Není to tak dávno, co na PC i X360 zavítala velice slušná střílečka Metro 2033, která okouzlila především dokonale beznadějnou atmosférou, povedenou grafikou a originální zápletkou z pera Dmitrije Glukhovského. Zážitek pak kazila snad jen relativní krátkost, občas zmatkující umělá inteligence a možná až příliš zmatené souboje. A přesně tyto neduhy má odstranit další díl s přízviskem Last Light. Autoři v něm chtějí nabídnout „lepší zbraně, lepší soubojové mechanismy i lepší stealth,“ ale zachovat vše dobré z prvního dílu.
A první ukázané záběry nasvědčují, že se jim jejich cíl daří. Úvodní scéna, kde se hlavní hrdina prvního dílu Arťom rozhlíží po hlavním městě Ruska, opět vyvolává mrazení v zádech. Následný sestup do jedné ze stanic metra a rozžehnutí nezbytného zapalovače ukazuje, že grafika se od minula posunula zase o kousek dál. Plamínek se třepotá jako živý a když jím hrdinný Rus zapálí 
pavučinu, můžete se připravit na téměř dokonalou hru světla a stínu. A taky na koupi nové grafické karty.
Plamínek se třepotá jako živý a když jím hrdinný Rus zapálí pavučinu, můžete se připravit na téměř dokonalou hru světla a stínu
Arťom i jeho kolega Khan se snaží postupovat stanicí obsazenou neonacisty tiše, sitace se jim však brzy vymyká z tukou. Prvního strážného sice ještě odstraní vyšroubováním žárovky a tichým podříznutím hrdla, ale potom už se musí chopit zbraní a cestu dál si prostřílet. Prostornou místnost tak rychle zaplní svištící olovo, beton se drolí ze zdí i z neurčité překážky, za níž se Arťom krčí. Naši hrdinové se před přesilou zachraňují úprkem k drezíně, ve které je čirou náhodou zabudovaný kulomet. Honička po kolejích může začít a většina nacistů je během ní proměněna v krvácející cedník.
Realističtější souboje
Už v tuto chvíli je však znát, že souboje jsou mnohem realističtější, než předtím. Kulky konečně páchají větší škodu, i pokud nezasáhnou hlavu ale pouze tělo nepřítele, což je neocenitelné zvláště v boji proti přesile. Pozor si musíte dát jen na své křehké tělo, které toho v Last Light snese o něco méně, než bývá zvykem. Spolu se zničitelným prostředím však tato skutečnost napomáhá vytvořit iluzi zranitelnosti, přestože se fyzicky nacházíte za neprůstřelnou barikádou.
Zapomenout pak nelze ani na obohacený arzenál zbraní, kde nově najdete i rotační kulomety a podobné lahůdky, jimiž zpestříte umírání všem monstrům i lidem. Nukleární zima si zkrátka žádá svůj pravidelný přísun obětí a je jen na vašich schopnostech, zda skončíte jako jedna z nich, nebo jí naopak nabídnete stovky těl prošpikovaných olovem.
V obohaceném arzenálu nově najdete i rotační kulomety a podobné lahůdky, jimiž zpestříte umírání všem monstrům i lidem
K tomu, abyste se mohli patřičně nažhaveni vrhnout do tunelů i na povrch zemský, je potřeba se vrátit k příběhu. Ten nově nemá na svědomí původní autor, ale přímo scénáristé hry (oficiální pokračování knihy nazvané Metro 2034 je totiž „příliš umělecké a pro hru nevhodné“), kteří se nerozpakují vybalit na hráče pořádnou kupu novinek. Mráz totiž Moskvu pomaličku a jistě opouští, což můžete vidět i na okolních screenshotech. Toto globální oteplování má za následek objevení nových druhů mutantů, stejně ale dává lidem naději na normální život na povrchu.
Snaha o sebevraždu
Kapku naděje v beznadějně černé tůni utrpení však překvapivě neničí pouze silnější nestvůry, ale netvoři ze všech nejhorší – lidé samotní. Rozličné frakce totiž přímo pod povrchem země bojují o to, kdo se jako první dostane k jakémusi tajemnému prostředku, který má schopnost ukončit veškerý život. Zní vám to až příliš metafyzicky? Nemusí, nakonec se z obávaného a tajemstvím zaobaleného artefaktu může vyklubat „pouze“ jaderná hlavice. Vzhledem k mystickému nádechu hry a různých vzpomínkovým či duchařským sekvencím v původním Metru 2033 bych to však na takto obyčejné rozuzlení neviděl.
Autoři se v tuto chvíli dušují, že v rámci příběhu budeme trávit přibližně polovinu hry na povrchu a druhou v podzemí, přičemž v ulicích Moskvy budete opět dýchat hlavně přes obličejovou masku. Mimo to byste měli navštívit i některá místa známá z původní hry (pravděpodobně půjde hlavně o stanice metra) a nově je potvrzený i multiplayer, který Metru 2033 chyběl. Upřímně je těch novinek tolik, že vzbuzují trochu obavy, zvláště posledně jmenovaný multiplayer bude těžké vhodně napasovat do kulis hry. Zatím je však na obavy čas a nezbývá než se těšit na odladěnější apokalypsu než minule – Last Light se stylově přiřítí v roce 2012 na PC, X360 a PS3.