The Elder Scrolls Online: Zápisky z Tamrielu #1

Nejste spokojeni s recenzí? Chcete o hře vědět více? Přinášíme vám naše putování po Tamrielu hezky v deníčku, každé tři dny. Dozvíte se o novinkách, aktualizacích, opravách a našich zážitcích bezprostředně po vydání.

Jak jste jistě pochopili z Day-One recenze, naše putování po světě svitků teprve začalo a my se rozhodli dát hře ještě jednu šanci. Velká aktualizace, která měla dorazit první den prodeje a opravit většinu chyb, si stále hraje na schovku a naše hodnocení je tedy zatím nezměněné. Protože však vychází často aktualizace a opravují se různé chyby, budeme naši cestu světem The Elder Scrolls popisovat pomocí deníkových zápisků, které vždy shrnou slasti a strasti během 3 dnů. Dozvíte se tak, co bylo zlepšeno, aktualizováno a jinak pozměněno. A kdo ví, třeba si titul časem zaslouží i vyšší hodnocení.

Den první: zase vězení

Hlava mě bolí jak po zásahu nějakým tupým nárazem. Kdo vůbec jsem? A co dělám tady ve vězení? Jsem tu jen pouhou náhodou, nebo je to znamení osudu? Dostanu na tyto odpovědi otázky? Snad již brzy...

Jsem tu již dvě hodiny a stále se snažím vzpomenout si na cokoliv. Jak se vlastně jmenuji a kým jsem. Matné vzpomínky mi běhají před očima. Vzpomínám si na své mládí v High Rock, kdy jsem s ostatními Bretony trávil spoustu času. Ano, nejsem žádný zelený ork nebo malý lesní elf. Jsem Breton, patřící do Daggerfallské dohody. A také templář, neboť je mi vše svaté.

10174177_666819000054981_968831221_o.jpg

Je tu šero. Svit slunce sem nedosáhne, jen tu hoří pochodně. Co vůbec dělám ve vězení? Jsou tu jen kostry a hnijící mrtvoly. Snad nedopadnu jako ti přede mnou.

Psssst, něco slyším. Co se to děje? U dveří se seskupuje modrá hmota do lidské podoby. Ten obličej už jsem někde viděl, jen si vzpomenout, kde. Prozradí mi své jméno? Zkusím se zeptat. Po krátkém rozhovoru se dozvídám, že je to Prorok a je tu, aby mi pomohl na svobodu.

Den první, noční hodina. Prorok dorazil do vězení, aby mě vysvobodil. To mi něco připomíná…

A to se vzápětí stalo. K mřížím přišlo divné stvoření kočičího vzhledu a pomohlo mi ven z té šílené místnosti. Rozhodl jsem se utíkat za většinou, což mi přišlo jako dobrý nápad. Prohledal jsem radši veškeré sudy a urny, jestli nenajdu něco použitelného. Bohužel, kromě červů na dně sudu jsem nenašel nic. Běžím dál přes strašidelné místnosti, plné koster a mrtvol.

Konečně! Narazil jsem na stůl plný zbraní. Je pro mě obtížné vybrat si mezi mečem a štítem, holí a obouručním palcátem. Vezmu si raději všechno, nikdy nevím, co se mi bude hodit. Navíc, třeba to půjde u obchodníka i prodat. Pobral jsem tedy vše včetně dvou prázdných lahví a vydal se k dalším dveřím, abych se odsud konečně dostal.

Hned po vstupu do další místnosti se mi podlomila kolena. V rohu stálo něco strašného, co se na mne upnulo svým pohledem a rozeběhlo se. Skeleton! Děda mi o nich vyprávěl, abych neponocoval. Bral jsem to jako zlý sen, ale stal se skutečností. Jak ale bojovat? Mám jen meč a štít! Musím spoléhat na svou intuici a snažit se nepodlehnout panice. Máchal jsem mečem, jak jen to šlo. Zjistil jsem, že po úspěšné blokaci jeho silného útoku zůstane na chvíli omráčený. Rozhodl jsem se toho využít ve svůj prospěch. A udělal jsem dobře. Ze souboje jsem vyšel jako vítěz, i když s pár šrámy.

10177018_666818996721648_580583456_o.jpg

Cítím však, že mě něco neurčitého posílilo. Vzpomněl jsem si na svoje učení na univerzitě templářů, snad by mi to mohlo pomoci. Chvíli jsem si něco nesrozumitelného mumlal, najednou se z mé levé ruky vychrlila koule sluneční energie a rozmetala vozík opodál. Páni, tato schopnost se mi bude hodit. Zjistil jsem však, že ji nemůžu vykonávat donekonečna, ubývá mi po jejím užití magická energie. Bylo by dobré si ji vylepšit. Určitě to půjde, studoval jsem přeci její využití spoustu let. Se sluneční koulí jsem porazil ještě několik skeletonů, šlo to jako po kosti…

Konečně venku! Vzduch je tu pořád zkažený a slunce nejde vidět, ale je to uklidňující pocit. Dojdu k prvnímu ohni, kterému vládne muzikant. A ne ledajaký.Jeho kotlík na hlavě asi symbolizuje předmět vhodný k uctívání. U táboráku byla spousta lidí, některé jsem navíc poznával. Popovídal jsem si s nimi, dokonce mi občas pomáhali v boji. Šlo vidět, že jsem jeden z nich, ať už to byl čaroděj, zloděj nebo válečník. Všichni jsme asi bojovali za stejnou věc.

Dostal jsem pár úkolů, které nebyl problém splnit. Někdo se však zmínil o Prorokovi. Měl jsem se dostat do jeskyně, ze které vedla cesta do jeho cely. Společnost mi dělala i elfka Lyris. Asi jsem se zamiloval. Má krásné bílé vlasy spletené do copu a nádherný hlas. A jak krásně běží! Já na tom jsem zřejmě hůř, hned u jeskyně jsem zakopl o kámen a hodil placáka do řeky. Jak trapné! A jak se dlouho smála. Myslím si, že už nemám šanci. Stejně ji žeru. I když moc chytrosti nepobrala, neboť se v jeskyni neobratně vyhýbala pastím, které se tam nacházeli. Ostatně, takové pasti mě prý čekají v téměř každé jeskyni a chrámu v Tamrielu.

10174391_666818970054984_1174281946_o.jpg

Cestu jsme našli. Když jsme vstoupili do cely Proroka, nemohli jsme uvěřit vlastním očím! Obrovská rotující krychle, držená řetězy. A uvnitř Prorok! Jak ho odtud dostat? Pak přišel ten debilní nápad, díky kterému svou Lyris už asi nikdy neuvidím. No co, aspoň mi tu stepuje Prorok.

Cesta nás zavedla až k obří kotvě, která držela portál. Sotva jsem stačil prozkoumat jednu truhlu, když se najednou objevil obří kostlivec. Byl tak velký, že bych mu mohl svými vousy čistit koleno. Tak velký, že můj, do té doby velký meč, vypadal jako kudlička Bilba Pytlíka. Nedalo se utéct, musel jsem se mu postavit. I když jsem stál napnutý jako na spartakiádě a ještě na špičkách, pořád to vypadalo jako souboj mezi Davidem a Goliášem.

Po dlouhém boji, kdy jsem využil všechny schopnosti do té doby získané, a také díky léčení samotného Proroka, se mi nakonec podařilo nepřítele skolit. Opět jsem cítil přísun zvláštní energie. Prorok mi prozradil, že se budu zlepšovat pořád, dokud neuplyne 50 let. Pak nejspíše umřu. Získal jsem také novou schopnost, silný svatý útok, kterým několikrát udeřím do nepřítele.

Prorok si mě po souboji zavolal k sobě. Řekl mi, že je nutné projít portálem. Portálem, který vypadal jako Hvězdná brána. Ani se mi tam moc nechce. Ale věřím mu, dostal mě přece z té zatuchlé kobky. Nechápu, jak jsem se vznesl, ale mířím vzhůru do portálu. A vzhůru ke svobodě. Alespoň doufám. Přece jen, byl to pouze tutoriál.

10156381_666818976721650_635130333_o.jpg

Den druhý: nějaké novinky?

Probudil jsem se v jedné místnosti. Radši jsem se zkontroloval, zda-li mi nechybí nějaká část těla. Přece jenom, jít skrz portál není žádná legrace. Uf, jsem v pořádku. Vybavení mi naštěstí zůstalo, i když jsem stále bosý a mám na sobě pouta. Zkusím chodit s rukama za zády, třeba si jich nikdo nevšimne.

Rozhodl jsem se jít ven a nadechnout se konečně čerstvého vzduchu. To, co jsem venku uviděl, mi vyrazilo dech. Jsem v Morrowindu! Pověsti nelhaly, ty houby jsou opravdu obrovské. Zdejší architektura patří k tomu nejlepšímu, co lze v Tamrielu vidět. Hned jsem si vzpomněl na svá mladá léta v Seyda Neen. Občas tu potkám i motýla nebo světlušku. Na nebi pluje velký zářící měsíc. Myslím si, že je to nejlepší vizuální podívaná, kterou můžu zažít. Je ale čas přestat se kochat. Prorok mi řekl, že si mám jít popovídat s někým v přístavu. Cestou k němu potkávám podivná stvoření, která si ochočili samotní členové našeho paktu. Dokonce jsem potkal i koně! Stavil jsem se i v guildě pro bojovníky. Po krátkém přemlouvání jsem se rozhodl, že se k nim přidám. Přece jenom, pořád lepší, než se přidat k těm divným mágům, co pořád vaří houbičky a mumlají si nesrozumitelné věci.

10156473_666817133388501_14720709_o.jpg

Konečně jsem v přístavu. Moře se tu krásně vlní a měsíc se odráží na vodní hladině. Kotví tu také nějaká velká loď. Ani jsem se nenadál a byl jsem na cestě na nějaký ostrov. Ale kam? Bude tam nebezpečno?

Spal jsem asi tři hodiny. Probral mě nějaký námořník, že mám vystoupit. Sotva jsem vyšel z kajuty, ucítil jsem neuvěřitelný chlad. Sněhové vločky mi přistávaly na těle a měnily se na kapky vody. Při cestě na molo mi začaly mrznout nohy. Chtělo by to nějaké boty.

Došel jsem až na náves, kde bylo i ohniště. Chvilku jsem u něj strávil, abych se ohřál. Zkusil jsem i ulovit slepici, ale ta mrcha pořád utíkala. Tak jsem se spokojil s krávou. U lavičky jsem pak spatřil zvláštní věc. Byla to bedna, ale ne ledajaká. Byla červenobílá a procházela přes zem. Navíc na ní bylo všude napsáno slovo "missing". Z rozhovoru s místními obyvateli jsem se dozvěděl, že starosta slíbil odstranění těchto krabic prostřednictvím aktualizace. Bohužel k tomu zatím nedošlo, asi mají jiné věci na práci.

 

Den druhý, odpoledne. Čas od času potkávám chybějící textury, snad se o to uklízeči postarají.

 

Při zkoumání krabice si mě zavolal nějaký nord a zadal mi úkol. Prý mám jít do jedné jeskyně a zachránit jeho spolubojovníky. Společnost mi dělá nějaký elf, nevím, jestli mu mám věřit. Cestou do jeskyně jsem potkal jakési magické stavení, kterému místní říkají Wayshrine. Prý se díky němu mohu teleportovat k jinému. Asi to zkusím, až najdu další.

Navíc, myslím si, že se ze mě stává kvalitní horník. Našel jsem železnou rudu, tak jsem ji krumpáčem hned vytěžil. Bylo jich tam víc, ale ten elf byl nedochvilný, takže jsem musel jít dál. Prý můžu dělat i lektvary, brnění, zbraně, oblečení, očarovat zbraň, vařit, rybařit a jiné. O zábavu bych tak měl mít postaráno, doufám ale, že nebudu taková děvečka pro všechno.

10245206_666815063388708_770774489_o.jpg

Jsme u jeskyně. U vchodu se válí nějaký kámen, který divně září. Chvilku jsem ho zkoumal, najednou se rozzářil společně se mnou. Po chvilce úplně zhasnul. Elf mi řekl, že se ten kámen jmenuje Skyshard a lze ho použít jen jednou. Jsou všude v Tamrielu a prý mi po získání třech těchto krystalů dají možnost přidat nebo vylepšit si jednu moji schopnost.

Po vstupu do jeskyně jsem málem zmrzl. Všude led a sníh, na stěnách obrovské rampouchy. Měl jsem následovat svého průvodce. Ve vesnici mi řekli, že je divný, a že se často dokáže seknout a stát na místě. Asi prý často přemýšlí. Navíc, prý má strach z boje, takže vždy jen stojí a nic nedělá. Starosta si ho proto před mým příchodem pozval k sobě. Nevím, co mu udělal, ale nyní je již vše v pořádku. Běžel dál, nikdy se nezastavil a bojoval po mém boku. Dobrá práce, starosto!

Kamarády jsem tedy s jeho pomocí osvobodil. Dostal jsem za to krásné nové žezlo, které dokáže dávat i ohnivé rány. Přemýšlím, jestli se tím nebudu mlátit sám, jelikož mi je vážně zima.

 

Den druhý, mám misi. Konečně nemusím dělat práci sám, NPC kolem se o sebe dokážou postarat a už nečumí do stěny. Starosta se evidentně snaží.

 

Po cestě zpátky jsem narazil na partičku známých, kteří právě přišli z veřejného fóra. Dal jsem se s nimi do řeči. Už na první pohled vypadali rozzlobeně a smutně. A vlastně také chudě. Při rozhovoru jsem zjistil důvod, proč. Prý jim zmizela mnohá vylepšení v bance. Současně s tím jim zmizely i věci, které v bance měli. Starosta jim slíbil, že jim věci vrátí co nejdříve, nicméně, již to jsou 3 dny a pořád mají velké kulové. Modlí se a doufají, že je dostanou zpátky. Prý vyjde v brzké době nějaké opatření, díky kterému se to už nebude opakovat.

10245218_666815100055371_1110048278_o.jpg

Došel jsem až k ohništi, u kterého byl i útulný stan. Rozhodl jsem se, že zde zůstanu přes noc. Krajina je tu nehostinná a i nebezpečná. Náhle se ozval docela hlasitě žaludek. Tak hlasitě, že odletěl i výr na stromě a srnka v keři. Naštěstí bylo blízko moře, kam jsem se šel pokusit chytit nějakou rybu. Naučil jsem se, že chytat nejde všude, ale jen na určitých místech. Nakonec se mi podařilo ulovit rybu, kterou jsem si díky receptu upekl na ohni.

 

Den druhý, kluci z fóra sdílejí informace. Prý se tu krade a mizí věci. Ještě, že v té bance zatím nic nemám. Snad se tomu co nejdříve začnou věnovat.

 

Ještě chvíli jsem se díval na krásné nebe s měsícem a hvězdami a přemýšlel o všem, co se stalo. I když v tomto světě není všechno dokonalé, stojí za to v něm být. Oheň příjemně hřál a plápolal. Můj Breton se pomalu ale jistě ponořil do říše snů…

Diskuze (4) Další článek: Batman z Arkham Origins dostane v připravovaném DLC nový oblek

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,