Mafia 3
Třetí díl kultovní série Mafia nesklízel v době vydání takové ohlasy, jaké by si asi každý fanoušek přál. Když ale odhlédneme od repetitivní hratelnosti a podobných neduhu a blíže se podíváme na zdejší svět, tak to vlastně vývojáři ze studia Hangar 13 vystihli docela dobře.
Příběh Lincolna Claye se odehrává ve městě New Bordeaux, které bylo inspirované městem New Orleans ve Spojených státech. Když už nic jiného, tak prostředí, do kterého je Mafia 3 zasazená, se podařilo ztvárnit na jedničku. Atmosféra díky použitým barevným paletám a celkovému utvoření města odpovídá té ze sedmdesátých let. Samozřejmě vše ještě doplňuje skvělý dobový soundtrack, ve kterém najdete i písničky od Johnnyho Cashe nebo The Rolling Stones.
Atmosféra se ale mění s jednotlivými částmi města. Na venkově by se jeden bál jít po tmě sám po ulici, kdežto v centru, kde žije don Marcano, to jede ve velkolepém stylu. Když ale začnete odkrývat pokličku nad tímto městem, poznáte, že je ještě více prohnilé, než jak vypadají ty nejhorší čtvrtě.
Ač se to při hraní nemusí zdát, zdejší svět žije svým životem. Sice ne všichni, ale většina obyčejných občanů dělá skutečně nějakou činnost. Ani se ale nedivím, pokud budete mít právě na tohle jiný názor. Stejný problém měl už druhý díl Mafie. Vývojáři, tehdy ještě z 2K Czech, vytvořili skvěle vypadající a žijící město, ale nedokázali ani z poloviny využít jeho potenciál. Pokud jej totiž neprozkoumáte sami, tak přijdete o spoustu zajímavě vypadajících míst, a to by byla škoda.
Pokračování 2 / 10
Zaklínač 3
Už na prvním Zaklínači bylo poznat, že si tvůrci berou inspiraci ze slovanské historie nejen co se týče příšer, ale i samotné architektury a vzhledu světa. Ve třetím díle se sice tahle slovanská stopa trochu vytratila, ale říkejte si, co chcete, svět Zaklínače 3 je jeden z nejvelkolepějších, jaké můžete ve hrách nalézt.
Zaklínač 3 v původní verzi bez datadisků byl rozdělený do čtyř oblastí a každá působila značně odlišným dojmem. Počátek ve Velenu byl náhled do takové klasické vesničky, kde se každý zná s každým, sem tam se sice objeví nějaká příšera, ale i tak se většina obyvatel má jakž takž dobře. Oproti tomu ve vesnicích v okolí Oxenfurtu a Novigradu to už vypadá daleko hůře. Hlavně v těch odlehlejších částech. Atmosféra je na rozdíl od Velenu potemnělá, ale jakmile se dostaneme do středu Novigradu, najednou jako bychom se přesunuli do jiného světa. Vrchnost si tam žije v přepychu, o jakém se vesničanům nezdálo ani ve snu.
Po odplutí na Skellige se s atmosférou mění i počasí a formování terénu. Území nikoho byla z větší části rovina, kdežto tady se pohybujeme na skalnatých ostrovech, kde jeden kopec střídá druhý. I zdejší obyvatelé působí jinak. V tomhle případě se tvůrci z CD Projektu asi pro inspiraci vydali trošku víc na sever.
Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na Kaer Morhen, zaklínačskou pevnost. Ta od prvního dílu prošla lehkými úpravami, ale pokud jste si jedničku prošli, budete se tady cítit jako doma.
Datadisk Srdce z kamene sice nepřinesl žádnou novou lokaci, ale O víně a krvi přidal celou oblast. Hrabství Toussaint můžete znát leda z knižní předlohy, ve hře ho totiž vidíme poprvé a působí naprosto jinak, než předchozí lokace. Zdejší krajina hýří výraznými barvami a jeho obyvatelé stále mají co na práci. Je to taková ta krajina, kam byste si chtěli vyjet na dovolenou. V Toussaint ale není všechno tak, jak to vypadá. Kraj prozářený slunečním světlem má i své temné kouty.
Podle některých hráčů je samotné Toussaint to nejlepší, co ve třetím Zaklínači vůbec najdete, a pod tohle se můžeme podepsat.
Pokračování 3 / 10
Assassin’s Creed
Když odhlédneme od toho, jak v posledních letech Ubisoft tuhle značku dojí, tak to byly stále ucházející hry. Je tady ale jeden prvek, který byl skvělý na každém z nich, a to je právě svět. Už první díl, kde jsme se pohybovali na Blízkém východě, byl vytvořen celkem věrohodně, ve druhém díle se hranice posunula ještě o několik příček nahoru.
Samotná vila Monteriggioni, která sloužila Eziovi jako základna, by se dala zaměnit za originál. K tomu jsme se ale dostali i do Florencie nebo Benátek. Krásnou renesanční atmosféru navíc doplňovala přítomnost historických postav, jako byl Leonardo da Vinci nebo Niccolo Machiavelli. Díky tomu, že můžete vyšplhat až na tu nejvyšší věž, máte výhled na celá města, jako byste je měli na dlani. To samé platí i o Římě, který sice byl už ve dvojce, v plné kráse se předvedl až v Brotherhoodu.
Brotherhood je pro mě nejlepším dílem celé série a prostředí, ve kterém se odehrává, snad nemůže žádný následující díl překonat. Části města byly sice pro účely hry trochu zpřeházeny, ale pořád působí autentickým dojmem. Na internetu můžete najít srovnávací fotografie, jak některé památky vypadají ve skutečnosti a ve hře. Třeba koloseum vypadá téměř stejně.
To samé by se dalo říct i o dalších dílech. Black Flag dokázal skvěle navodit tropickou atmosféru Karibiku, Syndicate pak přinesl zatuchlý viktoriánský Londýn. Kam se asi podíváme příště? Podle spekulací to bude pravděpodobně starověký Egypt. Jak to bude doopravdy, se dozvíme nejspíš na E3 v červnu.
Pokračování 4 / 10
The Witness
The Witness je unikátní hrou už jenom v tom smyslu, že je to logická hra v otevřeném světě. Tohle spojení se moc často nepoužívá, ale Jonathan Blow jej dokázal zpracovat na výbornou.
Když si projdete úvodní lokací, jste vypuštěni do světa, kde spíš než velikost najdete rozmanitost. Ze zalesněné oblasti se naprosto plynule přenesete do pouště ale ne takovým způsobem, jak byste čekali. Není to razantní změna, prostředí se pozvolna mění a jak míříte k pouštní oblasti, stromů a ostatních rostlin pozvolna ubývá, až nakonec zbude jen písek.
Jak jistě dobře víte, hlavní činností v The Witness je plnění hádanek. To ale nejsou jen ty, které nacházíte na “tabletech“ rozesetých po ostrově. Ti pozorní z vás si jistě všimnou, že vlastně celý ostrov je hádanka sám o sobě a jeho prostředí vám pomůže k jejímu vyřešení. K tomuto faktu se hráč může dostat po prvních pěti minutách hraní, ale nemusí mu to docvaknout do konce hry. K jejímu dokončení totiž stačí jít stále dopředu a postupovat řešením hádanek, ale pokud chcete odhalit všechna tajemství, která ostrov skrývá, tak budete muset zapojit hlavu ještě trošku víc.
V případě The Witness není na škodu, že nehraje hudba, že vás nikdo nevede za ruku. Právě ten oblak tajemství, který celé prostředí zakrývá, dodává hře ten správný feeling. Blow při tvorbě této hry očividně přemýšlel více, než většina ostatních vývojářů.
Pokračování 5 / 10
Sleeping Dogs
Sleeping Dogs je často nazýván jako chudší GTA. Na první pohled to možná tak vypadá, přece jen je to open world akce ve skutečném světě, ale vývojáři z United Front Games na to šli trošku jinak.
Příběh Wei Shena se odehrává v Hong Kongu a prostředí je právě ta věc, kvůli které stojí si Sleeping Dogs zahrát. Tvůrci opravdu vystihli zdejší atmosféru, a jelikož se příběh točí kolem Triád, což je v podstatě mafie, tak tomu také náležitě odpovídá zpracování.
Zdejší město vás okouzlí tak, že si vezmete auto a budete jím jen tak projíždět a u toho poslouchat skvělá rádia. Je zkrátka takové, jaké si představujete. V noci všude svítí vývěsky a v menších uličkách jsou zastrčené obchody a tržnice, kde se vám obchodníci snaží dychtivě prodat vše, co mají na skladě.
Hlavní roli tady sice hraje příběh, ale Sleeping Dogs se podařilo něco, co druhá a třetí Mafia vůbec nezvládala, a to je využití potenciálu města. Krom příběhové linky je tady i několik vedlejších aktivit, které nejsou otravné, nikdo vás do nich nenutí, ale jsou tam, kdežto u Mafie 2 byl jen ten příběh a příležitost k prozkoumávání města jste museli hledat sami.
Sleeping Dogs je celkově neprávem přehlíženou hrou, která by si nejen kvůli skvělému prostředí zasloužila větší pozornost, ale přijde mi, že se na ni mezi ostatními hrami v žánru tak nějak zapomnělo.
Pokračování 6 / 10
Watch Dogs 2
Jedna věc se Ubisoftu musí nechat, světy ve svých hrách opravdu dělat umí. Jinak tomu není ani u pokračování hackerské akce Watch Dogs, kde jsme se podívali do sluncem zalitého San Francisca.
Město jako takové nemohlo být do hry přenesené 1:1, protože se příběh odehrává v budoucnosti, ale i přesto některá místa poznáte, pokud tedy víte, jak vypadá skutečné San Francisco. Při vydání sklízel Ubisoft kladné ohlasy od nadšených fanoušků, že jejich město opravdu zpracovali dobře.
Stejně to bylo už u prvního dílu, který se odehrával v zašedlejším Chicagu. Nejen Ubisoft, ale i spousta jiných vývojářských studií postupuje při tvorbě herního světa tak, že si udělají výlet do zvoleného města a potřebné stavby, ulice - zkrátka celé město si nafotí tak, aby ho co nejvěrohodněji mohli následně převést do virtuálního světa.
Jak už bylo zmíněno, San Francisco se přeměnilo do lehce futuristického stylu, kde je vše ovládané skrz druhou vylepšenou verzi systému ctOS. Vy ho ale využíváte k vlastnímu prospěchu a děláte tak ve městě pořádnou neplechu. Můžete se i podívat do soukromí lidí a uvidíte, že každý z občanů, které potkáváte na ulici, má svoji osobnost, zaměstnání a u některých se dostanete i ke konverzacím nebo je alespoň oberete o peníze. Tyhle věci tak skvěle dodávají hráči pocit, že se pohybuje v živoucím světě, který by dokázal fungovat sám o sobě.
Pokračování 7 / 10
TES V: Skyrim
Všechny hry ze světa The Elder Scrolls měly monstrózní svět, zatím ten největší měl druhý díl s podtitulem Daggerfall, ten nejpropracovanější ale nabídl bezpochyby zatím poslední pátý díl, Skyrim.
Skyrim je severská provincie Tamrielu, takže se dají očekávat zasněžené krajinky a pořádné kopce. Už po chvíli hraní si musíme udělat výšlap za Šedovousými, kteří sídlí na jednom z nejvyšších vrcholků. Pohled z takového místa na přilehlou krajinu působí opravdu majestátním dojmem. Tento dojem ještě zvýrazňují draci poletující nad vaší hlavou a obři s mamuty zastrčení v údolíčku.
Dojem živoucího světa zdůrazňují samotní obyvatelé Skyrimu. V pustinách jen málokdy na někoho narazíte, a když už, tak se vás nejspíš pokusí zabít. Ve městě je to už trochu lepší, pokud tedy nezaútočíte na slepici. To už ani s boží pomocí neuniknete jisté smrti.
Pokud se ale budete chovat jako slušný občan, můžete pozorovat činnosti zdejších NPCček. U kovárny je slyšet mlácení do kovadliny, na tržišti zase obchodníci nabízejí vše, co mají po kapsách a stráže si stěžují na šíp v koleně.
Ve Skyrimu naleznete spoustu chyb, na dnešní dobu ani nevypadá tak dobře, jak by mohl po nedávné vylepšené edici. Jeho svět ale stojí za prozkoumání a nejeden hráč v něm strávil více jak stovku hodin. Už by to ale chtělo další regulérní díl a nejen přídavky pro TES Online. Třeba nám nadcházející E3 přinese další milé překvapení v podobě šestého dílu The Elder Scrolls.
Pokračování 8 / 10
Tom Clancy's The Division
Ubisoft si s vydáním nové hry se značkou Toma Clancyho pověst moc nevylepšil. Jak hratelnost, tak grafika nebyly ve výsledku takové, jak se zprvu očekávalo. New York z Divisionu působí ale přesně takovým dojmem, jaký byste od města přešlého epidemií očekávali.
Ulice zejí prázdnotou, sem tam prolétne igelitový pytlík a jen zřídkakdy narazíte na člověka beze zbraně. Pokud nevíte, o co v The Division jde, tak si to v rychlosti zrekapitulujeme. Po tom, co se rozšířila epidemie skrze bankovky, byl New York uzavřen v karanténě a vy v roli člena elitní jednotky Division se tam vydáváte usměrnit některé jedince, kteří využili situace a snaží se ovládnout město.
U přenesení New Yorku do virtuálního světa byl uplatněn stejný postup, jaký je zmíněný u druhých Watch Dogs. Město je tvořeno podle fotografií, aby bylo co možná nejpřesnější. Pro účely hry se samozřejmě muselo lehce upravit. I když ale nějakou změnou prošlo, stejně v něm najdete povědomé stavby a ulice.
New York je v The Division značně zpustošený. Temná zóna, což je lokace pro PVP, je ale ještě depresivnější. Kvůli hrozící nákaze musíte mít stále masku a k tomu na vás může kdokoliv zaútočit, i přesto, že se nejdřív choval jako spojenec.
S postupně přibývajícími rozšířeními se z Division stala dobrá hra, což ale stejně Ubisoft neospravedlňuje v tom, že hráčům už při vydání nepřinesl to, co sliboval.
Pokračování 9 / 10
South Park: The Stick of Truth
Na Fractured But Whole si ještě nějaký čas budeme muset počkat, tak proč se nepodívat do South Parku ještě jednou za časů klacku pravdy? Tehdy ještě zdejší omladinu fantasy tématika nenudila, a tak po ulicích běhali elfové válčící s Cartmanovými poskoky. To vše se odehrávalo ve starých známých kulisách městečka South Park.
Je jedno, jakou lokaci máte v seriálu rádi, valnou většinu z nich tady najdete a sami si ji v roli nového dítěte můžete prozkoumat. Ať už jsou to domy dětí ze školy, škola samotná nebo kostel, kde s vámi Ježíš hrává na schovku.
Ve směru stylizace v tomhle případě snad nešlo nic pokazit. I když nějaké obavy být mohly, známe přeci Ubisoft. Žádná katastrofa ale naštěstí nenastala a my tak máme celé město v té samé podobě, jaké můžeme vídat na televizních obrazovkách.
Tvůrci South Parku se ničeho nebáli a i do hry začlenili svůj osobitý humor a styl, který jen tak někde nenajdete. Doufejme, že nepoleví ani v případě nadcházejícího dílu, který bude stylizován do superhrdinského světa v čele s The Coonem a profesorem Chaosem.
Pokračování 10 / 10
Gravity Rush 2
A nakonec něco pro milovníky japonského manga stylu. Gravity Rush 2 je pokračováním příběhu Kat, která má schopnost ovládat gravitaci a to jí dovoluje dělat rozmanité kousky. Vývojáři zdejší svět uzpůsobili tak, aby tato schopnost byla využívána a hlavně působila co nejefektivněji.
Zdejší město Jirga Para Lhao je pro tuto schopnost jako stvořené. Dělí se totiž na 3 vrstvy, přičemž každá z nich má svoji osobitou barevnou paletu a atmosféru. Spodní část, což jsou vlastně slumy, kde žije chudina, působí depresivním a zatuchlým dojmem, kdežto nejvyšší vrstva je zalitá paprsky slunce a snobové si užívají přepychu.
Mě ale nejvíce zaujala vrstva prostřední, protože to je takové typické městečko s obyčejnými lidmi. Barevná paleta zvolená pro tuto vrstvu nabízí opravdu širokou škálu odstínů. Není to ani potemnělé jako dole, ale zase ani tak přehnané jako nad mraky. Zkrátka zlatá střední cesta.
V Gravity Rush 2 je využití horizontálního světa snad udělané tím nejlepším způsobem, jaký ve hrách najdete. Máte nějakou misi o vrstvu níže? Tak si tady skočte přes zábradlí a jste tam během chvíle. Potřebujete se dostat nahoru? Není problém, stačí změnit směr gravitace.
Katina schopnost se samozřejmě využívá i v jiných směrech, ale přemísťování je tou nejčastější. Při tvorbě světa si vývojáři očividně dali záležet, což se o hře z jiných úhlů pohledů zase říct nedá. Ve smyslu otevřeného světa ale odvedli precizní práci.
Je ještě spousta světů, na které se v našem článku nedostalo. Pokud podle vás zde některý opravdu chybí, podělte se s námi o něj v komentářích. A na které světy se těšíme do budoucna? My si jednoznačně užíváme Horizon, který je doslova za dveřmi, dále se pak těšíme na nový Mass Effect, který od vydání také nemá daleko a v neposlední řadě Kingdom Come: Deliverance. Kde má člověk na všechny ty hry brát čas?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně