačná a na rozdíl od ostatních herních prvků je skutečně dobová a nenapodobitelná. Protože pokud je pro Children of the Nile něco příznačné, tak je to právě neutuchající hratelnost, která si tu ukousla z Ceasera 3, tu z Pharaoh... Prostě z těch nejlepších si vždy vybrala jen to nejlepší, přidala třetí rozměr a líbivý grafický kabátek a stal se z toho skutečně dobrý, leč nepříliš originální, titul.

Hratelnost: 10/10
Grafika: 9/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10

Úžasně propracované dílko, které si vyhrává s detaily a přesto nenudí. A to je to hlavní, oč v dnešním herním světě běží - takže jasná osmička.

Celkové hodnocení: 8/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | Budovatelská strategie
Výrobce: Tilted Mill | Webové stránky hry
  • Hratelnost
  • Samostatně žijící město
  • Umělá inteligence obyvatel
  • Neposedná kamera
  • Náhodně generované boje
Diskuze (33) Další článek: Wolfschanze 1944 - další válečná akce

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,