Operation Arrowhead byla vyhlížena s velkým očekáváním i poměrně silnými obavami – jakkoliv vypadalo zasazení do pouštní země a netradiční boj proti povstalcům zajímavě, mnoho lidí se obávalo tradiční nemoci ArmA her, kterou je poměrně velká zabugovanost. Teď však mohou jít veškerá očekávání stranou, protože Arrowhead příští týden vpadne do obchodů silou uragánu a my vám přinášíme jeho recenzi, abyste se mohli rozhodnout, zda o výlet do válečné zóny stojíte.
Hned po spuštění je jasné, že Arrowhead není jen snahou o vyždímání pár stovek navíc z kapes věrných fandů. Hned v menu vás totiž uvítá zbrusu nová krajina, která skutečně připomíná Afghánistán nebo Irák a vy s nadšením vlítnete do prvních tréninkových misí, abyste si osvěžili známé prvky, nebo se naučili pracovat s novými vychytávkami.
Podbarvení tvrdší muzikou, stacatto Kalašnikovů a rychlý postup na hrotu dá akci ten pravý říz
Tvůrci si hned na začátku zaslouží pochvalu za zpracování jednotlivých tutoriálů – ty jsou totiž přehledně rozděleny na patnáct misí, z nichž každá vás nenásilně seznámí s ovládáním hry, přičemž u většiny z nich se i velmi dobře pobavíte.
Takto by měl vypadat výcvik v každé hře a jsem rád, že narozdíl od nervydrásajících a těžkopádných výcviků v původní hře udělali tvůrci pořádný krok kupředu. Po absolvování základní části kurzu vám pak nic nestojí v cestě ke spuštění zbrusu nové kampaně s názvem Operation Arrowhead. Už úvodní intro pojaté formou televizních zpráv a první předělová sekvence vás naladí do správné bojové nálady a připraví na akci.
TIP: Naběhnutí na otevřené prostranství má většinou jen jeden výsledek - vaši smrt. Postupujte opatrně, snažte se moc nevystrkovat hlavu a držte se svých kolegů.
Křik a mrtvoly
Zběsilé střílení pak přinese hned první mise, kdy se v čele invazních sborů podíváte kolegů na letiště, kde má hlavní stan nepřátelská armáda. Podbarvení tvrdší muzikou, stacatto Kalašnikovů i rychlý postup na hrotu vašeho družstva dá akci ten pravý říz a vyplaví vám do krve pořádnou dávku adrenalinu. Kulka do hlavy po zběsilém a osamoceném útoku vás ale vrátí zpátky na zem a dokáže, že ArmA je pořád hlavně simulátor.
Podruhé tak postupujete sice stále svižně, ale už si dáváte pozor na to, abyste se spolu se svými kolegy pořádně kryli a postupovali s co nejmenšími ztrátami, především pak beze ztráty vašeho života. Akce svižně odsýpá a než se nadějete je letiště vaše – zbývá jen dobýt kus předmostí, jež představují nedaleké vesnice. Stačí potěžkat pušku a spořádaně se vypravit za velitelem, který už udílí pokyny k přesunu pod krycí palbou z čerstvě vysazených tanků...
Atmosféra, jaká by se dala krájet, rozhodně není tím, čím by disponovala originální ArmA 2, což si tvůrci bohatě vynahradili právě u Arrowheadu. Strach o život se střídá s bojovým šokem, abyste se vzápětí naopak rozzuřili a místo opatrného vyčkávání vykoukli na nepřítele a poslali mu olověný pozdrav.
To vše má na svědomí o něco logičtější návrh misí, než byl u prvních dvou dílů
To vše má na svědomí o něco logičtější návrh misí, než jaký se dal vypozorovat u prvních dvou dílů, a hlavně skvělé podbarvení hudebními motivy i rádiovými konverzacemi, stejně jako předskriptování několika modelových situací.
Tah na branku
Pochvalu si mimo atmosféry zaslouží i level design samotný. Kampaň i několik samostatných misí totiž nabízí pestrou náplň, která se hned tak nezají a hráč se po celou dobu strávenou s Arrowheadem takřka nezastaví. Jen tak pro zajímavost vás čeká doprovod konvoje skrz nebezpečnou zónu, záchrana rukojmích v coltanovém dole, nebo ničení strategických cílů v kůži pilota bojové helikoptéry. Jediné, co trochu kalí radost z jinak skvělé kampaně, je její relativní krátkost, jenž je však dostatečně vykoupena znovuhratelností a dalšími scénáři v nabídce.
Stejně tak se zasloužené pozornosti musí dostat i klíčovému prvku ve všech hrách od Bohemia Interactive – editoru misí. Až v něm skutečně oceníte rozlehlost a variabilitu Tákistánského terénu a možná se stejně jako já zapomenete v jedné z helikoptér a budete jen tak poletovat nad ropnými vrty, prosmýkávat se úzkými údolími anebo se kochat spletitými ulicemi hlavního města Zagrabadu, pro něž je vyhrazena celá samostatná mapa.