Gobliiins

Martin Blatný 8. října 2000

Joo, bylo nebylo, ale spíš teda bylo, před dávnými a dávnými časy se tři malí skřítci vydali zničit zlého čaroděje. Byla to jediná naděje, aby tak mohli zachránit svého krále, na kterýho ten parchant uvalil nějakou těžkou klatbu. No řeknu vám, to bylo story, napínavý jak tětiva luku, fakt! Byla to makačka, ale nakonec se jim to podařilo (pohádka, néé). Ale radši už dost řečí, pojďte se na to podívat.

Ne, v titulku není překlep – opravdu se v názvu hry vyskytují tři písmena „i“. Pravděpodobně symbolizují nerozlučnost tří skřítků, kteří pouze vzájemnou spoluprácí překonají všechny překážky a úspěšně splní svůj úkol.

Hru Gobliiins vytvořila v roce 1991 francouzská firma Coktel Vision a mezi hráčskou veřejnost ji distribuovala společnost Sierra. Okamžitě po uvedení na trh se hra stala hitem, čehož obě firmy obratně využily a vydaly další dvě pokračování. Pojďme se podívat, proč se tato série stala tak oblíbenou a úspěšnou.

Hlavními hrdiny jsou tři skřítci, kteří putují světem a hledají zlého čaroděje. Cestou narážejí na řadu překážek a při jejich překonávání musí stále spolupracovat. Všechny logické problémy jsou zasazeny do jedné nebo několika málo obrazovek a teprve po jejich vyřešení vás hra pustí dál.

Až doposud nic nového pod sluncem, podobný koncept již byl v mnoha hrách použit a určitě ještě bude. Čím se však tato hra od jiných výrazně liší, je humor. Místy mírně ujetý, místy až černý, ale každopádně skvělý – ručím vám, že při řešení puzzlů se nasmějete víc než dost.

Každý ze tří skřítků má jiné přednosti – jeden umí kouzlit, druhý brát a používat předměty a třetí zase šplhat a boxovat. Vhodnou kombinací těchto činností lze vyřešit každou hádanku ve hře, občas je ale řešení mírně řečeno přitažené za vlasy a díky tomu je hra poměrně obtížná. Právě v tom ale spočívá největší kouzlo hry. Když budete hledat ten správný postup a zkoušet různé možnosti, stane se vám nespočetněkrát, že váš skřítek spadne, něco ho uhodí, semele ho nějaký přístroj atd. Díky nečekanosti těchto pohrom, jejich skvělému provedení a hlavně grimasám, které skřítci přitom dělají, se budete královsky bavit. Občas vám přijde i líto, když už danou obrazovku vyřešíte a dostanete se dále.

Po grafické stránce není hře co vytknout. Ručně kreslené pozadí, precizně vykreslené postavičky a skvělé animace nesou typický rukopis grafiků Coktel Vision. Na tehdejší dobu výborné zvuky (fungovalo i namluvení přes PC Speaker!) jen podtrhly skvělé technické zpracování této hry.

Ve druhém díle, vydaném v roce 1992 pod názvem Gobliins 2, zůstali sice jen dva skřítci, ale hra se přesto stala ještě zábavnější. Nešikovný systém hesel byl nahrazen klasickým ukládáním pozic, značně se vylepšila grafika a zvýšil se počet úrovní. Tento díl je podle mínění mnoha hráčů nejpovedenější a nejzábavnější.

Oba díly vyšly později i na CD-ROM s pěknou hudbou v audio stopách.

Třetí díl (Goblins 3) vyšel v roce 1993. Jak je vidno z počtu „i“ v názvu hry, zůstal již pouze jeden skřítek, který si ale v každé úrovni přibírá pomocníka, s jehož pomocí překážky překonává. Princip hry se nezměnil, i grafika zůstala prakticky stejná.

V roce 1995 vydala firma Coktel Vision hry Woodruff and the Schnibble of Azimuth. Grafika silně připomínala sérii Goblins a díky tomu si hra vysloužila přezdívku Goblins 4, jednalo se však již o úplně jinou hru - vážněji pojatou, s logičtějším řešením hádanek a podrobnějším příběhem. Pravověrní fanoušci byli zklamáni. Přestože Woodruff nebyla špatná hra, výraznějšího úspěchu se nedočkala.

Vydavatelé se protentokrát řídili pořekadlem, že v nejlepším je vhodné přestat, a další díl již nevydali. Přestože podobných her bylo, je a bude spousta (za všechny jmenujme např. výborné Lost Vikings 1a 2, slovenský Qudrax nebo třeba sérii Lemmings), Gobliiins zůstávají nesmazatelně zapsány do srdcí fanoušků dobrých her a právem jim patří čestné místo v pomyslném muzeu historie počítačových her.