The Evil Within: do morku kostí (recenze)

Otec hororové série Resident Evil přichází s novým klenotem. Budou se vám opět třást kolena? To se dozvíte v naší recenzi.

Když jsem byl ještě základní školou povinný, známý k nám domů přinesl „stejšna“. Video kabel se připojil gumičkou k televizi z osmdesátek, která ale pořád hrála jako víno. Jen ty konektory byly mírně archaické. Asi jako když se někdo dnes zeptá na SCART v době HDMI a DisplayPortu...Titul, který jsme hráli, respektive na který jsem se spíše díval, jak ho někdo hraje, byl Resident Evil 1 nebo 2. Tehdy okolo roku 1998 to bylo prostě něco nepopsatelného. Parádní grafika, atmosféra tak silná a munice tak málo, že to chtělo mít v zásobě i náhradní trenky nebo plíny.

Resident Evil definoval žánr moderních survival hororů. Je to klasika, kterou zná snad každý. Minimálně z vyprávění. Série však změnila svou tvář vydáním (nepočítám další spin-offy) titulu Resident Evil 4 z roku 2005. Přestože to nebyla čistě akční hra, nábojů zde bylo relativně mnoho a báli jste se méně. Nicméně se stále jednalo o nadprůměrný titul a byl to i ideální díl, který měl nastavit normu nových „survival hororů“. Ostatní tituly, ať už ze stejné značky nebo i jiné, však na kvality prvních dvou Resident Evilů nebo čtverky nedosáhly.

evilwithin 2014-10-14 22-46-39-09.jpg evilwithin 2014-10-17 23-33-20-86.jpg evilwithin 2014-10-18 00-19-15-23.jpg

Budete se bát

A proč malá lekce historie? Protože kromě přirovnání recenzovaného titulu Evil Within ke klasikám má nová hra s klasikami něco společného. Je to pan Shinji Mikami, designér původních Residentů. Dále se podílel na titulech Killer 7, Devil May Cry, Viewtiful Joe, Vanquish a dalších. Kromě Capcomu spolupracoval i s Platium Games, což je opět studio, které svými hrami bourá hranice, např. Bayonetta (proč nejsi i pro PC!!!). Velmi originální a kreativní Shinji založil v roce 2010 studio Tango Gameworks pod záštitou Zenimax Media a nyní nám předkládá Evil Within, jenž vydává Bethesda. Jistě to musí být osvěžující survival horor. Nebo je tomu jinak?

 

Evil Within začíná překvapivě jako velké klišé

 

Evil Within začíná překvapivě, jako velké klišé. Jste v kůži životem zdrásaného detektiva Sebastiana Castellana a míříte si to k novému případu společně s vaším asijským kolegou Josephem Odou a nově přiděleným zelenáčem Julií Kidman. To, co vás čeká, však bude představovat případ vašich životů a vše povede mnohem dále... V nedaleké nemocnici (součást nejmenovaného velkoměsta) se udál brutální masakr a někdo to prostě vyřešit musí. Nicméně hned na začátku se střetnete s nadlidsky silnou entitou a jste omráčen. Poté se probudíte, visíte hlavou dolů v místnosti s podobně zavěšenými mrtvolami a monstrem připomínajícím realističtějšího Řezníka z Diabla. S trochou štěstí se vám podaří odvázat a těžká cesta za svobodou může začít. V nových lokacích a realitách.

evilwithin 2014-10-18 02-14-13-31.jpg

Příběh je na jednu stránku velmi zajímavý. Spletenec všech tajemství, lží a dokonce osobního života detektiva působí opravdu atraktivně. Sebastianův příběh odkrýváte postupně během celé hry sbíráním policejních odznaků, které jsou různě rozmístěné (na sbírání je toho ale mnohem více, jen hledejte sami), nejčastěji však v místnostech, kde si hru můžete uložit. Až do poslední mise jste zvědaví, co se vlastně v jeho životě stalo. Toto se nedá ale říci o hlavním příběhu. Ačkoliv má nakročeno velmi dobře, ke konci tak nějak tušíte, kde a jak vlastně skončíte. Navíc to vypadá, že jsou tvůrci fandové sci-fi s Leem di Capriem, respektive Počátku (Inception, chcete-li). Nemyslím, že by se zde jednalo o nějaký spoiler, hlavní idea je dána velmi brzy. Celkový konec hry bych také nepovažoval za jakkoliv uspokojující.

Ždímací atmosféra

Nejsilnější stránkou hry je ale samotná hratelnost. Alfou a omegou je strach. Ano, tohle je opravdový survival horor. Typický a japonský. Tma, zrůdy, tajemství spojující blázinec, experimenty geniálního vědce se sadistickými choutkami, okořeněné touhou po pomstě a plného zhmotňující se nenávisti. Budete se bát, hodně bát. Hra sice obsahuje velmi časté checkpointy a ukládací pokoje, ale i tak nastanou momenty, kdy budete potřebovat utěrku, abyste si utřeli čelo, případně jinou část těla. Toto vše kvůli několika faktorům. Lekárniček a stříkaček pro obnovení zdraví za celou hru mnoho nenaleznete. A stačí chvilka nepozornosti a máte to za sebou. Nepřátel je často několik najednou a nevyplácí se na ně hned skočit.

evilwithin 2014-10-15 07-59-16-93.jpg evilwithin 2014-10-15 21-56-10-47.jpg evilwithin 2014-10-17 19-21-10-57.jpg

Během prvních hodin hraní budete často spoléhat na své plíživé schopnosti. Pokud se dostanete za záda neřáda, zlikvidujete ho pomocí nože, který snad daroval do hry samotný John Rambo. Ne vždy ale plíživé pasáže vychází podle představ. Může za to někdy zlobivé ovládání nebo neposedná kamera. Mohl to být i záměr tvůrců, že se snažili udělat hru těžkopádnější, obtížnější a klaustrofobičtější, což se jí daří i díky horizontálním černým pruhům. Hra má totiž obrazový formát 21:9. Výsledkem je, že prakticky nevidíte, co je nad vámi či pod vámi. To však jde na PC odstranit pomocí jednoduchého příkazu (nepoužíval jsem). Subjektivně jsem měl dojem, že pozdější úrovně (hra je koncipována na patnáct misí) nabízejí méně prostoru k úniku a skrýši. Za to však jsou mnohem akčnější. Poslední mise připomínaly konečnou fázi Resident Evilu 4, kde se municí opravdu nešetří. Čtyřce se také velmi podobá hra do nějaké čtvrté mise, kdy nabízí relativně volný charakter a velmi podobnou stylizaci vesničky, kterou navštívíte.

evilwithin 2014-10-17 21-45-34-47.jpg

Začátek je to pro mne asi vrchol hry, ale jistě se najdou i tací, kteří si více užijí pozdější část hry. Počáteční fáze mi více rezonuje s původním Rezidentem – méně akce, opatrnější postup. Na strachu přidává i šance opětovného zvednutí se někoho, koho již sundáte a on se nehýbe. Proto je ve hře systém zápalek. Abyste ušetřili munici, můžete shozeného simulanta zapálit a zbavit se ho. Počet sirek je samozřejmě také omezen, takže je to pořád dilema.

Japonský krvák

Design nepřátel bych ohodnotil jako dobrý a funkční, byť se nejedná o kdoví jak originální počiny. Kříženci lidí a zombíků vypadají podobně jako v každé druhé zombie hře. Pozdější netvoři jako by se inspirovali hororem Dead Space. V paměti mi utkvěl „Keeper“, monstrózní dvoumetrákový kolos se sejfem místo hlavy, který něco vydrží a drží se vás jako klíště. Na všechnu tu havěť můžete vyzrát dvěma způsoby (většinou). Chytře a být nespatřeni. Prvních několik hodin se dá titul hrát jako čistá stealth akce. Později to už není vždy možné (nebo jsem jen velká lama). A zde ke slovu přichází střelné zbraně, pokud vám nedošly všechny náboje. Repertoár destrukce asi ničím nepřekvapí. Policejní revolver, později magnum, brokovnice, ostřelovací puška. To je typický základ.

evilwithin 2014-10-17 19-21-00-37.jpg evilwithin 2014-10-17 20-54-42-64.jpg evilwithin 2014-10-17 23-14-45-61.jpg

Za zmínku ale stojí kuše, do které si můžete šípy vytvářet z posbíraného šrotu při rozebírání pastí, které vám ztěžují pouť za pravdou. Navíc druhů šípů je mnoho. Mrazící, explodující, oslepující a jiné. Jedná se o velmi silnou zbraň, ideální na boj s bossy, které hra má a ze kterých vás někdy bude maličko bolet hlava buďto kvůli jejich odolnosti nebo z přemýšlení, jak se jich zbavit. Po dokončení hry si dokonce odemknete další zajímavé kousky. Ty se budou hodit, pokud jste sběrač achievementů, nebo třeba budete chtít dohrát hru pod pět hodin. Hodně záleží, na jakou obtížnost také hrajete.

 

Zapoměňte také na to, že během prvního hraní si vše vylepšíte na maximum

 

Hra zpočátku nabízí jen dvě a i k dokončení „Casual“ úrovně to chce mít koule, jak se tak říká. Po dohrání se vám otevře „Noční můra“ a Akuma, a to je opravdové peklo, na které jsem nervy neměl. Na první dohrání titul vydrží dobrých patnáct hodin. Více, pokud prohledáváte každý pidi kout. To se hodí. Najdete munici nebo třeba lékárničku či zelený gel, za který můžete upgradovat své schopnosti velmi podobně jako v RE4. Schopnosti jsou děleny na tři úrovně. První jsou obecné vlastnosti Sebastiana, například zdraví, výdrž sprintu (a pokud se zastaví, zatímco vás honí několik zrůdiček, je to konečná). Dále tu máme vylepšení zbraní. U těch je mnoho atributů. Dostřel, síla, kadence, rychlost přebíjení, zásobník, však to znáte. Nakonec třetí je vylepšování zásob, tedy počet nábojů či zápalek. Při levelování (lze jen v křesle v ukládací oblasti) je dobré si vše chytře rozmyslet. Pokud si vylepšíte maximální množství zdraví, je zdraví doplněno celé. Je rozumné tedy čekat, až s ním budete „na dně“. To samé platí o nábojích, kterých také není přehršel. Zapoměňte také na to, že během prvního hraní si vše vylepšíte na maximum. S obtížemi si totiž vylepšíte na i byť jednu zbraň. A to za předpokladu, že se ostatních vlastností ani nedotknete. A to není moudré rozhodnutí.

evilwithin 2014-10-18 11-03-23-89.jpg

Depresivní krása

Na hře se mi opravdu líbil post-processing, až na zprasený filtr s filmovým zrnem. Lokace, které táhly do jedné barvy díky použitým filtrům, působily velmi pěkně a snad i poměrně reálně. Vesnička ghůlů prakticky téměř na začátku je vizuálně asi mou nejoblíbenější částí The Evil Within. Nasvícení je také opravdu krásné a kontrast světla a stínů je super, podobně jako v čerstvém Alien: Isolation. Nepotěší ale nedokonalé animace postav, nepřesná synchronizace rtů a občasné doskakování textur. Není se čemu divit, takový je id Tech 5 engine.

evilwithin 2014-10-18 10-15-35-07.jpg evilwithin 2014-10-18 10-32-23-80.jpg evilwithin 2014-10-18 12-22-17-30.jpg

Dobrou úroveň má zvuková složka. Dabing je kvalitní, hudba také, byť na ni nenarazíte tak často. Při zvucích nepřátel (ne)příjemně mrazí podle toho, jak jsou blízko. Ovládání není tak precizní, jak bych si přál, a to vás umí přivést do svízelné situace. Hra je dobře hratelná jak na gamepadu, tak i klasicky s kombinací klávesnice a myši. Výtku bych však měl k nemožnosti přemapovat některé dovednosti na čtvrté a páté tlačítko u myši a nemožnosti namapovat čtyři sloty pro zbraně, které jsou původně jen pro F1 – F4 (tato tlačítka chybí na mé herní „WSAD“ klávesnici).

Dostupné pro: PC, X360, PS3, PS4, Xbox One
Žánr: Akce | Survival akce
Výrobce: Tango Gameworks
Začátek prodeje: 14. října 2014
  • Nasvícení a scény
  • Znovuhratelnost
  • Atmosféra strachu
  • Systém vylepšení
  • Zvuková stránka
  • Závěr
  • Nic originálního
  • Nepřesné ovládání
  • Mírné bugy

Celkově je Evil Within hrou, která není originální svým příběhem, zpracováním ani konceptem. Dost věcí tu hapruje, například ovládání. To však nic nemění na tom, že se jedná o sakra dobrou resurekci herních hororů. Pokud je toto váš preferovaný žánr, hra vám nesmí chybět ve sbírce. Pochvalu zaslouží bohatá znovuhratenost titulu.

Diskuze (3) Další článek: Z akčního traileru na CoD: Advanced Warfare vám spadne čelist

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,