Recenze: Wings of War – podivní muži na létajících strojích

Pamatujete si Red Barona? Líbil se vám Tmavomodrý Svět? Četli jste Bigglese? Nebo prostě a jednoduše máte rádi stará letadla? Pokud ano, pak jistě víte, že her s tématikou leteckých bojů z první světové války není mnoho. Ovšem teď přišla společnost Gathering s jedním novým... Ale jak se jim ho podařilo zvládnou a jak se hraje? Nehledejte dál, přečtěte si recenzi.

Platforma: PC
Typ hry: akční simulátor letadel z 1. světové války s RPG prvky
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: System: 1 GHz CPU or equivalent , RAM:128 MB RAM, Video Memory: 32 MB VRAM
Doporučená konfigurace: System: 1.8 GHz CPU or equivalent, RAM: 256 MB RAM, Video Memory: 64 MB VRAM
Testovací konfigurace: 2,4 GHz CPU, 256 MB RAM, GF4
Výrobce: Silver Wish Games 
Distributor: Gathering (
http://www.gathering.com/)
Distribuce v ČR: Cenega (
http://www.cenega.cz/)
Homepage: 
http://www.gathering.com/wingsofwar/

Gchůten thág! Ich bin íre flugcojglérer, ja, vy angliští piloti? Ja fas teď naučím, jak ofládat ty fáše flugcojg a jak s nimi rychtig bránit Felkou Britanici! Fy mě teď poržádně poslouchala aby fy pořádně fěděla, jak sestřelit ty slá britská letec, co na náš Britiš Kingondom utóší! Javol, her oberlojtnant Black?

Že vám předchozích pár vět znělo poněkud zmateně? Že vám nedávají smysl? Že je v nich několik „drobných“ logických krp? Ale prosím vás... Při jejich psaní jsem se přesně řídil logikou Wings of War, takže jaképak copak!

Red Baron on horizont!

Wings of War by se dal nejlépe charakterizovat jako masivní akční nerealistický simulátor letecké války za první světové doplněný o trochu RPG prvků.

   

Přehled všech singelplayerových misí... * ...a úkolů v jedné z nich * Hangár vypadá hezky, ale neumí ani takový detail jako možnost otočit si letadlem

Masivní jsem zvolil proto, že se budete muset prostě a jednoduše smířit s tím, že kolem vás poletují desítky letadel (především nepřátelských, tedy německých), které vy musíte za svou vlast a mír a demokracii (doplňte libovolné další propagandistické fráze na téma „zač“) sestřelit a poslat zpět do hlubin, odkud vzlétli. Ovšem kolem vás nejsou jen Němci, ale i vaši britští spolubojovníci; a hlavně kolem vás nejsou jen letadla, ale i balóny, vlaky, lodě, mosty, tanky, auta, děla... A údajně byl spatřen i Zepelín!

Proč bych do charakteristiky zařadil akční je, myslím, patrné z předchozího odstavce. Pokud se budete pohybovat mezi takovým množstvím letadel, není tedy jaksi tak úplně možné se té akčnosti vyhnout. A při tom to začíná tak nenápadně... Pokud do vás může naráz střílet klidně i pět nepřátel, musí se tomu přeci v zájmu hratelnosti přizpůsobit i výdrž vašeho letadla. Pokud se tomu přizpůsobí výdrž vašeho letadla, není pro vás jeden, dva němci žádný soupeř. Tomu se ovšem musí – v zájmu zábavnosti – přizpůsobit i obtížnost hry. Ale koho by bavilo se pět minut sestřelovat s jedním letadlem, že? Tak na hráče pošleme rovnou pět! A jsme zase na začátku...

Proč Nerealistický? O tom se rozepíši později, takže jen ve stručnosti: Naváděné rakety, sbírání bonusů typu superrychlost a podobně. Stačí?

Simulátor jsem zmínil jenom a pouze proto, že jaksi neexistuje jiný žánr, pod který by se Wings of War daly podřadit. A pokud se mezi simulátory řadí i X-Wing a Tie-Fighter, tak proč ne... Ostatně, právě těmto hrám jsou Křídla Války nejpodobnější; tedy pokud si odmyslíte cokoli jako příběh, vesmír a jakékoli složitější úkoly než „sestřel“ nebo „najdi a zabij“.

Letecká válka za první světové – tak tenhle pojem vysvětluje sám sebe. Bigglese a jeho dobrodružství beztak četl skoro každý, ale pro ty ostatní přeci jen stručné shrnutí: První světová znamená bezmála pravěk letectví, takže si patřičně užijete všech těch dvou- a víceplošníků, které si to mezi sebou museli pěkně poctivě rozdávat jen na kulomety... Tedy alespoň v reálu, v rámci kdovíjaké invence se autoři rozhodli, že kromě výše zmíněných bonusů ke všemu možnému vám do základní výbavy přidají naváděné rakety. Aha aha aha...

   

Takhle vypadá výměna letadel v představách autorů... * ...normálně to jde jen když kradete německý aeroplán * Pokus rozbít pancéřovaný vlak vlastním tělem skončil špatně

A konečně jsem zmínil jisté RPG prvky. Ty spočívají v tom, že postupem času sbíráte zkušenosti, které vám pak přinášejí různá vyznamenání; jindy zase získáte možnost létat v multiplayeru v dalším, dosud nepřístupném letadle. Ale to je tak asi všechno; proto ta zmínka o „troše“ RPG prvků...

Van mór Inglézr daun!

„Logika“ tvůrců možná nebude první věci, které si u Wings of War všimnete, ale rozhodně bude věcí, která vám v hlavě nejvíc uvízne. Abych se přiznal, samonaváděcí rakety bych ještě překousnul. Překousnul bych i možnost získat bonusové kulomety a z jednoho (klasického) si jejich počet rozšířit až na deset. Překousnul bych i „štíty“ kolem letadel, které lze nabíjet. Ani neomezená munice mi nijak nevadí. Tohle vše se ještě dá...

Poprvé jsem ale ve své toleranci zaváhal, když se mi z vysílačky (kde se vzalo na palubě letadla z první světové vysílačka?) najednou ozvalo „Cogratejšn! Van mór Inglézr daun, her Lojtnant!“. V tom okamžiku jsem opravdu nevěděl, jestli mám plakat nebo se smát – a pouze to, že v místnosti kolem mne byli lidé, které by obě varianty asi dosti pohoršily mi zabránilo v tom, abych se pro jednu z těchto možností skutečně nerozhodl.

Ale nebyl všem dnům konec. O něco málo později přišel Save Point, a... Cóžé??? Výměna letadel. Ve vzduchu, samozřejmě. Za letu. Chápete? Prostě si vylezete na křídlo, skočíte nahoru/dolů, chytnete se nového letadla (co chudák jeho dosavadní pilot na to netuším) a tradá! mise pokračuje. Proboha!

   

Kde jsou všichni? * Vidíte ten les? Jsem nad ním sotva 50 metrů... * Příjemná přestávka - sedím si v kulometné věži

Prej for jour souls

A teď se podíváme na největší kámen úrazu celé hry. Na ovládání. Na první pohled se zdá být v pořádku, ale na ten druhý. Jde totiž o to, že Wings of War jsou ovládat pouze klávesnicí nebo joystickem. Myší leda když výjimečně sedíte ve vícemístném letadle na pozici střelce; ale zbytek hry ani náhodou.

Tedy, nic proti joysticku; ale tahle hra je přeci jen pojatá více jako nějaké FPS než jako seriózní letecký simulátor, což by odpovídalo i tomu, že ne každý její potencionální hráč bude joystickem disponovat. A ostatně ani s ním se hra neovládá zrovna ideálně, z nějakého důvodu na mi na něj reagovala jaksi pomalu a těžkopádně... No a jak to asi vypadá, když se hrají letadýlka z klávesnice, to si jistě umíte představit.

Zbytek ovládání odpovídá celkovému pojetí hry – málo možností, ale dá se s tím vystačit. Ostatně, kromě střílení beztak jen občas shodíte nějakou tu bombu nebo pořídíte snímek a máte vystaráno, tak co?

Světlé stránky hry
  • nemusíte u toho přemýšlet
  • rychlá a zběsilá akce
  • on-line podpora
Temné stránky hry
  • ovládání nepodporuje myš
  • nelogičnosti a chyby velikosti Zepelínu
  • rychle omrzí

Á jem pritý, very prití...

Grafické provedení Wings of War je vcelku zdařilé; i když i v něm se najdou zajímavé paradoxy. Na jednu stranu zaujme pohled z výšky na zem, který vypadá opravdu dobře. Stejně zdařilé jsou i modely jednotlivých letadel a vozidel, dokonce i budov a osamocených stromů... V příkrém kontrastu k nim jsou ale lesy, které se prostě nedají charakterizovat jinak než jako „zelený placatý kopec“; protože přesně takhle i vypadají.

Zvuky i hudba jsou na odpovídající úrovni, nekazí hru, ale ani ji neijak nevyzdvihují k nebeským výšinám.
A co se týče zbytku prezentace... Fyzikální modely letadel jsou přesně uzpůsobené konceptu hry, takže neočekávajte, že se Sophit Camel od Spadu bude lišit něčím jiným než pár základními statistikami (rychlost, odolnost, palebná síla); slavnou sophitovskou pravotočivou zatáčku, kterou si tato letadla vydobyla svou pověst prvotřídního letadla pro boje zblízka, tu nenajdete ani náhodou...

   

Z výšky vapadá svět docela dobře * Krajina je zblízka docela hezká * Nádraží vypadají hezky, ale jsou všechna stejná. I s tím zaparkovaným vlakem

Und das ist ales, majn dýr komrád...

Celkově se nedá o Wings of War říci nic, co by jej vyzdvihlo z šedého průměru; ale ani nic, co by jej pod něj potopilo. V multiplayeru si trochu zábavy užijete, ale i ten po pár hodinách omrzí. A singelplayer... Ty rakety jsou přeci jenom příliš silné a všeřešící a mise příliš dlouhé a nicneříkající. Kdyby se alespoň nějaký příběh našel nebo něco...

Grafika: 7/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 5/10

Jednoduché, rychlé, akční... Zábava pro pár hodin vypnutého mozku.

Celkové hodnocení: 5/10

Diskuze (21) Další článek: Zloději v Británii přepadají herní zásilky

Témata článku: , , , , , , , , , , ,