PC | Recenze | X360 | PS3 | Akce

L.A. Noire - detektivka pro dospělé

Dětská hra na policajty a zloděje v tom videoherním světě nahrává spíš kriminálníkům. Na správnou stranu vás postaví L.A. Noire, detektivní thriller.
Kapitoly článku

Ne vždy máte jasně rozdané karty, a tak nezbývá, než si tipnout. Špatný odhad reakce rozhodně neznamená konec hry, jen se prostě nedozvíte některé informace a případ vyřešíte lehce jinak, ale pokud jste perfekcionisti a budete chtít mít vše správně (třeba jen pro co nejlepší hodnocení na konci případu), naštve to.

LA Noire 08.jpgLA Noire 06.jpg

Zvlášť, když na rozdíl od akčních scén se nedají rozhovory snadno opakovat – jsou spojeny obvykle s pátráním a navíc dialogy nelze přeskakovat. A i když díky už zmiňované technologii snímání obličejů vypadají rozhovory skvěle, poslouchat je celé znova velká zábava není.

Autem i po svých

Mezi výslechy a vyšetřování se míchají samotné akční pasáže, ať už nahánění podezřelých autem, jejich opatrné sledování, či honění po střechách po svých. Výsledkem je nesmírně pestrý a zábavný koktejl, který nabízí vše, co by milovník detektivek mohl. Přestřelky vsází na klasický systém krytí za překážkami a postupně se obnovující zdraví. Kromě pistole, co máte vždy u sebe, můžete sebrat zbraně protivníků a to je vše. Ani se moc neřeší munice – základní pistole jí má nekonečno.

LA Noire 05.jpg

Podobně zjednodušený přístup se týká i řízení vozidel. Jízdní model je velmi arkádový, model destrukce…hm, nepředvídatelný. Vámi řízené auto se chová jak tank, kdy po nárazu se vám sotva ohnou plechy, ale ostatní auta se pomalu rozpadnou na hromadu šrotu. Výhodou detektiva je fakt, že se vaše havárie moc neřeší. Maximálně v podobě spočtení škod na konci případu.

Celkově celá jízdní část představuje asi nejslabší část hry. Řízení není nijak zvlášť zábavné a navíc tu funguje tak trochu „Mafia syndrom“. Kvůli lineární podstatě hlavních misí je zde město tak v podstatě navíc a slouží spíš jako kulisy než hřiště.

LA Noire 21.jpg LA Noire 22.jpg

Najdete tu sice 40 malých nepovinných zločinů, které jsou vždy velmi akčně orientované (přestřelky, honičky), celou řádku ukrytých vozidel, pamětihodnosti a ukryté filmové pásy. To vše rozházené na až zbytečně rozlehlém prostředí herního Los Angeles. Vedlejší úkoly mají tendence být umístěné pomalu na druhé straně mapy, než se odehrává aktuální zločin a chybí efekt: „když už jedu okolo, tak ten úkol splním“. Naštěstí tu najdete systém rychlého přesunu po mapě, kdy vás parťák zaveze na zvolené místo (jako taxík v GTA 4, jen jízdu nemůžete sledovat, ale rovnou je load do cílové destinace).

Po stopách zločinu

L.A. Noir i přes tyto výtky představuje naprosto výjimečnou hru. Stejně jako ostatní hry ze stáje Rockstaru, i dílko Studia Bondi dokázalo naprosto perfektně zachytit atmosféru zvolené doby a žánru. Los Angeles, i když ne příliš využité, vypadá výborně – plné dobových detailů a drobných narážek. Případy jsou dospělé, brutální a temné, postavy zajímavé a detektivní práce velmi chytlavá. Pomalé odkrývání a sumírování událostí, které vede až k úspěšnému rozlousknutí případu a odhalení zločince je nezapomenutelný zážitek, který vám v současnosti jiná hra, navíc takhle dobře vypadající, nenabídne.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Akce | Detektivní akce
Výrobce: Team Bondi | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 17. května 2011 (konzole)
8. listopadu 2011 (PC)
  • Výborné případy
  • Policejní práce
  • Mix akce a pátrání
  • Skvělá atmosféra
  • Uspěchaný konec
  • Zbytečně roztahané město
  • Podivný model jízdy a destrukce
  • Výslech je občas loterie
Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,