Recenze: Need for Speed: Shift - krok dobrou stranou

Pro samé peníze, zkušenosti, hvězdy a vozy jsem se vlastně ještě nedostal ani k vlastní jízdě. První dojem většiny hráčů, mne nevyjímaje, je přehnaná klouzavost vašeho vozidla. Pak jsem si ale vzpomněl na historku se smykem na Masarykově okruhu, a uvědomil si, že systémem brzda-plyn naplno se asi moc daleko nedostanu. Stačí přitom sledovat klikatící se křivku ideální závodní stopy pod sebou, ta také napoví, kdy už je vhodné brzdit. A právě zpomalování do zatáček se ukazuje jako podobně kritické místo, jako je tomu v reálných závodech.

Můžete předjíždět na rovinkách, ale zatáčky jsou základ. Jakmile si zvyknete na citlivost spouští vašeho ovladače, případně pak třeba i pedálů v případě volantu, výrazně se zlepší vaše jízda, ale také požitek z ní.

Rychlý pohled na pořadí střídá úděs, zatímco zrcátkem sotva míjíte mantinel další zatáčky

Fyzikální model je dostatečně zjednodušen na to, že vyjetí na trávník s vaším strojem nic moc neprovede ani při zapnutém poškození, ale přesto se jaksi podvědomě budete zuby nehty držet na trati. Přitom už u slabších aut (i když mají třeba dvě stovky koní pod kapotou) budete mít příjemný pocit z rychlosti a plynulosti jízdy.

Rozhodně se to ale nevyrovná atmosféře, kterou na vás tvůrci nachystali do pozdějších částí hry. Třeba taková časovka z vás vymáčkne poslední zbytky dovedností a přitom se budete usmívat. Máte totiž omezený čas, v rámci něhož musíte zajet co možná nejrychlejší jedno kolo. Na trati jsou s vámi zároveň i vaši soupeři, takže průběžně můžete sledovat změny v jejich časech. Vjíždíte do posledního kola s dvousekundovou ztrátou, snažíte se využít každý kousek trati ve svůj prospěch, stáhnete soupeře o tři vteřiny, když v tu chvíli vám přijde hlášení z boxů, že nějaký arcizloun zajel nejrychlejší kolo. Rychlý pohled na pořadí střídá úděs, že musíte někde stáhnout ještě další dvě vteřiny, zatímco zrcátkem sotva míjíte mantinel další zatáčky. Pokud tento nápor vydržíte, čekají vás vavříny, hektolitry adrenalinu v krvi a skvělý zážitek.

S vůní benzínu

Přesně tohle jsou přitom momenty, kdy Shiftu odpustím nejednu chybku, ať už se jedná o létavičná auta, nebo soupeře plynule zrychlující na trávě. Electronic Arts letos dokáží z hráče vyždímat jeho maximum a ještě k tomu jako třešinku na dortu i jeho spokojený úsměv.

Při jízdě si vychutnáváte jak sytý zvuk motoru, tak i kvílení škvařících se brzdných kotoučů a pálících se pneumatik

A to dokonce i při klání více hráčů online, kde hra exceluje. Nejen, že můžete porážet protivníky v přímém souboji, ale s přáteli se můžete utkávat i nepřímo v různých výhrách, kterou vždy vlastní ten s nejlepším výkonem. Ráno vstanete a zjistíte, že Toncek zvodvedle překonal váš čas, tak vám celou práci vrtá hlavou, kde se ještě zlepšit.

TIP: Pokud chcete bodovat v Precission, tak nejprve agresivně předjeďte všechny protivníky. Výrazně jednodušeji se pak čistě projíždí zatáčky a drží závodní stopa.

Někomu může při hraní chybět řízná hudba, ženoucí jej až za hranice jeho možností, je však těžko představitelné, že by reální závodníci poslouchali na okruhu ještě něco dalšího, než jsou zprávy z boxů a vlastní motor. V mnu však narazíte na obvyklou závodní směsku žánrů, zatímco při jízdě si vychutnáváte jak sytý zvuk motoru, tak i kvílení škvařících se brzdných kotoučů a pálících se pneumatik. Shift při tom všem patří k nejlépe vypadajícím závodům jak na konzolích, tak i na dostatečně výkonných PC, nesetkal jsem se s dřívějšími problémy, jako byly příliš ostré stíny.

Málokdy se mi stane, že by hra předčila má očekávání. NFS: Shift je právě takový titul, po vyvedenějším loňském ročníku jsem pro jeho prodejní neúspěchy čekal spíš návrat k tragickému Prostreet, ale Electronic Arts se vyznamenali. Nenabízí sice nelegální pouliční závody, ale i okruhové závodění má nezaměnitelné kouzlo. Osedlejte svůj oblíbený stroj a vydejte se třeba do Londýna na městský okruh. Budete se bavit.