Občas si možná říkáte, že u nás nevzniklo moc her. Samozřejmě, Mafii znáte všichni, ale co takový El Matador, převlečený Max Payne?
Studio Plastic Reality Technologies vám nejspíše nic neřekne. České, dnes už zaniklé studio, které dělalo hlavně na menších hrách. Za šest let své existence se mu nepovedlo vytvořit ani jednu vyslovenou pecku. Tak proč tady o nich čtete? Protože El Matador má prostě svoje kouzlo, i když to není bůhví jaká hra.
Proč Max Payne? Především kvůli přítomnosti bullet- time. Čas si můžete zastavit na chvíli, kdy chcete. A hlavně epicky skočit epický kotoul ve zpomaleném režimu. Nejlépe do houfu nepřátel, kteří vás během chvíle pošlou k zemi. El Matador není nic jednoduchého. V tutoriálu se mi tentokrát sice umřít nepovedlo, ale během první mise jsem načítal každých pár minut. Žádný autoheal tady nečekejte. Hezky po staru se budou hledat lékárničky a sem tam se najde nějaká vesta. I když máte plné životy i zbroj, tak stejně stačí pár ran a jste dole. Proto nezapomeňte pravidelně ukládat. Klávesa F5 byla v mém případě hojně využívaná. Hlavně, abyste si neuložili hru, zatímco na vás míří brokovnice, jako se to podařilo mně.
Našim matadorem je Victor Corbet, původně člen protidrogové jednotky v USA. V jednom americkém klubu se odehrává tutoriál. Celý ho vystřílíte a jste vysláni do Kolumbie, kde se rozrůstá drogový kartel La Valedora. Victor si svoji přezdívku El Matador vysloužil po první kolumbijské misi. Během setkání výše postavených lidí kartelu se to zvrtne a Victor je jediný, kdo přežije. Takhle to pokračuje dál.
Nepřátel je čím dál více, zbraně měníte jak na běžícím pásu. Okolo toho se stále odvíjí příběh o kartelech, drogách a podobných věcech. Ale upřímně, nic od toho nečekejte. Je to čistě béčkový příběh, prostě nic extra. Na konci rozstřílíte toho zlého a je konec. Béčkovost příběhu ale nebrání v tom, abyste si Matadora pořádně užili.
Jednotlivé levely se většinou odehrávají v různorodých prostředích. Podíváte se do jakýchsi favel nebo třeba na okraj džungle. Úrovně jsou celkem rozsáhlé. Občas si můžete vybrat, kudy se vrhnete do akce, ale většinou, hlavně v uzavřených prostorech, máte jasně dané, kudy se Victorovi kroky budou ubírat.
A ještě jedna věc. Máme čest s další česky nadabovanou hrou. Protože jich není mnoho, tak byste měli i z toho důvodu dát El Matadorovi šanci. Ale zase mu budu trochu křivdit. Je skvělé, že si dali práci s dabingem, ale je to prostě o ničem. Dabéři vůbec nic neprožívají a působí to tak, jako by jen četli svůj text a nic tomu nedávali. Postavy tak nemají skoro žádný charakter a hrozně mě mrzí, že když už český dabing k dispozici je, tak nebývá zrovna kvalitní.
Ani po technické stránce to není žádná sláva. Na grafiku se sice stále dá koukat, ale v době vydání byl celkem problém hru spustit. Nedostatečná optimalizace mimo jiné způsobila další snížení hodnocení v recenzích. Na Metacritic tak najdete hodnocení kolem 50 procent. Dneska už je to naštěstí lepší. Hlavně díky výkonnějším strojům. Ale během toho, co jsem si v minulých týdnech u Matadora oživoval vzpomínky, mi několikrát hra spadla a proklínal jsem se, že málo ukládám. Proto na vás apeluji, jestli se do něj pustíte, pamatujte na F5.
Tak jsme skončili na celkem negativní vlně. Někdo jiný může mít ze hry klidně úplně jiný dojem. Na internetu jsem našel reakce od lidí, podle kterých je to skvělá akční jízda. Proto byste si měli El Matadora vyzkoušet na vlastní kůži. Nic vám v tom nebrání. Dá se koupit na Steamu za nějakých 5 eur, což je podle mě tak akorát. Můžete si tím také vzpomenout na jedno menší české studio, kterému se to zrovna na poli herního vývoje nevyvedlo. A pokud dáváte přednost strategickému postupu, zkuste hru Korea Forgotten Conflict od stejného studia z roku 2003. Sice také nemá nejlepší hodnocení, ale kolik existuje her zasazených do korejského konfliktu, že?
