Recenze: Operation Flashpoint: Dragon Rising – armáda pro masy

S ohledem na své duševní zdraví jsem tak upustil od zvrácené myšlenky a snahy hrát po svém a radši se oddal poněkud širšímu koridoru, který vytyčil designér. Co na tom, že jsem si musel pár misí zopakovat na nižší obtížnost, aspoň jsem se u nich tentokráte bavil a ne jen vztekal, jak je možné, že zase něco pořádně nefunguje, anebo je až moc trapně jednoduché. Kupodivu se dojem ze hry o dost zlepšil a já poprvé začal uvažovat o jiném, než nízkém hodnocení.

Pokud byste si ale mysleli, že nyní veškeré nářky skončily a odteď se bude chválit, jste na velkém omylu. Hra se sice s výše zmíněným přístupem dá celkem v pohodě hrát, bezchybná ale určitě není. Za jednu z největších chyb, které neodstraní žádný přístup, považuji skutečnost, že na bojišti mizí mrtvoly nepřátel.

Když se před vámi najednou vypaří Číňan do vyšších sfér, poněkud to rozhodí atmosféru

Zdá se to jako prkotina, ale když se před vámi najednou vypaří nějaký ten Číňan do vyšších sfér, poněkud to rozhodí atmosféru a v případě, že jste si chtěli vzít jeho pušku, to dokonce i poměrně nazlobí.

Stejně tak se někdy nepřátelé zjevují odnikud a nemůže se tak stát, že byste si dopředu načali určitý objekt za pomocí palby, která k tomu není designérem určena. Jak já miluji mantinely! Když už ale přistoupím na fakt, že některé chyby hry jsou jejími vlastnostmi, nemohu přistoupit na to, že briefing každé mise dopředu vyžvaní, co se v misi bude dít.

TIP: Dívejte se často na mapu a využívejte možností na ni přesně zadávat rozkazy. V rychlém menu velení se totiž často nemusíte trefit.

Když jsem si u třetí mise přečetl, že jako třetí úkol mám zničit tým průzkumníků, který náhle zaměřil palbu na naše jednotky, ptal jsem se sám sebe, proč vedení plné Sibyl a pochybných věštců nedělá raději do předpovědi počasí.

Vycházející měsíc

Pak by se totiž možná nestávalo, že v noci je vidět skoro lépe, než ve dne a že noční vidění je tak jen na ozdobu. Ostatně grafická stránka hry je také kapitola sama pro sebe. Jak můžete vidět z okolních obrázků, Dragon Rising nezvládl splnit cíle vytyčené rendery.

Je jen na vás, zda vám Flashpoint stojí za všechna příkoří

I tak si ale myslím, že grafickou stránku hry mohu pochválit, protože svůj účel plní více než dobře. Navíc se Flashpoint může chlubit i poměrně mírnými nároky na hardware, takže je i pro hráče se starším železem bezproblémově hratelný.

Bezproblémově hratelný by Flashpoint také byl, pokud by neobsahoval výše zmíněné chyby. Střídavé hraní za mariňáky a speciální jednotky, osvobozování zajatců, dobývání důležitých pozic a vyhazování cílů do vzduchu zní na papíře skvěle a výborně se i hraje, ovšem jen do chvíle, než uděláte něco, co skript nečekal, nebo se prostě něco pokazí samo od sebe.

TIP: Prozradím vám malé tajemství – pokud v položce Extras naťukáte kódy OFPWEB1 a OFPWEB2, odemknou se vám dvě bonusové mise.

Snad dovedou práci designérů zastat fandové, kteří dostávají do rukou poměrně propracovaný editor, jež je však o něco chudší, než u konkurenční ArmA. Smutný je rovněž fakt, že amatérští tvůrci do hry nebudou moci vytvářet další modely.

Dragon Rising se hodnotí až nezvykle těžce. Na jedné misce vah je výborná bojová atmosféra a poměrně chytlavý design misí, na druhé misce pak všechno ostatní – problematická umělá inteligence, hromada nesplněných slibů, pocit, že kulky kolem lítají jen tak pro parádu a vás ve skutečnosti trefí tak jedna z milionu, dopředu prozrazený průběh všech misí, mapa, která je prakticky k ničemu... Ostatně, vše již bylo řečeno v textu výše a je jen na vás, zda vám Flashpoint stojí za všechna příkoří. Já osobně bych se snad raději obešel.