Fight Night: Champion – dejte jim přes hubu (recenze)

Série Fight Night představuje nejlepší simulátor boxu. Což vzhledem k tomu, že v tomto žánru je konkurence asi stejně velká jak mezi simulátory kriketu či štrikování ponožek, nemusí znamenat moc. Takže jinak, Fight Night je nejlepším simulátorem boxu a zároveň výbornou hrou. Proč si to neříct rovnou, i nový díl, Champion v krasojízdě pokračuje. Tvůrci se ovšem rozhodli okrajový žánr, který ještě náročností nastavenou ve Fight Night Round 4 předurčili jen opravdovým hardcore fandům rozbíjení si obličejů v zájmu sportu, posunout vstříc širším masám. A navíc přinášejí ve sportovních hrách prvek neobvyklý, příběhově orientovanou kampaň.

Zapomeňte na půlobloučky

Předchozí díly série stavěly svoje kouzlo virtuálního boxu, který se tolik přibližoval tomu reálnému, na poněkud netradičním stylu zasazování úderů.

V Champion se zrychlilo tempo a též je jednoduší řetězit údery, díky čemuž zápas vypadá zase o něco líbivěji

Žádné zběsilé bušení do tlačítek, pohyb obou vašich smrtonosných zbraní (myšleno levá a pravá ruka) se prováděl pomocí pravé analogové páčky. Rychlé švihnutí páčkou šikmo vlevo vzhůru vyslalo polygonovou levičku v rychlém, přímém úderu. Komplikovanější vykroužení čtvrtobloučku zasadilo náročnější, ale silnější hák – levý nebo pravý, podle toho, kterým směrem jste páčkou pohybovali. 

V Champion stále hraje pravý analog prim, ale už můžete zapomenout na složitější pohyby, než je přímé vychýlení páčky daným směrem – hák tak nově zasadíte jednoduchým švenknutím analogem vlevo nebo vpravo, pro zvedák stačí pohyb šikmo dolů. Vytrácí se tak trochu ono připodobnění k realitě, kdy prostě některé údery jsou složitější/pomalejší než jiné, na druhou stranu se tak v Champion zrychlilo tempo a též je jednoduší řetězit údery, díky čemuž zápas vypadá zase o něco líbivěji. Nováčci zjednodušení určitě uvítají, fanoušci čtyřky budou brblat.

Zjednodušení se dočkal i systém krytí, nově stačí držet jen trigger a boxer si automaticky kryje buď tělo, nebo hlavu v závislosti na směřování úderu soupeře. Přepracován byl i systém silných úderů, snížila se ničivost protiúderů a našlo by se ještě i pár dalších věcí. Jednoduše, tvůrci se neflákali a pilovali, k dobrému.

I když si fandové možná budou kvůli zjednodušení trhat vlasy, můžu je uklidnit – Fight Night je stále simulací boxu a nikoliv trapnou bojovkou. Na nejnižší úroveň obtížnosti sice ještě můžete vyhrát se zběsilým kvedláním páčkou, nicméně vyšší obtížnost se podobnému chování vysměje a nádavkem přidá nakládačku, kterou jen tak nezapomenete.

Fight Night je stále simulací boxu a nikoliv trapnou bojovkou

Stejnou měrou je důležitý pohyb po ringu, správné vykrývání úderů i přesné načasování a směřování těch vašich. A přitom musíte stále sledovat ukazatel staminy a zdraví. Pokud toto zvládnete, dočkáte se naprosto úžasného boxerského zážitku, kdy si budete připadat jak Muhamed Ali (nebo jiný oblíbený boxer, Fight Night Champion těch reálných nabízí přesně 55).

Ve stopách Rockyho

Velké lákadlo a důvod pro nový podtitul hry představuje zcela nový mód Champion. V něm sledujete osudy mladého nadějného boxera Andrého Bishopa a jeho cestu vstříc boxerskému titulu. V podstatě se jedná o sérii zápasů, které spojují ingameové animace a velmi stylové sportovní zprávy s živým hercem. Příběhová linka je klasickou vykrádačkou všech boxerských klišé: sympatický stařecký trenér, sličná manažerka zakoukaná do hrdiny, její otec zbohatlý křivák, který je schopen udělat vše, zkorumpovaní poldové, zkérovaní náckové v base, nafoukaný úhlavní soupeř a tak dále, a tak dále. Nic úžasného a nápaditého, ale pokud máte rádi Rockyho, určitě si děj v Champion užijete.