Mafia 2 není Mafia. Je jiná. Jiná doba, jiný hrdina, jiné město, jiná auta, jiná muzika... Zároveň je ovšem v mnoha ohledech stejná, protože rukopis tvůrců se prostě nezapře. Mafia 2 stále není otevřenou hrou typu GTA, i když to v tom někteří hledají. Zdejší město, Empire Bay, nepředstavuje obrovské hřiště pro vaše svobodné řádění. Spíš funguje jako rozměrné kulisy pro lineární cestu jednoho italského mladíka a jeho kámoše za štěstím (v podobě snadného bohatství, povolných ženštin a štědrých dávek destilátů).
Děvky, chlast a prachy
Kde se Tommy Angelo dostal mezi kmotry a mafiány víceméně shodou nešťastných náhod, Vito Scaletta, hlavní protagonisty Mafie 2, mířil vstříc kriminální budoucnosti už od útlých let.
Vito je syrový, pragmatický bijec, který je ze svého válečného života zvyklý poslouchat rozkazy
Ostatně jako chlapci z italské přistěhovalecké rodiny s otcem, který si přes den sdíral záda v docích za nuznou almužnu a po večerech svůj hořký život utápěl v lahvích levné pálenky, mu bylo něco podobného docela předurčeno. Zvlášť, když se spřáhl s kriminálníčkem, Joem Barbaro.
Pak už se to semlelo rychle, nepovedená loupež, místo kriminálu narukování do armády a po návratu zjištění, že otec zemřel a nechal rodině na krku velký dluh, který musí být urychleně splacen. Co Vitovi zbývalo, než se spřáhnout s Joem a vyrazit vydělat nějaký rychlý prachy?
Jenže Vito se výnosného (ale riskantního) způsobu života nezříká, i když má možnost, ale zůstává u něj. Což možná pro některé bude představovat problém při sžívání se s hlavním charakterem. Tommy byl do velké míry romanticky napsaný hrdina, zatímco Vito je syrový, pragmatický bijec, který je ze svého válečného života zvyklý poslouchat rozkazy, takže na otázku, jestli dokáže zabít člověka jen chladně odvětí, že by to nebylo poprvé.
Když se v pozdější fázi nechává zmítat emocemi, nefunguje to úplně ideálně. Na emoce je tu totiž Joe, statný parťák a vtípkař, který sice vypadá a často se chová jako trouba, ale ve skutečnosti on plánuje velkou část operací. Postavy jsou dobře napsané a vyprofilované, i když často představují klasické archetypy a popravdě jsem se mezi všemi těmi italskými jmény občas ztrácel.
Nicméně charaktery rozhodně platí za výrazný světlý bod a rozhodně se je podařilo zasadit do podobně podařeného příběhu, který je stejně jako Vito oproti jedničce o něco víc syrovější. Může za to už samotné zasazení do pozdních čtyřicátých a začátku padesátých let, kdy se mafie pomaličku přetavovala z toho skrytě přátelského: "pomoz kmotrovi a kmotr pomůže tobě" do sprostší a méně elegantní podoby kšeftující s drogami.
A možná za to může i fakt, že ze zapojujete i do těch méně tradičních rodin, které jsou v Empire Bay tři. Nálada příběhu je agresivnější a zároveň depresivnější a osamělejší, protože scénáristi si těžké chvíle pro Vita nenechávali jen do samotného závěru, víc ovšem neprozradím. Jen škoda, že právě samotný závěr vyznívá do ztracena (spíš do dalšího dílu). Nicméně životní osudy Vita a jeho pomalé prokousávání se kriminálním žebříčkem dokáží upoutat a neúnavně táhnou hru vpřed. Navíc je vyprávěn výtečnými animacemi s občasným Metal Gear efektem, tedy že víc koukáte než hrajete.
Vítejte v Empire Bay
Už Lost Heaven se přirovnávalo k Potěmkinově vesnici, protože vypadalo sice efektně, ale po stránce herního obsahu bylo prázdné. Rozhodně při porovnání s GTA. O Empire Bay se dá prakticky říct to samé. Narazíte tu nově na pár butiků s oblečením, pár hospod, bister a barů, prodejen zbraní a opraven aut, benzínek, ale to je asi tak všechno. Žádní náhodní cizinci s vedlejšími úkoly, žádné herny, žádný fungující systém hromadné dopravy.Pravda ovšem je ta, že tohle prostě není GTA.
Hra vás prakticky ani nenutí zdejší obchody navštěvovat, protože zbraní najdete v misích dostatek, životy se (do určité, dostatečné míry) regenerují sami a potřeba jíst a pít není a když vás honí policie, je jednodušší auta vyměnit než přebarvovat a měnit SPZtky. Ostatně, tohle je vlastně jeden z nejlepších nápadů, co v Mafii 2 je - pokud vás honí policie, dokáže si pamatovat vaše auto i oblečení, takže vás začne znovu pronásledovat, i když jim jednou ujedete. Stačí však vyměnit vozidlo a šatstvo a máte klid.
Jestliže Empire Bay nepřináší potěchu herní, o té vizuální nemůže být pochyb. Jak zimní, tak jarní verze města vypadá úžasně a je plná různých detailů - stánky s hot dogy, pochůzkáři, prodavači novin, leštiči bot... je toho spousta, třeba i takové kravinky, jako lidé padající na zledovatělých chodnících a v domech uklízečky šmírující sousedy.
Po zdech najdete plakáty s propagandou, u chodníků parkují auta se sněhovými čepicemi, v ulicích projíždí pluhy a lidé se koulují
Tvůrci prostě mají smysl pro humor. Osobně považuji za o něco povedenější zimní válečný čas, kdy po zdech najdete plakáty s propagandou, u chodníků parkují auta se sněhovými čepicemi, v ulicích projíždí pluhy a lidé se koulují - prostě atmosféra úžasná a je vysloveně radost se po městě projíždět a nasávat podařené prostředí plnými doušky. Pravda, občas skripty zaskřípou a narazíte na dost bizarní situace, což je cena za všechny tyhle prkotiny.
Život mafiána
Celá hra je rozdělena do patnácti kapitol, což ale neznamená patnáct misí, protože v rámci jedné plníte většinou hned několik různě velkých úkolů, které spolu ani nemusí souviset. Obvykle začínáte v bytě se zazvoněním telefonu, které znamená zajet si k šéfovi pro úkol, pak jej jet splnit se všemi kličkami a zastávkami kolem toho a následně můžete zajet domů ulehnout a poskočit do další kapitoly.
Negativa? Jasně, je v tom spoustu balastního ježdění sem a tam, kdy prostě trvá, než se dostanete do samotné akce (někdy ta akce ani nemusí být). Na druhou stranu tvůrci můžou díky sekání do denních úseků přesně pracovat s denními dobami, což taky dělají. Loupit do klenotnictví prostě nepůjdete v pravé poledne, když jej v noci nikdo nehlídá. Stejně tak dobře si tvůrci hrají s počasím.
Samotné mise jsou tu akčnější, tu pozvolnější, přičemž logicky začínáte u samotného dna, jako je tahání poplatků z dělníků a kradení aut, abyste se později dostali k likvidací nepotřebných osob a vyhazování hotelů do vzduchu (mise z dema a trailerů, ať zbytečně nespoiluji).