Recenze: Virtua Tennis 2009 – nejmodernější Pong s Federerem na krabici

Top Spin 3, nebo Virtua Tennis 2009? Kdo bude králem tenisových dvorců? My, v Doupěti už máme jasno. Proč?
Kapitoly článku

Pong byl na svou dobu skvělá revoluční hra, ale na rok 2009 už nestačí. To mi běželo hlavou po většinu času, kdy jsem testoval nejnovější přírůstek do rodiny tenisových simulátorů, Virtua Tennis 2009. Proč tu v době HD rozlišení a několikanásobných anti-aliasingů a padesáti dalších funkcí s exotickými a „cool“ názvy vzpomínám jednu z prehistorických legend? Protože se bohužel hraje skoro stejně jako její o generace mladší příbuzný.

 

Virtua Tennis byl odjakživa tím arkádovějším a na realitu méně dbajícím zástupcem žánru. Koneckonců proč ne? Ne každý z nás se vyžívá v detailech a většině stačí, když se turnaj v Londýně hraje na trávě. Není nutné, aby se hra chlubila padesáti pěti licencemi, deseti ochrannými známkami a slibem o zpracování každého drnu na centrkurtu podle hlavního dvorce v All England Clubu.

Virtua Tennis znamená opravdu hodně virtuální

Na druhou stranu to zase nesmí autoři moc přehánět. Všichni víme, jak alespoň přibližně vypadá tráva, tenisový míček a ti šťastnější z nás viděli i tenisový zápas (nemluvě o těch několika šprtech, kteří pochopili všechny fyzikální zákony). Takže když nám tvůrci předloží svoji verzi, jak podle nich vypadá souboj moderních tenisových velikánů, mnohé výsledná podoba zarazí.

Není nutné, aby se hra chlubila padesáti pěti licencemi, deseti ochrannými známkami a slibem o zpracování každého drnu na centrkurtu podle hlavního dvorce v All England Clubu


Nenarážím teď na celkem solidní grafiku, ale nadpozemské údery, které by ze sebe nedostal Rafael Nadal, ani kdyby se předtím pekelně soustředil a napětkrát si upravoval spodky. Ve Virtua Tennisu jde doběhnout tvrdě odpálený míček a bez mrknutí oka ho poslat backhandem křížným úderem nemenší rychlostí zpět. A to vše v roli padesátého hráče amatérského (!) žebříčku.

VIDEO: 1248 'Virtua Tennis 2009 - trailer'

A ani to by nebyl největší problém. Dokážu se pobavit ve FIFA Street či NHL Arcade 3 on 3. Bohužel Virtua Tennis 2009 velká zábava není. Tvůrci zůstali uvězněni někde na půl cesty mezi simulátorem a arkádou a výsledný kočkopes se dost těžko uchopuje.

Připravte si masky, na tenisové kurty přijede klaun!

Když už chci udělat odlehčenější tenisovou hru, tak ji nabalím desítkami miniher, úkolů a nápadů. Ve Virtua Tennisu 2009 se sice objevuje klasický mód kariéry s vlastnoručně vytvořeným hráčem (World Tour), na originalitu si ale nechte zajít chuť.


TIP: Autor recenze preferuje sportovce s tvrdými údery od základní čáry, daleko dojdete ale i se specialisty na síť. Otázka využitelnosti třetí cesty (pomocí takticky orientovaných hráčů) je dost sporná.


Místo očekávaného festivalu různorodosti přichází jen s tím, co už dávno známe. Miniher, pomocí kterých trénujete a vylepšujete svou postavu, je celkem málo. A navíc se skoro všechny už v nějaké tenisové hře objevily (je možné, že s nimi kdysi přišel sám Virtua Tennis, ale to je nepodstatné – žádná originalita se zkrátka nekoná).

virtua tennis 2009 09.jpg virtua tennis 2009 10.jpg

Kromě toho je tu klasická tenisová akademie, kde musíte plnit nejrůznější úkoly (sehrát výměnu alespoň na šest úderů, proměnit return ve vítězný bod apod.) – opět za zlepšení vlastních dovedností. A pak už vlastně jen přátelské utkání a stereotypní turnaje. A ano, abych nezapomněl – jednou za sezónu i nějaký turnaj se sponzory a „největší legrace“ – karnevalový turnaj, do nějž se můžete přihlásit, pouze pokud disponujete vhodným kostýmem (třeba pirátskými botami, nebo trikotem kostlivce). Hrozná bžunda (obzvlášť, pokud je vám kolem osmi let)!

Chcete prodloužit tenisovou kariéru? Hrajte Virtua Tennis 2009!

art01.pngCelou kariéru se navíc musíte trpělivě šplhat zdánlivě nekonečným žebříčkem. Nejdříve sto míst amatérského, následně rovnou 150 profesionálního. Osobně jsem velký zastánce žebříčků a statistik, ale tady vůbec nedávají smysl. Je jedno, jestli hrajete se 100. nebo 50. hráčem světa, zápas s oběma je většinou stejný. Virtua Tennis 2009 stejně jako jeho předchůdci pracuje s určitou „neviditelnou“ obtížností. Jednoduše řečeno zpočátku bojujete proti soupeřům, kteří mají nastavenou obtížnost Y. Pokud budete dobří a vyšplháte se na žebříčku výš a dostanete se na lepší turnaje, najednou cvak… a od teď vás třeba porazí hráč, kterého jste před týdnem spolehlivě vyklepli.

Celou kariéru se navíc musíte trpělivě šplhat zdánlivě nekonečným žebříčkem. Nejdříve sto míst amatérského, následně rovnou 150 profesionálního


A navíc... to celé šplhání žebříčkem strašně, ale STRAŠNĚ dlouho trvá. Můžete vyhrát vše, co se dá, a stejně budete na konci sezóny pouze o třicet míst výše. Nevím, jestli review verze bude opravdu shodná s prodejní (testovali jsme oficiální Xbox360 review verzi a pro kontrolu PC, která vypadala podobně), ale trvalo mi neuvěřitelné čtyři sezóny, 14 hodin čistého herního času a 180 výher (a 1 prohru), než jsem se konečně dodrápal na první místo amatérského hodnocení.

virtua tennis 2009 03.jpg virtua tennis 2009 04.jpg

Zápasy přitom povětšinou nepředstavovaly žádnou výzvu a všechny skončily v nejkratším možném čase. Pořád nicméně věřím, že tvůrci finální verzi upraví (anebo později vydají patch), protože jinak je umělé natahování hry naprosto děsné.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Sportovní | arkádový tenis
Výrobce: Sumo Digital | Webové stránky hry
Začátek prodeje: červen 2009
  • v multiplayeru zábavná záležitost
  • 20+ licencovaných tenistů a tenistek
  • minihry (byť neoriginální)
  • stereotypní hratelnost
  • neuvěřitelně zdlouhavý režim World Tour
  • nerealistické údery
  • nedoladěnost
  • nic nového pod sluncem
Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,