Pokud se nepletu, nějakou tu chvíli nazpět jsem sliboval, že se mrknu na zoubek hororové akci Left 4 Dead. A o víkendu se tak konečně i stalo. Ačkoliv se dá sehnat podstatně levněji, v obchodě ze mě za hru vypáčili necelých pět stovek, a přesto toho nelituji.
Ano, stejně jako Modern Warfare, i Left 4 Dead je koridorovka až to bolí ... ale ta atmosféra! Call of Duty může jen tiše závidět. Opravdu. Hra mě navíc chytila takovým způsobem, že jsme s kamarádem kooperativně stáhli kampaň během jediné noci, abychom se následně dlouhé hodiny oddávali Survival módu (nevím proč, ale Versus mód mi přijde pěkně debilní).
Tenhle titul zkrátka disponuje něčím, co vás přiková k obrazovce a nenechá vás to odejít, dokud nezabijete alespoň miliardu zombíků. Nebo nenasbírát většinu achievementů. Další zajímavá věc. Zatímco achievementy mě nikdy nezajímaly a jejich sbírání mi bylo naprosto ukradené, v Left 4 Dead ne.
S každým dalším získaným jsem měl radost, jako kdyby se mi podařilo složit státnice, a cíleně jsem hrál tak, abych odemčel ty, které mi chyběly. Nádhera. A proto, jediné, co můžu hře vytknout, je absence jakékoliv dějové linky. Vím, že na příběh vývojáři nesázeli, ale kdyby jednotlivé herní akty pospojovali, a to by nebylo zase tak náročné, hra by, alespoň pro mě, získala úplně nový rozměr.