Recenze: Star Wars: Republic Commando – budoucnost patří klonům

Měl jsem to štěstí, že se ke mě dostala hra Star Wars: Republic Commando. O štěstí nemluvím náhodou, protože kdo umí ten umí - a o Lucas Arts, kteří snad nikdy neudělali špatnou hru, to platí dvojnásob. Pokud se chystáte něco dobrého si zahrát a nejste si jisti, která hra vás může na pěkných pár hodin příjemně zabavit, zkuste si přečíst tuto recenzi. Být klonem totiž vůbec není nuda.

Typ: Sci-fi FPS
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: procesor 1GHz, 256MB RAM, grafická karta 3D 64MB VS/PS, zvuková karta DX9.0c kompat.
Doporučená konfigurace: procesor 2GHz, 512MB RAM, grafická karta GF FX5700, zvuková karta DX9.0c kompat.
Testovací konfigurace: procesor Athlon 64 3GHz, 512 MB RAM, 1 GB na HDD, 128MB 3D grafická karta (GeForce 5700Ultra)
Výrobce: LucasArts
Vydavatel: Activision
Vydavatel v ČR: CD Projekt
Homepage hry:
http://www.lucasarts.com/games/swrepubliccommando/hud.html
Demoverze: http://dlx.gamespot.com/pc/starwarsrepubliccommando/moreinfo_6117579.html

Tak už je to tady! Konečně jsme se dočkali hry, která má úžasnou atmosféru, hratelnost a hlavně: je to parádní vojenská akce. Ale hezky popořádku, nemůžu na vás vychrlit všechny pozitivní vlastnosti hry hned v prvním odstavci.

   

Vidím, že jdu právě včas * Ťuky ťuk, je někdo doma? * Někdo asi byl

Star Wars jsou téma, jak se zdá, nevyčerpatelné. Nechci zaplácnout polovinu článku povídáním o tom, jakým fenoménem SW jsou. Kdo o nich nikdy neslyšel, pravděpodobně se vrátil z celoživotní dovolené v jihoamerickém pralese nebo měl to štěstí a vynález sdělovacích prostředků a zábavního průmyslu se mu z nějakého nepochopitelného důvodu vyhnul. Opusťme tedy svět SW jako takový a pojďme se bavit čistě o SWRC. Snad mi to skalní příznivci odpustí.

Pánové, máme práci

Svůj herní život prožijete jako velitel elitního komanda klonů. Vaše jednotka je tvořena čtyřmi vojáky, kteří sice nesou oficiální označení 38, 07, 40 a 62, ale kromě toho mají i poněkud lépe zapamatovatelné přezdívky: Scorch, Sev a Fixer. Scorch si libuje v trhavinách, Sev je flegmatický sniper a Fixer se svými hackerskými schopnostmi obstojí zejména při komunikaci s elektronickými okruhy a počítači.

Ať už si tuhle povedenou partu oblíbíte nebo ne, měli byste se hned od začátku ztotožnit s pravidlem „v jednotce je každý každému bratrem“. Nemluvě o klonech. Budete totiž záviset jeden na druhém, Vaše pochybení bude mít následky pro celý tým - a naopak. Musíte se snažit udržet své kolegy naživu, protože to budou právě oni, kdo vás oživí, až to koupíte doprostřed svého vizoru.

   

Váš vizor zvládá i noční vidění * Za mých mladých let jsme žádné holovizory neměli. A když o tom tak přemýšlím, klonovaly se jen ovce * Takhle nějak se jde přes mrtvoly

Ten dělá to a ten zas tohle

Oživování není jedinou věcí, kterou vaši lidé zvládají, takže můžete v rámci možností trošku taktizovat, udílet jim příkazy a rozmisťovat je tak, aby se členové týmu kryli navzájem. Komunikace s jednotkou je velmi intuitivní, stačí jen namířit kurzorem na vhodný objekt a stisknout klávesu, voják už sám pozná, co má udělat - zda má položit nálož, zaujmout pozici pro odstřelovače, zničit cíl, hacknout terminál nebo třeba obsadit raketovou věž.

Při plnění bojových úkolů narazíte na několik druhů nepřátel, kteří budou více či méně urputně usilovat o to, abyste se ke svému cíli dostali pokud možno po kouskách. A aby ty kousky byly hodně malé, někdy i propečené. Abyste rozuměli: SWRC je klasická koridorová střílečka stejně jako například Call of Duty, jen je zasazená do skvěle propracovaného prostředí. Od toho se odvíjí všechny ostatní aspekty hry, včetně rejstříku nepřátel. Těch nenajdeme desítky druhů, jejich uniformita je však vyvážená jejich kvantitou, takže na nudné procházení neosídlených pasáží můžeme naštěstí zapomenout.

Design misí celkově považuji za mimořádně povedený a to hned z několika důvodů. Především architektura staveb je jednoduchá a vůbec to není na škodu. Máte tak neustálý přehled o tom, co se kde děje a strategické rozmístění vojáků je vždy otázkou několika vteřin. Jejich chování a AI jsou na velmi dobré úrovni. Ne že by AI v SWRC byla nějak geniálně inovativní a převratná, spíše se autorům podařilo vyprodukovat opravdu hodně muziky za málo peněz. Vaši vojáci v podstatě nemají kde zabloudit, pořád se drží v dosahu, sami nacházejí vhodnou pozici a nedochází k neduhům, na jaké jsme zvyklí u jiných her podobného typu; totiž k neustálé motání vojáků pod nohama a vzájemné narážení.

Snad v žádné hře jsem ještě nezažil pocit, abych svým vojákům důvěřoval a mohl se na ně spolehnout. Pokud se rozhodnete, že se sami pokusíte nabourat terminál nebo položit nálož, což může trvat několik desítek sekund, vězte, že vaši lidé vám kryjí záda a budou vás chránit, dokud sami nezemřou. Zažil jsem několikrát, že jsem stál uprostřed bojové vřavy u terminálu, aniž bych se mohl ohlédnout a čas potřebný k dokončení operace se zdál být nekonečný. Všude kolem mne se ozývala prudká střelba, skřeky nepřátel, kteří se snažili mne napadnout a doběhnout ke mně. Ale vždycky, když už to vypadalo, že doběhnou až ke mně a já už  doslova cíti, jak se do mě zavrtává nějaká ta kulka či laser, ozvala se spásná dávka ze samopalu nebo výstřel ze sniperky a... Pak se jen někde za mými zády k zemi sesulo mrtvé tělo a já mohl v pokračovat ve své práci uprostřed neutuchajícího bojového ruchu s vědomím, že mí muži mě kryjí...

   

Že nevíte co mám v ruce? Překvápko! Samopal! * Stěrače stírají * Podívejte se na ty moje chlapce, jak se krásně kryjí. Není to skvělé?

Když už jsem v té sérii obdivných výkřiků na adresu mého týmu, nemohu se nezmínit o skvělém dabingu. Ten se v SWRC skutečně povedl a společně s odladěnou AI a skriptem dokázal vytvořit skvělou atmosféru. Zapomeňte na slabomyslné hlášky pronášené v nejnelogičtějším okamžiku. Tady to prostě funguje a máte tak neustále pocit, že jsou s vámi živí vojáci, kteří disponují na klony dosti osobitým charakterem. Kromě toho, že se baví jako skuteční profesionálové, disponují i množstvím (nejen) vtipných hlášek, které hru výborně zpestřují a dodávají bojové vřavě ten správný šmrnc.

Hra je vůbec plná skvělých detailů, které jí dodávají na autentičnosti a umožňují vám tak cítit, že nejste jen hromada polygonů uprostřed ještě větší hromady polygonů, ale že jste „in“. Že ovlivňujete dění kolem vás a že vaše jednotka je malým, ale důležitým kolečkem v mechanizmu, kterým je nemilosrdná, zuřivá a zoufalá válka.

Nejraději bych jen chválil, ale nic není bezchybné a platí to bohužel i o SWRC. Umělá inteligence nepřátel je totiž dosti nevalná. Když se vám podaří je obejít zezadu, máte napůl vyhráno. Nevšimnou si vás a než jim v jejich naprogramovaných mozcích docvakne rovnice „někdo je za mnou + střílí mi do hlavy = průšvih“, je pro ně už většinou pozdě. Hra je prostě koncipovaná na to, abyste šli pěkně zepředu, jak se to od vás čeká - a když uděláte něco jiného, může se vloudit chybička. Není to nic hrozného, ale nepotěší.

Druhá vada na kráse spočívá v opravdu výjimečně se vyskytujícím zaseknutí vašeho. Stalo se mi to sice jen dvakrát na začátku hry, naštěstí k ukončení levelu stačilo, abych došel do cíle sám. V dalším levelu bylo vše v pořádku - čili se nejedná o nic, co by mělo způsobit zásadní zdržení nebo zásek. Ale stejně to nepotěší a věřím, že někdy by to mohlo i značně zkomplikovat situaci.

Chodit do kina je zbytečné

O grafickém provedení si uděláte asi nejlepší představu ze screenshotů. Osobně grafiku považuji za vkusnou a bohatou, prostředí je dostatečně různorodé na to, aby nezačalo nudit a občas máte možnost pokochat se pohledem na skutečně zajímavé scenérie, které hře dodávají ten správný sci-fi nádech. Neužijete si sice takové fyzikální orgie jako třeba u Half Life 2, ale upřímně řečeno, v SWRC pro to není příliš prostoru ani času.

   

Pořídit tuhle fotku bylo celkem nebezpečné * A takhle dopadá spousta válečných fotografů * Poslední scéna ze hry. Fňuk

Všechny postavy ve hře disponují poměrně širokou škálou animací a občas se vyplatí jen tak sedět skrčený za bukem a pozorovat dění na bojišti. Chvílemi si scény nezadají s těmi filmovými. Vím o desítkách filmů, jejichž pracně aranžované akční scény nesahají těm v SWRC ani po špínu za nehty u nohou.

Ani na rozmanitost prostředí si stěžovat nemohu. Podíváte se do kaňonů na Geonosis, do útrob gigantických kosmických korábů i na zalesněný Kashyyyk. Není to mnoho, ale v rámci hry to bohatě stačí.

Hudební doprovod je jedním slovem filmový. Skvělých orchestrálních skladeb inspirovaných tematikou Hvězdných válek si užijete v průběhu celé hry. Totéž platí o zvucích jako takových. Na jejich výrobě se podíleli profesionálové z filmové branže a tak kromě již zmíněných dabingů se povedlo i všechno ostatní. Menší výtku bych měl snad jen ke zvukům zbraní. Myslím si o nich, že mohly být trošku více razantnější. Samozřejmě nevím, jaký zvuk by správně měly mít zbraně v galaxii far, far away, ale kdyby pro nic jiného, už kvůli atmosféře mohly výbuchy více vybuchovat a střely více střílet. Snad si rozumíme:-)

Ke střelbě obecně bych měl ještě jednu výhradu. Souvisí to zřejmě i s oním ozvučením, ale všechny zbraně s výjimkou jedné, ke které se dostanete až ke konci hry, na mě působily nepříliš destruktivním dojmem. Když mám v ruce zbraň (ať už na monitoru nebo ve skutečnosti), mám rád pocit, že držím pořádný peacemaker. A ne jen tak nějaké plivátko, které sice chrlí tisíc pidilaserů za sekundu, ale se kterým si připadám spíš jako čočka v CD-ROMce než jako pořádný ničitel. Na druhou stranu chápu, že se autoři museli držet reálií světa SW, takže do hry jen těžko mohli zakomponovat cokoliv se jim chtělo.

SWRC sice nabízí i multiplayer, který možná nenadchne, ale určitě neurazí. Setkáme se zde jen s klasickými módy jako sjou DM, CTF a Assault. Kooperativní mód, pro který by SWRC byl opravdu kvalitní živnou půdou musíme bohužel oželet. Rozhodně by nebylo špatné ani od věci mít možnost zahrát si celou hru se třemi živými kamarády.

Závěrem

Sečteno a podtrženo: SWRC celkově působí jako velice kvalitní kousek, za který se ve své sbírce her rozhodně nemusíte stydět. Pravdou je, že se znovuhratelností je to slabší, těžko při opakovaném průchodu hrou narazíte na něco, čeho jste si předtím nevšimli. Ale kolik takových titulů dnes vychází? Mnoho jich zcela jistě není.

Světlé stránky hry
  • Strhující atmosféra
  • Skvělý dabing a hudba
  • Inteligentní chování členů týmu
  • Zábavnost
  • Bonusový materiál
  • Slušný arzenál poměrně originálních zbraní
Temné stránky hry
  • Slabší AI nepřátel
  • Chybí kooperativ
  • Špatně se hledají temné stránky:-)

Setkal jsem se s názory, že SWRC má velmi krátkou herní dobu, ale dovolil bych si s tím nesouhlasit. Samozřejmě, že vás hra nezabaví na stejnou dobu, jako rozsáhlé RPG ságy. Když nebudete opravdu pospíchat, dohrajete Commando za nějakých 10 hodin. Ale bude to 10 hodin nabitých velmi dynamickou akcí a nebudete mít vůbec čas na to, že byste se začali nudit. Kromě toho je hra v mnoha ohledech značně férová vůči hráčům - vždycky máte nějakou možnost, jak se z problematické situace s troškou přemýšlení ve zdraví dostat. A to v době, kdy je leveldesign často koncipován jako trest na nebohého playera, považuji za veliké plus.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

V kom klíčová slova jako sci-fi, Star Wars, akce, atmosféra a dynamika vyvolávají alespoň nějakou pozitivní reakci, koupí SWRC v žádném případě neprohloupí.

Celkové hodnocení: 8/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Akce
Výrobce: LucasArts | Webové stránky hry
  • Strhující atmosféra
  • Skvělý dabing a hudba
  • Inteligentní chování členů týmu
  • Zábavnost
  • Bonusový materiál
  • Slušný arzenál poměrně originálních zbraní
  • Slabší AI nepřátel
  • Chybí kooperativ
  • Špatně se hledají temné stránky:-)
Diskuze (6) Další článek: Bard´s Tale aneb Z hospody do hospody v hratelném demu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,