book5

Kapitola pátá

Dvacátádevátá rána Squalla sežehla jak rozžhavené železo vyndané z pece.Ruce měl přivázané ke kruhům na zdi kasáren Golden Rocku,záda rozedřená do krve a za ním se jeden z vojáků připravoval na další ránu bičem.Být tam víc lidí,připadal by si jako kacíř ve středověku,téhle popravě však přihlížel jen nějaký důstojník a voják vykonávající trest.Mohli ho hned stít a nezdržovat se mučením,ale jak se zdálo důstojník se dobře bavil a čekal na skon své oběti.V temné uličce kam stěží doléhaly hlasy vojáků cvičících za zdí nebyl slyšet řev ani smích,vše přehlušoval stroj o několik metrů dál,zvedaly se z něj obláčky nazelenalého kouře a zařízení unitř hlasitě klapalo a skřípalo.Nejspíš to byla pumpa používaná k rozvodu vody do města.Padesát,odpočítal tupě voják a zadíval se na svého nadřízeného.Zřejmě se tu často až k padesátce nedostali.
"Pokračuj." Pokýval velitel hlavou a voják se zase vrátil ke svému dílu.
Squall už začínal omdlévat,měl pocit,že větší bolest už nemůže vydržet,z dálky se i přes rachot pumpy začaly ozvývat výkřiky.Další rána dopadla a Squall ztratil vědomí úplně.


Clyore postával a odhadoval slabiny opevněného města.Nikde nemohl najít jedinou skulinku. Rozpačitě se zadíval na svůj doprovod.Gore však dál tupě zíral před sebe.Ucítil jak Chico, malý kheitei na jeho rameni začíná nervóznět.I Gore si toho všiml,v očích obra se objevil strach.
"Myslet ty,oni mít mažika?"Těžce spojoval slova do vět a někde se dlouze zamýšlel.
"Moombatí společenství?Ne,ti určitě nemají s magií nic společného."Odpověděl Clyore,ale nebyl si jistý,jestli se nemýlí.
"Chico...on cítit...zlá mažika."Pokračoval pomalu obr.
"Ano,ale to neznamená,že ji používají Moombové,zbytky magie tu mohly zůstat od útoku Tanů."
Přiběhl k nim jeden z moombů postávajících v zadu.
"Clyore,víme jistě,že tam je a špeh tvrdí,že ve městě zadrželi Tanského špiona používající podivnou magii.To musí být on."
K jejich skupince přistoupil ještě mohutný Tan v těžkém brnění.Mluvil výborně jazykem moombatů a pomalu mizel i jeho pro ještěry typický syčivý přízvuk.
"Mezi městskými hradbami a valy kasáren je přibližně 8 sicků dřevěného valu.Je to jediné místo, kde je možné do města proniknout."
Clyore pokyvoval ryšavou hlavou a pak přikázal přípravu k útoku.

Ozbrojená skupina se plížila tmou opatrně se vyhýbajíc světlu loučí.Když byli několik málo sicků od hradeb dal Clyore pokyn k útoku.On s Gorem útočili v první řadě.Gore svou obrovskou silou několikrát uhodil do špatně zkonstruovaného valu a ten se pomalu rozpadl.Útočníci začali proudit dovnitř kasáren. Clyore a Gore běželi první a pročesávali tenké uličky.Gore svými sekyrami doslova kosil nepřátele a ti se v jeho blízkosti začali v panice rozprchávat.Odněkud ze zadu k nim doběhl moombat v kápi a začal na nepřátele sesílat blesky.Ve trojici se prodírali ulicemi až mág ukázal ke zdi kasáren.Gore jedním sevřením zlomil vojákovi s bičem vaz.Zpřetrhal zajatcova pouta jako provázky a přehodil si ho přez rameno.
Zpátky,začalo se ozývat,útočníci přešli do obrany a začali ustupovat.Povstalci v pevném šiku pomalu couvali do temnoty za městem.Obrana Golden Lakeu byla natolik šokovaná náhlým útokem a ústupem,že se ani nepokoušela vetřelce pronásledovat.


Squall se ztěžka probudil a pomalu si začal v hlavě urovnávat události.Poslední dobou měl těhle probuzení plné zuby.Ležel na břiše a záda ho nesnesitelně pálila,ale mohl být rád,že je stále na živu.Pomalu zvedl hlavu a rozhlédl se po místnosti.Nebyla v domě,ale vytesaná jako jeskyně do kamene.Osvětlovalo ji několik pochodní,v protější stěně byly zasazeny mohutné dveře. Na vězení byl pokoj příliš dobře vybavený.Byla tu skříň,knihovna,stolek s nějakými svitky a křeslo v němž spal malý tvoreček připomínající něco mezi tygříkem a opicí.Navíc si Squall všiml stojanu se zbraněmi a ty často nebývají součástí vězeňských cel.
Tvoreček si všiml,že je vzhůru a sedl si přímo proti němu.Začal vydávat takový brblavý zvuk,který skoro připomínal nějaký dávný jazyk.Squall na něj několikrát promlvil,měl neodbytný pocit,že mu rozumí. Chvilku si Squall připada jak blázen,ale pak přece jenom rozvázal s opičko-tygříkem konverzaci.
"Víš,kde to jsem?"Pokoušel se zeptat a připomělo mu to,jak Rinoa rozprávěla s Angelem,jen při vzpomnce ho bodlo u srdce.
Zadíval se vzhůru,ale nad ním byl jen kamený strop.Jak moc by zase chtěl uvidět nebe a slunce.Musel být v CaveWodldu už něco kolem půl roku.
Tvoreček mezitím něco přinesl.Byl to jeden ze svitků,skoro větší,než on sám.Squall vzal pergamen do rukou a hned rozeznal mapu.Tak přece mu to podivné zvířátko rozumí.
Tvoreček opět začal brblat a snažil se přilákat člověkovu pozornost.
"Co se děje?"Optal se Squall.
Opičko-tygřík trochu poposkočil,vzal do svých tlapiček cíp šátku,co měl zavázaný kolem krku a začal ho Squallovi ukazovat.Na světle modrém šátku,který byl spíše čtvercovým kusem plátna, bylo výrazně vyšito "Chico".
"Ty se jmenuješ Chico?"
Tvoreček hned jak uslyšel své jméno,začal zběsile poskakovat a ukazovat na nápis na šátku.
"Dobře Chico.Víš kde přesně jsme?"Ptal se Squall a ukazoval na pergamen s mapou.
Chico jí několikrát obešel,ale zeměpis zřejmě nebyl jeho silnou stránkou a tak po chvíli bezradně zabrblal a rezignovaně se posadil.
Squall ještě několik minut kladl Chicovi otázky,ale buď na ně odpovědi neznal,nebo odpovědět nedokázal.vyrušilo je až skřípání dveří.
Dovnitř vešel postarší moomba,byl celý prošedivělý a měl přez záda přehozenou kdysi zdobenou,ale dnes již časem značně pobledlou kápi.Chico trochu znervózněl,ale stařec se jen usmál.
"Ale no tak,Chico,snad tě nepolekala moje aura?A tady náš host tě neděsí?"Odvrátil se od tvorečka a zadíval se na Squalla."Ach tihle kheiteiové stále se bojí magie,ale ty máš taky značnou auru,musel si tě hodně oblíbit,když se spolu tak přátelíte."Moombat se usmíval a pozoroval střídavě čověka a střídavě kheiteie.
"Kdo jste...a kde to jsem já?"Zeptal se Squall tupě a začal přemýšlet nad tím,kolikrát se za dobu co je v CaveWorldu takto ptal.
Jmenuji se Aretherei,jsem druid.A kde jsi ať ti raději řekne někdo,kdo přesně ví,jak mnoho smíš vědět."Aretherei si chvíli hladil dlouhé bílé vousy na braně,pak odněkud vykouzlil dýmku a začal spokojeně bafat vonící tabák.
Během chvíle už Squall s Chicem na rameni a Arethereiem v zádech procházel jeskyním komplexem po kterém se pohybovaly skupinky lidí v světle modrých kápích,bojovníci,nebo podle toho,co Squall zaslechl když procházel,spíše studenti ve výcviku a vojáci v destičkových zbrojích,kteří procházeli, nebo stáli na stráži a pozorovali okolní ruch.Jedno ale Squalla zarazilo,i když tady bylo nejvíce moombatů mezi nimy se zde dalo najít i mnoho lidí a dokonce i tanů.Všichni pohromadě a v nejlepším přátelství.
"Tudy,do těch dveří."Ukázal druid na těžké okované dveře chráněné strážemi.
Místnost byla velká a stejně jako celý komplex nevznikla jen tak náhodou,ale byla vytesána do skály.Po stěnách byly rozvěšeny kožešiny podzemních šelem,také velká mapa okolí a několik popsaných tabulí zobrazujících taktiku boje.Uprostřed stál masivní stůl ze dřeva,to Squalla opravdu udivilo,dřevo v podzemí nikdy neviděl,ostatně,kde by ho obyvatelé CaveWorldu vzali. U stolu stálo nebo sedělo několik,jak se zdálo,velitelů.Svalnatý tan v brnění s mečem u pasu, jak se zdálo,velmi starý moomba v zdobeném rouchu,člověk s brýlemi na nose a ještě dva další. To Squalla udivilo nejvíce.Ten první byl alespoň dvou a půl metrový obr,měl velkou holou lebku, hranatý obličej,široký nos a na tváři vypálené číslo Jeho široká ramena a obrovské svaly jako by byly znamením jeho síly.Také destičkové brnění a dvě obrovské dvoubřitvé sekyry na zádech vyzařovaly respekt.A ten druhý,ne příliš velký,vypadal jako kříženec člověka a moomby.U pasu se mu pohupoval krátký meč,oblečen byl jako ostatní válečníci v desičkové zbroji a na čele měl zavázaný šátek stejné barvy jako byl Chicův.
Chico něco zabrblal svým podivným jazykem,seskočil na zem a vydrápal se na rameno míšenci.
Moomba vstal,nedalo se odhadnout jak je starý,ale zdálo se,že již viděl opravdu mnoho.Rozhlédl se po přísedících,pokýval hlavou a otočil se k Squallovi.
"Vítej mezi námi."
"Mezi kým?Kdo jste?" Ptal se Squall a nemohl uvěřit,že se octl někde,kde se Moombové s Tany nechtějí navzájem zabít.
"My jsme Dooleři." Odpověděl mu půl-moomba hrdě.
"Ano.Nacházíš se v našem táboře." Pokračoval Moomba.
"...pomohli jste mi...proč?"
"Ty jsi pomohl nám a spojenec s tvými schopnostmi nám může být užitečný."
"Zachránil jsi skupinu našich vědců když byli bezbraní." Začal mluvit zase jiný,ale vzájemě se doplňovali.
"Pomohl jsi bezbraným a to se ctí a čestný bojovník je dobrý bojovník." Dokončil řeč Tan.
"Promiň,ani jsme se ti nepředstavili.Já jsem Raokhi vůdce tohoto klanu." Představil se starý Moomba.
"Já jsem Thorg,bojový náčelník." Napřímil se Tan hrdě.
"Jsem Hiroku Thakeshi,vědec."Usmál se člověk a rozpačitě čistil své brýle o cíp pláště.
"Clyore,velitel." Pokýval hlavou půl-moomba.
"Já Gore,já seš parťák vod Clyore." Dobrácky se usmál obr.
Squall se zarazil.Zdálo se mu,že jim může věřit.Chvilku se rozmýšlel než se rozhodl co jim řekne. "Já jsem Squall Leonhart.Byl jsem velitelem jedné vojenské skupiny a teď hledám cestu zpět na...povrch."
Všechny to naprosto šokovalo.První se vzpamatoval Aretherei.
"Zpět!Ty jsi z povrchu?Ty znáš cestu na povrch?!"
"Jsem z povrchu a cestu zpět neznám,tu se pokouším nalézt." Odpověděl Squall.
"Nějak jsi se musel dostat sem dolů!" Zavrčel Thorg.
"Je to dlouhý příběh." Povzdechl si Squall a posadil se.
"Tak vyprávěj,času je dost." I Raokhi byl udiven a chtěl se dozvědět víc.
Squall přikývl a zvolna začal popisovat svůj příběh.O lidech,Balamb Garden,podivné zimě,o tom jak se pokusil doletět pro zásoby a havaroval,jak ho našli Tanové a Jolegor mu dal magickou sílu,jak uprchl s Dukem a byl při bitvě ve které vše rozhodl proud lávy a skončil u svého zadržení v Golden Rocku.
Všichni po celou dobu pozorně poslouchali a byli udivení i zděšení zároveň.
"Říkal jsi,že na povrchu jsou lidé...a jak tam bylo před tím než přišla ta zima." Vyptával se Raokhi.
"Jak?V moři byla voda místo ledu,tráva a kytky nebyly pod sněhem..." Squall nevěděl co říct,ještě mu to všechno přišlo tak známé a povědomé,tak samozřejmé,že si toho ani nevšímal.
"Gore,mohl by si dojít pro velkou knihu?" Zeptal se Rhaoki i když to byl spíše příkaz.
Gore jen přikývl a přinesl obrovskou knihu.Měla nádherně zdobený obal.Vůdce jí rozevřel a posunul ke Squallovi.
Na dvoustraně byl nádherný obraz modré oblohy,zelených louk a zlatého slunce.
"Vy...vy znáte povrch!" Vykřikl Squall a nemohl odtrhnout oči od obrazu v knize.



To be continue...



Miky Writter