Recenze: Red Faction 2 - diktátorská ruka osudu

První díl herní série Red Faction se na PC představil hned dvakrát - jednou jako nápaditá a do jisté míry i inovativní akce, podruhé zase jako bezduchá a po čase stereotypní střílečka. Jaký je tedy její očekávaný nástupce? Dokázala si PC konverze ponechat vše kladné, čím se pyšnil její konzolový PS2 kolega? Dozvíte se v naší dnešní recenzi.

Platforma: PC
Typ hry: FPS (střílečka v první osobě)
Minimální konfigurace: Procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 1,1 GB na HDD, 16 MB grafická karta, DirectX 8.1, Windows 95/98/2000/ME/XP
Doporučená konfigurace: Procesor 1000 MHz, 256 MB RAM, 1,1 GB na HDD, 32 MB grafická karta, DirectX 9.0, Windows 95/98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Athlon 2000+, 512 MB RAM, 650 MB na HDD, 64 MB grafická karta, Windows 2000
Multiplayer: Ano, pouze s boty
Domovská stránka: (
http://www.redfaction2.com/)
Výrobce hry: Outrage Games (
http://www.outrage.com/) & Volition (http://www.volition-inc.com/)
Distributor hry: THQ (
http://www.thq.com/)
Distributor hry vˇČR: Hype (
http://www.hype.cz/)

Co se vám vybaví pod pojmem Red Faction? Pozorným hráčům jistě první díl této zajímavé akční hry, který se na pultech obchodů objevil v průběhu roku 2001. Těžil ze zajímavého námětu povstání horníků na planetě Marsu a také několika dalších aspektů, které ho předurčily stanout mezi nadprůměrnými tituly tehdejší doby. Sečteno a podtrženo jsme tak měli čest se zajímavou hrou, jejíž šance na úspěch a zisk popularity v řadách PC hráčů však nebyly z mnoha důvodů (mimo jiné nepostačující délky) příliš vysoké. Ať již byly výsledky prodejnosti jakékoliv, druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. Po úspěchu jeho verze pro konzoli PlayStation 2 jsme se tohoto pokračování dočkali také na PC. Co vše přineslo? Dokázali se autoři poučit a vyvarovat minulých chyb? To vám poví naše dnešní recenze.

Vláda světového diktátora

Vláda pevné diktátorské ruky se od počátku vyznačuje nejistotou i obavami v řadách jeho vlastních stoupenců. Stejně jako mnoho osobností historické scény, i Sopot, neomezený a absolutistický vládce matičky Země se ze strachu před možným spiknutím obrací proti vlastním lidem. Situace na Zemi je neúnosná, hrozí ekonomická krize, lidé jsou utlačovaní a život již není tím, co určuje hodnotu všeho ostatního. Jste to právě vy Alias, kdo se bez vlastního přičinění dostane mezi stoupence odsouzené k smrti. Díky výstřelkům moderní technologie jste se stali jedním z mála supervojáků, které moderní technika obdařila výjimečnými schopnostmi. Těch však již nyní nevyužijete pro své vlastní potěšení či k plnění rozkazů armádních velitelů. Vaším jediným cílem je vlastní záchrana.

 
Dvě ukázky menu hry

 
Přílet na bojiště * Poprvé v akci

Předchozí odstavec naznačil, jak vypadá počáteční zápletka příběhu. Nutno podotknout, že díky svému odlišnému pojetí od běžných standardů (mezi které patří například záchrana světa) je příjemným zpestřením hry. Přesto je váš počáteční boj proti vládci světa jen předzvěstí mnohem komplikovanějšího konfliktu, jehož hlavní roli budete hrát nejen vy sami, ale také zbytek týmu supervojáků - Quill, Tangier, Repta, Shrike, a samozřejmě také velitel Molov. A je to právě jedna z těchto osob, kdo sehraje v příběhu na straně "zla" ústřední roli.

Váš profil coby supervojáka

O příběhu jsem však prozradil až přespříliš. Pokud právě od něj, jako od stěžejní části hry, čekáte skutečně originální zážitek, budete možná částečně zklamáni. Bohužel, výtvory posledních let nám stále častěji ukazují, jak nedocenitelná je originalita a kreativita některých vývojářských mozků světa. S postupujícím časem vás tak čekají pouze drobná překvapení a zvraty, které však nijak dramaticky nemění váš původní cíl a záměr.

Pojďme se ale raději věnovat také ostatním složkám hry. Po jejím prvním spuštění je nutné vytvořit hráčský profil. Tento systém se již na PC běžně nepoužívá, Red Faction 2 je však v první řadě hrou konzolí nové generace a jako vždy je konverze pro PC pouze malým bonbónkem navíc - nedá se totiž předpokládat, že právě zde by tvůrci dokázali oslovit hráčskou veřejnost natolik, aby se jim zisky z prodeje podařilo pokrýt veškeré výdaje. Na to jsou zde nepochybně právě konzole. Nás však může těšit pouhý fakt, že se hra nakonec objevila i na osobních počítačích. A jak se tedy prezentuje právě zde? Dokázala dostát předpokladům, které do ní byly vkládány po shlédnutí PS2 verze?

Jak se to hraje?

Red Faction 2 se prezentuje jako velmi dobře vyvážená a nápaditá hra. Vše šlape jak hodinky - herní dění, zapojení hráče i různých systémů zbraní, hudba i zpracování. Přesto je velkou vadou na kráse titulu jeho nezáživnost. Pokud si libujete v propracovaném a každým coulem promyšleném příběhu ala MGS, budete nepochybně zklamaní. Potěšeni na druhou stranu budou všichni ti z vás, kteří od akce podobné RF2 neočekávají více než neustálé ničení předmětů či zabíjení nepřátel. Ať tak či onak, v mém osobním případě vítězí varianta první. Již po dlouhou dobu jsem neměl tu čest s na první pohled tak mimořádně kvalitním titulem, jehož hraní by mi jako recenzentovi nečinilo potěšení. Přestože kvalita jednotlivých misí má s postupem času vzestupný charakter, hře schází hlubší příběh či duch, který by vás již po prvních okamžicích zaujal. Ani extravagantní futuristické prostředí již není zárukou úspěchu, natož pak spasitelem.

 
Střelba z vaší helikoptéry do davu nepřátel * Nudné zabíjení nepřátel

 
Během hry se projedete i v tanku * Nepřátelé se schovávají všude

Pokud předchozí zmiňovaná temná stránka hry je pouze subjektivní, zklamáním pro všechny hráče bez rozdílu bude herní doba. Ta se pohybuje v rozmezí velmi slabých 6 - 10 hodin, v závislosti na vašem umu a také zvolené obtížnosti. Bohužel, RF2 nezachrání ani několik méně či více zákysových momentů, na které jsem osobně narazil. Ani ty vás totiž ve vašem postupu nezdrží déle než několik minut.

Zajímavé "mezihry" a nepřátelé

V předchozím odstavci padla zajímavá věta, potvrzující nepochybné kvality hry. V čem se tedy skrývají a co vše kladné a zajímavé vám může titul Red Faction 2 nabídnout? Zřejmě největším zpestřením jinak krátkého singleplayeru jsou drobné mezihry, v niž se z pozice obyčejného pěšáka přesunete do role jednoho ze členů posádky pojízdných vojenských prostředků. Na vlastní kůži si tak otestujete zacházení z tankovým dělem a kulometem. Podobné zpestření lze nepochybně považovat za kladnou vlastnost hry a příjemné rozptýlení jinak stále se opakujících úkolů. Navíc jsou tu také nepřátelé...

... a jako vždy jsou to právě oni, kdo vám nejvíce kazí radost z bezproblémového postupu hrou i příběhem. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím jejich schopnosti je pochopitelně umělá inteligence, která je na solidní úrovni. Vojáci se snaží krýt za různými překážkami, bohužel se dostatečně nesnaží využít výhod přesily, které jste samozřejmě svědky velmi často. Znepříjemnit život se vám budou snažit také létající helikoptéry a některá další pojízdná vozítka, tanků nevyjímaje. Mimo jiné se setkáte se zmenšenou variantou klasických mechrobotů.

GeoMod aneb ničíš, ničím, ničíme

Mezi jedno z největších lákadel hry lze zařadit tzv. GeoMod. Co to je a co vše nabízí? I když jeho jméno napovídá lecčemu, podstata je nanejvýše jednoduchá. V rámci jakékoliv herní mise i multiplayerových map je vám tak umožněno patřičnými zbraněmi ničit vše, co si jen umanete - můžete tak likvidovat zavazející překážky ve formě židlí, krabic či oltářů, nebo si také probourat cestu skrz zeď. Nutno podotknout, že tento jedinečný systém není jen pouhým zpestřením, ale chytré využívání jeho schopností vám poslouží také v mnoha misích.

Ne vše je ovšem tak jedinečné, jak na první pohled vypadá. Přestože vám ničení zdí a předmětů dává takřka maximální volnost, vše bylo znatelně omezeno. Důvod je jasný - first-person střílečky se vždy pyšnily linearitou, která je ale logicky zdůvodnitelná a nepochybně potřebná. Byť tedy můžete využít výhod a služeb GeoModu takřka kdekoliv, skutečný význam získá tento pomocník jen na předem určených místech - ty se tak typicky pyšní mimo jiné mnohem tenčími a snadněji zničitelnými stěnami.

 
Odstřelování v praxi * Další souboj s nepřítelem

 
V kůži robota * Závěrečný souboj se blíží

Bohatý arzenál zbraní, nápaditost herního prostředí

Akční hra se v jakékoliv své podobě nemůže obejít bez zbraní a s těmi se samozřejmě setkáte i v Red Faction 2. Přestože se hra odehrává v budoucnosti, většina celého arzenálu vám bude dobře známá - klasické zbraně dnešní doby totiž byly převléknuty do mírně futuristického hávu. Od nejméně účinné pistole, přes kulomet, granáto- či raketomet, všechny jsou dobře použitelné, byť v průběhu hry nebudete nuceni používat všechny, ale jen několik účinných a osvědčených kousků - jistě potěší také několik doplňujících extravagantních zbraní. Pro změnu té aktuální můžete mimo jiné používat kolečko myši, což je nepochybně velmi rychlý a pohodlný způsob.

Jestliže většina částí hry se nese v duchu budoucnosti a z toho plynoucí nadsázky, platí to částečně také o prostředí. Čekají tak na vás nejen z našeho pohledu "exotické" lokace futuristických budov, ale také klasické domy postavené v moderním slohu 20. století. Nádech rozvráceného světa i období lidských dějin se navíc nezapře na každém vašem kroku.

Neplnohodnotný multiplayer

Kroky hráčovy budou po dokončení svou délkou spíše nepostačujícího singleplayeru směřovat také ke hře více hráčů. I já tak učinil, byť mé seznámení s multiplayerem nebylo příliš přátelské. Zapomeňte tak na možnost porovnat své schopnosti s kýmkoliv živým, soupeři vám budou pouze počítačem řízení boti. K dobru tak lze hře připsat pouze fakt, že s módy ani počtem map se tentokráte nešetřilo. To je však pouze malá záplata na bolavé místo.

Otázka zpracování je jedním z těch světlejších míst hry. Grafika je ucházející, byť rozhodně nepatří mezi to zhola nejlepší, co jsme měli možnost na PC vidět a já osobně od ní čekal více - na druhou stranu je alespoň příznivá hardwarová náročnost. Slova o nadprůměrnosti lze však beze všech pochybností směřovat na oblast ozvučení. Velmi potěšující je i rychlé načítání nových lokací, které dává zapomenout na osobitou a nepříliš příjemnou zkušenost s hrou Postal 2.

Světlé stránky hry
  • GeoMod
  • Některé nápadité úkoly během kampaně
  • Futuristické herní prostředí
  • Množství zbraní
  • Hudba a zvuky
Temné stránky hry
  • Přílišná podobnost s prvním dílem
  • Velmi krátká kampaň (6 - 10 hodin)
  • Více nápaditosti by neškodilo
  • Atmosféra
  • Multiplayer pouze s boty

Nemastné, neslané

Nemastný neslaný zážitek, tak se dají popsat všechny hodiny strávené se hrou Red Faction 2. Těžko hledat příčinu tohoto faktu - průběh misí je mnohdy velmi nápaditý, zpracování kvalitní a nápadité mezihry dodávají celému dění na šťávě. Přesto ale titulu Red Faction 2 něco k dokonalosti schází. Největší vadou na kráse se mi tak zdála absence jakékoliv herního duchu a mnohem hustší a výraznější atmosféry, která udělala z titulů Half-Life či série Metal Gear Solid nepřekonatelnou modlu. Zapomenout nesmím ani na nesmyslně krátký singleplayer či znatelně ořezanou hru více hráčů. Při zohlednění všech těchto faktů a skutečností je jedna z nejlepších konzolových stříleček na PC pouze lehce nadprůměrnou akční hrou.

Grafika: 6/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10

Nepsaný konzolový král je na PC pouze bezduchou, krátkou, na druhé straně však velmi dobře zpracovanou a díky systému GeoMod i vyčnívající akční střílečkou. Bez větší dávky invence a počtu novinek však nemohl očekávat umístění na samé špici žánru.

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (3) Další článek: NCSoft vyráží na E3 především s MMOH

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,