Banda SeeDů Squall&Co. prochází Ultimeciiným hradem, získává své dovednosti nazpět a pomalu se chystá na svůj final battle. Ale proč se zastavili? Co to naše parta řeší? 

„Takže… potřebujeme dostat tři lidi tímhle výtahem nahoru“, mudruje Squall, „a to uděláme jedině tak, že tři nejlehčí si stoupnou na levou misku těchhle zvláštních vah, zbylí tři - ti těžší - půjdou napravo a svou váhou zvednou druhou partu… Ale koho dát do které party?“

„No problémo“, zašklebil se Zell, „to vyřešíme… Rin, kolik vážíš?“
PLESK!
„Jaaau, Rin, co blbneš? Za co???“
„Sprosťáku… copak se to dělá, ptát se dámy kolik váží?“
„……No jo, ale musíme přece vybrat tři nejtěžší…“
PLESK! „To chceš říct že jsem těžší než IRVINE???“ PLESK!!!
„Jaaau, Rin neblázni…Takhle jsem to nemyslel…“

„Mám ji uklidnit?“ zašeptal nenápadně Irvine Zellovi a Zell zabručel: „Nech to bejt, ona vystydne sama, znáš ji…“ a vztekle se podíval směr Rinoa.
„No jo, Rin, ale uznej že vážíš víc než Selphie…“
PLESK!!!
„Sprosťáku!!!“
Zell něco nesrozumitelně zabručel a pro jistotu se klidil Rin z dosahu.

„Ale zase Rin je štíhlejší než Quistis“, mumlal si Zell víceméně pro sebe.
SVIST… ŠVIH!!!
„Jaaaauuuu!!!Co to jeeee???“ vyletěl udiveně Zell.
„Já tě slyším…“ prskla Quistis a sbalila si bič do pohotovostní polohy.

„Zatracený ženský…“ brblal Zell a ustoupil radši o dalších pár metrů zpátky, zatímco Quistis ohlásila:“Takže lidi, všichni asi uznáme, že Selphie je nejštíhlejší…“
„Booyaka!!!“vyskočila Selphie a začala hopsat jako obvykle, zatímco Quistis pokračovala:“… takže pošleme Selphii, Rinou a Zella.“
„Mě? Proč mě? Určitě jsem těžší než ty…“ bránil se Zell a Quistis se ušklíbla: „Nešplhej, stejně ti to nepomůže… píšou to v manuálu, že máš víc…“
„Awwww…“ zamručel Zell a pro jistotu už byl zticha, zatímco Irvine se uchechtl: „No, chlape, neměl bys teď Quis jednu plácnout?“
SVIST…ŠVIH!!!
„Jauuuu!!! Quis za co???“
„To vůbec nebylo vtipný…“zabručela Quistis vztekle.

„Ale pokud jde o váhu, proč nepošlem holky samotný - a je to?“,zdánlivě to rozsekl Irvine.
SVIST…ŠVIH!!!
„Nejsem holka, jsem dáma!!!“
„Quis co blázníš? Dyť je ti osmnáct!!!“ drbal si Irvine jelito, které mu po přesném švihnutí bičem naskočilo.
„No a? Pořád jsem tu nejstarší!“
„……….“
„No dobrá“, ušklíbl se Zell, „tak DÁMY vyzvednem výtahem a počkáme tu na ně…“
„Tak to by nešlo“, vložil se do debaty Squall, který doteďka stál opodál a vypadal že to neřeší - a co si budem povídat, nejspíš to ani neřešil, známe ho, že? 
„To by nešlo, aby dámy šly samotný - bez mužského doprovodu…“
PLÁC!!!
„Jaauuu, co blbneš, Selphie???“
„My se o sebe dokážem postarat!!!“
„Selphie má pravdu“, ozvala se Quistis, „ať nás tam čeká co chce, my si poradíme… vem si že já byla SeeD o dost dřív než ty!“
„………..“
„No vida, a náš milý velitel je zase ve svém WHATEVER módu…“ uchechtla se Selphie.
„Whatever…“ zabručel Squall.

„Rin, pojď sem… jdeme na věěěěc!!!“ zavolala Selphie až se místnost roztřásla a Squall v první chvíli myslel že ten jekot rozhoupe i zvon na přivolání Omegy Weapon o pěkných pár místností dál.
„Výborně! Tak jdeme na to!!!“zasmála se Rinoa a když šla kolem Squalla, zašeptala: „Nemysli si že jsem si nevšimla, jak ti bylo ukradený že se do mě Zell navážel… o tom si ještě promluvíme!“
„….Whatever…“, mávl Squall rukou, ale dával si velký pozor, aby ho Rinoa neslyšela.

Dámská část party se vydala k výtahu a pánové zůstali o kus pozadu a nahodili debatu. 
„Irve, nemáš tušení, proč jsem se vlastně dal s Rin dohromady???“
„Jo, chlape, tak to JÁ nemám páru… mně to připadá že si to Veličenstvo Rinoa takhle zařídilo…“
„….No tak to ti teda děkuju…“

„Vaše starosti,“ šklebil se Zell, „ještě že MOJE holka je obyčejná knihovnice bez nějakejch bičů nebo fackovacích choutek…“
KŘÁP!!!
„Jaaau, Selp, co ti hráblo? Za co???“
„Prober se!!! Iris ještě není tvoje holka! Nějak tě musím vrátit do reality…“
„No jo, Selp, ale NUNČAKAMA???“
„No cococo, na facku jseš moc daleko…“ zašklebila se Selphie a nastoupila do výtahu.
„Aha, tak už chápu, proč všechny tři mají dalekonosný zbraně…“ zašeptal Irvine.
„No jo, ale my dva zase máme pušky“, podotkl Squall.
„Jojo, vy dva… a co já? Já abych si poradil sám…“ prskal Zell.
„Zelle klídek, tvoje bojový umění má taky výhodu… díky komu jsme se dostali v District Prison z cely - a kdo nám donesl zbraně, co? Tak se nerozčiluj, tenkrát jsi nám skutečně pomohl…“ klidnil Zella Irvine.
„…….“
„A nemysli si, že když jsem tě jednou pochválil, že hned budeš celej velitel - ještě chybí Whatever sem, Whatever tam a už mi z toho vážně šibne…“ zašklebil se Irvy.
„………“
„………“

Po chvilce pánové dostali nápad. „Hele, panstvo, co kdybychom nechali dámy dámama, když si jako chtěj poradit samy a šli si dát pár hamburgrů?“ napadlo Zella, ale Irvine mu to zatrhl: „Tak to nepude, kámo… časová komprese… dyť budou připálený a syrový v jednu chvilku, nebude to k jídlu a akorát tě to prožene jako posledně… kdoví cos to tenkrát sežral, pamatuješ? To byl smrad na celou Garden…“ šklebil se Irvine jako opice a Zell v té chvíli vypadal jako že neslyší.
„Tak tohle nechápu…“ probral se Squall, „co má časová komprese společnýho s hamburgrama? Jo a já bych spíš něco pil…“

„Nemáte někdo aspirin?“ drbal si Zell potlučenou hlavu…“nemáte… tak to budem muset počkat na holky, jestli některá pomůže…“
„Jo, to ti pomůže“, rejpl si Irvine, „stačí říct a křápne ti kterákoliv ještě jednu, aby sis to užil, znáš je…“