Po fotoseriálu ze Zlatého věku je na čase se ponořit hlouběji do útrob Destiny a zjistit, co nám odhalila probíhající beta.
Pokud vás připravovaný sci-fi epos Bungie alespoň trochu zajímá, určitě máte již předobjednáno a s velkou pravděpodobností jsme se již někde na zničené planetě Zemi potkali. Pro ty ostatní máme hned několik důvodů, proč by měli ihned běžet pro předobjednávku. Prvním důvodem je fotoseriál, který zajisté dostatečně potvrdil výborné grafické zpracování a smysl pro detail, kterým titul oplývá. Důvod druhý jsou naše redakční dojmy, do kterých se pustíme právě teď.
Okouzlující svět
Jedno se Destiny musí nechat, nabízí natolik poutavý svět, že se od něj budete moci jen stěží odtrhnout. A nejde tu jen o konkrétní detaily. Mohl bych zmínit parádní výtvarný styl, propracované RPG prvky, živoucí sociální komunitu (a to i v betě) nebo perfektně vystiženou atmosféru, ve stejné míře řízlou sci-fi, post-apokalyptickými prvky i nějakou tou Renesancí navrch. Opravdu tu nejde o jednotlivé součástky, nýbrž o to, jak dokonale pasují dohromady. Mnoholeté zkušenosti se sérií Halo se Bungie prostě zapřít nedají, a to myslíme jako nejvyšší možné superlativum.
V betatestu jsme bohužel dostali jen malou ochutnávku z celého zážitku. Konkrétně jde o matičku Zemi, kde se vydáme do „Starého Ruska“, což je pravděpodobně nejoriginálnější zasazení za celou existenci herního průmyslu. K mání je i Crucible, což je místo pro multiplayerová klání napříč vesmírem. A nechybí tzv. Velín všech Strážců, který slouží jako sociální hub a místo, kde si pakujete kapsy před svým dalším výletem. Je tu také Měsíc, ten je ale v betatestu zcela uzamčen a v zásadě je tu jen proto, aby nás nasral svou nedostupností. Funguje to.
K výběru jsou také tři třídy – Titan (válečník), Hunter (záškodník) a Warlock (mág)
Než se ale plni elánu a odhodlání vrhnete na prvních pár misí, které jsou na Zemi k dispozici, vytvoříte si svého avatara. Editor je tu ve srovnání s většinou MMO či RPG her značně jednoduchý, v zásadě si můžete vybrat jen z některých přednastavených ksichtů a barevných palet, i z toho mála však lze vytovřit úctyhodnou podobiznu sebe sama. K výběru jsou také tři rasy a tři třídy – Titan (válečník), Hunter (záškodník) a Warlock (mág). Každá se svou vlastní paletou schopností, vzhledů a zbraní.
Nejvíce vás ale překvapí jednoduchost, se kterou vše kolem funguje. To se takhle proběhnete po Věži, nakoupíte pár kvérů, nějaký nový fešný obrněný kabát a využijete svého Ducha, malého robůtka a pomocníka, přiřazeného ke každému Srážci, abyste se dostali na oběžnou dráhu ke své lodi. Ano, máte tu svou loď. S ní podnikáte v galaktické mapě výlety na rozličné planety, tentokrát si ale vybereme staré vrakoviště lodí v Rusku a vyrážíme do světa. Po splnění několika misí, které se většinou točí kolem dosažení určitého bodu a odstranění nepohodlných, máte možnost se po mapě pohybovat zcela volně. Popravdě doufáme, že různorodost misí v plné verzi bude podstatně větší, protože zatím to není ani zdaleka tak působivé, jako ten zbytek.
Nečekané události
Opomeneme-li lineární mise, které můžete sfouknout sami či v týmu tří Strážců, skvělým dodatkem jsou především rozličné nepovinné úkoly, zobrazené na mapě v podobě signálních bójí, případně nečekané a neskriptované události, které dokážou rozvířit šedivost dne. Občas totiž vaše pobíhání přetne např. nutnost pomoci dalším hráčům ubránit určité místo či zdolat mohutného obněného tanka-pavouka, kterého snese na zem nepřátelská loď. Tyto události jsou neskriptované a především náhodné, takže dodávají světu Destiny onen říz života, který nemá s vaším počínáním nic společného.
Vůbec jakýsi pocit spolupráce, pomoci a týmové morálky je tu na mnohem vyšší úrovni, než u mnoha jiných MMO titulů
Kolem se vždy něco děje a to přidává na věrohodnosti, velkou měrou se na tom podílejí i jiní hráči, kteří po mapě pobíhají spolu s vámi. Ti ale mnohdy řeší své úkoly či mise, hledají schované vybavení a předměty a do vašeho putování nezasahují. Nebo vám naopak pomohou udolat nepříjemné mimozemšťany a vy si do týmu přiřadíte o pár kamarádů navíc. Vůbec jakýsi pocit spolupráce, pomoci a týmové morálky je tu na mnohem vyšší úrovni, než u mnoha jiných MMO titulů, což je základním kamenem úspěchu v tomto žánru. Pravděpodobně jde také o to, že vybavení, zbraně a poklady, na které ve hře narazíte jsou vždy udělovány všem hráčům zvlášť, takže se nestane, že se budete s kamarády přetahovat o ten krásný samopal nebo brnění. Každý prostě dostane to, co si zaslouží.
A že je z čeho vybírat. Beta nabídla pouhých 8 úrovní postavy, které zkušený hráč zvládne za pár hodin, každá dovolí odemknout nové schopnosti, druhy brnění, oblečení a samořejmě zbraní. Všechny třídy mají svůj unikátní vzhled, spoustu zbraní si však díky bohu můžete pořídit nezávisle na třídě, což je obrovské plus. I když je např. odstřelovačka více praktická v rukou Lovce, nikdo neříká, že ji nemůže třímat Mág. Jen se vaše schopnosti ubírají jiným směrem a chce to trochu více snahy docílit té které schopnosti či umění se zbraní. Hra vás ale v ničem neomezuje, což je velmi důležitý aspekt.
Ve finální verzi hry podle všeho budeme také levelovat do aleluja, všechny třídy mají kromě klasické úrovně ještě další vrstvu, danou jejich „vedením“. Ke zkušenostem se tak přidávají ještě body uznání vašich velitelů, na které je velmi těžké dosáhnout. Za ty si ale pro změnu pořídíte naprosté chuťovky v oblasti brnění, zbraní a schopností, které jsou jinak nedostažitelné, takže vás hra náležitě motivuje vyrážet do světa.
A abych nezapomněl, kromě vylepšování své postavy také dojde na nákup a vylepšování jak vaší vesmírné lodi, tak pozemního přibližovadla v podobě vznášedla, které může být od počátečního modelu ověšeno zbraněmi, brněním a dalšími cetkami. Kluci z DICE by si mohli u Battlefrontu psát poznámky, jak se správně dělá ovládání vznášedel, protože Destiny to zvládlo naprosto dokonale a popravdě chceme další herní Hvězdné války vidět z rukou právě studia Bungie. Díky „sci-fi motorkám“ se dostanete mnohem rychleji po mapě, což vzhledem k jejich rozloze přijde vhod.
Všichni proti všem
Vedení naléhá, abych se zmínil ještě o multiplayeru, pravdou ale je, že největší genialita Destiny tkví právě v samotné kampani a kooperativním hraní. I když je příběh populárním sci-fi klišé, pojendávajícím o vesmírné hrozbě, kterou může odvrátit jen hrstka přeživších Strážců, ke kterým zázrakem patří i hráč, Bungie vždy umělo skvěle gradovat epické a osudové příběhy. Dokonce tak moc, že je multiplayer spíše chudým příbuzným, a to nejen díky své struktuře.
Příště se pánové více dívejte na konkurenty v čele s akcí Titanfall, která dokázala, že lze i z provařených prvků vytvořit něco osvěžujícího a nového
Nenajdete tu totiž prakticky nic nového a unikátního. K dispozici jsou týmy, které bojují ve zcela tradičních módech (Deatchmatch, týmový Deathmatch, Capture the Flag aj.) a vše vypadá až moc jako Halo, což v tomto případě je spíše trochu smutné. Neříkejte, že Bungie nemohlo vymyslet vzhledem k nově vytvořenému univerzu něco více inovativního. Příště se pánové více dívejte na konkurenty v čele s akcí Titanfall, která dokázala, že lze i z provařených prvků vytvořit něco osvěžujícího a nového.
Suma sumárům je Destiny velmi lákavým sci-fi soustem nejen pro milovníky MMO. Důkazem budíž autor tohoto článku, který před betatestem neprojevoval téměř žádný zájem k „další nudné sci-fi akci“. A který po vyzkoušení bety přesedlal na novou víru a staví Destiny mezi jedny z nejočekávanějších titulů letošního roku. Není to náhoda.
Bungie opravdu dokázalo vytvořit velmi poutavý zážitek, který se extrémně těžko pokládá a který vás dokáže přesvědčit, že jste součástí obrovského dobrodružství, které můžete prožívat se svými kamarády. Vezmu-li v úvahu, že vývojáři plánují až desetiletou podporu a vývoj komunity, nezbývá, než jim držet palce. Já se této vesmírné opery bezesporu zúčastním. A radím i vám.
PS: Ta vznášedla jsou prostě boží.
V další kapitole si můžete přečíst dojmy kolegy Michaela Zemana.
