Recenze: Viking – Battle for Asgard – vikingské peklo

Vrátil se snad Golden Axe? Viking nabízí prakticky totéž, co tahle legenda – jen v moderní grafice, s moderními designérskými vychytávkami a v moderním pojetí. Že to zní skvěle? Uvidíme – brány Asgrdu se právě otevírají.
Objednejte si na shop.doupe.cz
Viking: Battle for Asgard 
  • X360: 1 499 Kč
  • Platforma: PS3, Xbox 360
    Typ hry: akce z pohledu třetí osoby
    Výrobce: Creative Assembly (
    http://www.creative-assembly.com.au/)
    Vydavatel: SEGA (
    http://www.sega-europe.com/en/Homepage.htm/)
    Distributor v ČR: CD Projekt (
    http://www.cdprojekt.cz/)
    Homepage:
    http://web.sega-europe.com/viking/en/
    Datum vydání: 28. březen 2008

    Bylo nebylo, žily byly dvě sestry. Bohyně. Jedna byla krásná, blonďatá, nosila dlouhou splývavou bílou řízu a vládla Valhalle. A byla hodná, jak si již ledaskdo jistě domyslel. Druhá sestra byla krásná, černovlasá a nosila pár pásků černé kůže zakrývajících právě tolik, kolik je třeba zakrýt pro získání vhodného ratingu věkové dostupnosti. Tahle sestra vládla v Asgardu. A jak již vnímavý čtenář jistě uhodl podle jejích černých vlasů a sexy ohozu, byla zlá.

    A jak už to tak chodí, hodná blondýna netoužila po ničem jiném než celý den skotačit po sluncem zalitých loukách ve společnosti krásných, mužných (leč poněkud zemřelých) hrdinů obývajících síně její říše. Ale její zlá sestra, vládnoucí Asgardu, kam se dostanou jen zbabělci, zrádci a ti kdož nezemřeli v boji (jakož i jiní životní ztroskotanci), byla plná nenávisti. Nejen, že peklo nenabízí prosluněné louky, věčné lovy a hodovní síně v nichž medovina teče proudem. Navíc která krasavice (třebas zlá) by se toužila zahazovat s loosery a nulami (každý přece ví, že hrdinové jsou krásní, zatímco looseři a nuly oškliví), kteří navíc v démonickém prostředí rychle mutovali na sotva polohumanoidní zrůdičky?

      

    No uznejte sami, bylo tohle k milé záporňačce fér? Nevím jak vy, ale ona dospěla k závěru, že nikoli. Využila šikovně faktu, že velký a mocný vyvolený hrdina její sestry byl do své bohyně beznadějně zamilován, ale ona odmítala jeho lásku opětovat, a přetáhla jej na stranu Asgardu výměnou za poněkud materiálnější projevy lásky. Pak přednesla velkou a dojemnou řeč ke svým looserům, sešikovala je a vtrhla do světa živých, aby... No, minimálně aby naštvala svou sestru.

    Zpočátku síly pekel vítězily, a proto hodné blondýně nezbylo, než si najít nového šampióna. A tím se stal mladý válečník, který je shodou okolností i hlavním hrdinou této hry. Je to muž vzhledu a proporcí, na nichž by i Hitler bez váhání založil svou vytouženou saubere rase. Je to mocný válečník, ohánějící se mečem a sekerou. Je ke službě bohyni předurčen, vždyť i jeho otec byl jejím mocným šampiónem a velkým obdivovatelem. Tedy alespoň než před deseti lety záhadně zmizel během boje s Asgardem, nejspíš ho prý zabili... Ehm ehm... (Ctěný čtenář prosím promine můj kašel, leč noci jsou chladné a já nemám teplé spodní prádlo. Jiný důvod by v mém pokašlávání hledal jen ten, kdo by se nemýlil ve svých oprávněných podezřeních)

    Asgard!!!

    Ale dosti bylo dějinných úvodů, je čas přejít k věci a podívat se na hru samotnou. Pro začátek by bylo dobré ujasnit si jedno:Viking není špatná hra. Ba dokonce naopak – Viking je dobrá hra. Dokonce bych se nebál ani použití slov "velmi dobrá", třebas termíny "výborná" či "excelentní" bych asi nezvolil. Takže: Viking je velmi dobrá hra. Obalená takovou spoustou nepříjemných drobností, nedodělků, designových chyb až krp a dalších nepříjemností, až to celý kladný dojem úspěšně maskuje, přebíjí a ničí.

      

    Ale postupně. Viking je akční adventura, kde jde především o bojování a vraždění nenáviděných nepřátel z Asgardu. Čeká vás postupně několik ostrovů, kde musíte vždy osvobodit porobené Vikingské kmeny a dostat jejich území z nadvlády sil pekel. Zda tu kterou část ostrova ovládáte vy, či záporňáci, poznáte snadno – na vašem území je neustále den, ptáčci zpívají a potůčky zurčí, zatímco peklem obsazené části ostrovů jsou zahalené nocí a nebe je zataženo v předzvěsti bouře.

    Až osvobodíte celý ostrov a shromáždíte dost vojáků (čti „osvobodíte všechny vesnice na mapě a najdete všechny hloupě poschovávané kůly, u nichž jsou vždy uvázaní tři vikingští válečníci"), popadnete shromážděnou armádu a zaútočíte na finální baštu zla, abyste ji slavně zničili a mohli vyrazit zase o ostrov dál.

    Na tomto konceptu není nic šatného, a autoři dokonce jednotlivé vikingské vesnice, které musíte osvobodit (a pak ještě přesvědčit aby se přidaly pod vaše velení) opředli jednoduchými příběhy a doplnili o zajímavé zápletky. Tu musíte osvobodit horníky držené v dole, tamhle musíte zničit velkou patrolu elitních vojáků Asgarud potulující se kolem vesnice... Úkoly jsou rozmanité, ale jejich plnění spočívá vždy v tomtéž: Jdi za šipkou na mapě, vyvraždi všechno co potkáš a... A to je všechno.

    Bij a zabij – a hlavně to druhé!

    Na tom by nebylo nic špatného, kdyby byly dobré boje. Ty k tomu rozhodně potřebný potenciál mají. Jejich koncept je velmi jednoduchý, při tom ale zajímavý. K dispozici máte dva druhy útoku – silný a rychlý. Nic moc, ale každý úspěšný zásah do nepřítele vám otevře možnost použít speciální schopnosti. A za jeden (pro silnější útoky za dva či za tři) takto získaný bod (a ano, jeden útok je jeden bod, takže to jde opravdu rychle) pak můžete aktivovat speciální útoky vhodné například na zničení štítu, způsobení velkého zranění či na zásah několika soupeřů naráz.

      

    Jednoduchý koncept, při tom nabízející dostatečnou varibailitu a zábavnost, že? Bohužel zde se dostáváme k tomu, co jsem zmínil na začátku: chyby v designu, nedomyšlenosti, nedodělky... Tento jednoduchý koncept totiž zásadně kazí fakt, že velmi rychle zjistíte, že z mnoha silných speciálních útoků jsou některé (jeden pro každý ze stupňů účinnosti, pro přesnost) ještě o něco silnější. Přesněji řečeno o tolik, že nemá cenu dělat ty ostatní. Což bojům značně ubírá na zábavnosti a rozmanitosti.

    Další chybou je speciální možnost dorážet umírající soupeře. V principu se jedná o skvělý nápad – umírajícího soupeře dorazíte speciálním, extrémně brutálním a efektním útokem, užijete si pěknou animaci a ještě vám ze zabitého vpadnou tři kuličky many namísto jedné. Ani praktická realizace nápadu v tomto případě nijak zásadně nepokulhává; skutečně získáte tři many a skutečně se pokocháte animací, která se tvůrcům opravdu povedla. Přesněji řečeno všech pět dvou- až tří sekundových animací speciálního doražení se skutečně povedlo (pro nepravděpodobné, leč ne zcela vyloučitelné případy méně chápavých čtenářů následuje malá nápověda – pět různých animací, délka dvě až tři sekudny pro každou, frekvence přehrávání až pětkrát za minutu...).

    I to by se ale asi dalo překousnout, kdyby měl hráč dostatečnou motivaci v nabíjejícím se manabaru a v následných spektakulárních magických hrátkách. Ale ouha, ono ne. Jak se speciální útoky nabíjejí opravdu bleskově (a je to jen ku prospěchu věci), manabar se naopak nabíjí opravdu pomalu. I když budete všechny soupeře dorážet, budete jich muset zabít opravdu hodně, abyste manabar naplnili.

      

    Naštěstí k seslání kouzla jej nepotřebujete naplnit na maximum – stačí alespoň trocha many a již jde jedno ze tří kouzel (oheň, led, elektřina) aktivovat. A pak už se jen dívat, jak vaše útoky září blesky, jak nepřátele pohlcují plameny nebo jak se mění v lehce rozbitelné ledové sochy... A také na to, jak se vaše mana bleskově vybíjí.

    I to by ale bylo skousnutelné, kdyby vám ta magie k něčemu byla. Ale ona není. Většinu bojů snadno vyřešíte bez ní. A ty, které bez ní nevyřešíte, nezvládnete ani s ní. Často protože i když si manu nabijete na maximum, pokud nějakou bitvu nezvládnete a zemřete, přijdete o ni. A když se vrátíte na to samé místo, nemáte manu prakticky žádnou.

    O mrtvých jen v dobrém

    Viking totiž nenabízí žádné klasické savy, savepointy či něco podobného. Pokud zemřete, prostě se okamžitě oživíte ve svém táboře a jde se dál. Inu, být vyvoleným vládkyně Valhally má něco do sebe... Tedy mělo by, nebýt jednoho drobného faktu. Při vaší smrti se totiž oživíte nejen vy, ale i všichni asgardští válečníci na územích, která jste dosud neovládli.

    Takže pokud jste posledních dvacet minut strávili probíjením se skrz hordy nepřátel k jejich bossovi a ten vás pak zabil, čeká vás vyvražděná hordy opět v plné síle. To je obzvláště nepříjemné ve chvílích, kdy se musíte probíjet a plížit skrz velká a lidnatá nepřátelská ležení plná vojáků k nějakému (většinou velmi dobře střeženému) konkrétnímu místu. Už jen protože je kolem vás těch nepřátel tolik, že jakákoli sebemenší chyba končící vaším odhalením znamená prakticky jistou smrt.

    Tyto plížící mise ale mají i další úskalí. Zatímco ve většině ostatních případů vám velmi povšechná mapa ostrova bohatě stačí, zde je k ničemu. A fakt, že žádnou podrobnější mapku (ani svého blízkého okolí) prostě nemáte rozhodně nezní povzbudivě ve chvíli, kdy musíte najít například jeden konkrétní průchod v rozsáhlém nepřátelském táboře – a opravdu, ale opravdu netušíte, kdy by mohl být. A při tom(jak již bylo řečeno) jakákoli sebemenší chyba končící vaším odhalením znamená prakticky jistou smrt – a tím i nutnost znovu dojít k táboru, znovu se dostat přes stráže, znovu se schovávat a plížit, a nejspíš také znovu zbytečně zemřít.

    Takovýchto drobných nepříjemností je ale ve hře mnohem víc. Za všechny jmenujme ještě jednu – používání aktivních předmětů. Jde o to, že pokud chcete otevřít truhlu, vyrazit dveře, použít teleportační kámen či cokoli jiného musíte zmáčknout B. Ale ne jednou, jak by člověk očekával, ale hodněkrát. A hodně rychle, jinak se animace přeruší a musíte začít znovu. Při tom ve hře otevíráte/osvobozujete/vyrážíte/vytrháváte/používáte vážně docela často...

    A to nemluvím o tom, jak mají aktivní předměty namapovany aktivní zóny. Například tři uvázané vikingy lze, z nějakého neznámého, jen Asgardu zřejmého důvodu osvobodit pouze z jedné strany, z jednoho konkrétního místa. Mě se neptejte proč, ale – jako většina takovýchto "vychytávek" – hraní vám to nijak znepříjemní.

    Hromy a blesky, mutanti a barbaři!

    Grafice Vikinga prakticky není co vytknout. Na druhou stranu prakticky není co vyzdvihnout. Postavy jsou pěkné, ale generické. Animace bojů jsou perfektní, ale rychle se okoukají – už jen protože jich není mnoho. Animované sekvence jsou v ingame grafice, což nijak nevadí, ale ničemu to také nepomůže. Snad jen prostředí vypadá pěkně – bohužel poněkud mrtvě. A není ho mnoho. Ovšem když už je, pak vypadá pěkně... Neříkal jsem to už?

    Světlé stránky hry
    • Akční boje
    • Vikingské prostředí
    • Dobré myšlenky a nápady
    Temné stránky hry
    • Nedotaženost
    • Chyby a chybky
    • Hrubky až hrubice

    Celkově Viking není hrou, kterou bych někomu doporučil. Na pustý ostrov bych si jej s sebou také nevzal, ale kdyby se náhodou stalo a já na takovémto ostrově s Vikingem skončil, žíly bych si jen kvůli tomu nepodřezal a chvílemi (někdy mezi dojením divokých koz a sběrem přezrálých ananasů) bych si ho i zahrál. Na chvíli, pro rozptýlení.

    Grafika: 7/10
    Hudba: 7/10
    Zvuky: 7/10
    Hratelnost: 4/10

    Viking je dobrá hra s takovým množstvím chybek, chyb a hrubic, že se málem vyrovná titulům špatným. Ne úplně, ale má k tomu blízko.

    Celkové hodnocení: 6/10

    Diskuze (2) Další článek: Nová mega: Stroggové se smyslem pro humor

    Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,