Deskovka: Dračí srdce – fantasy partička pro dva

Když je všechno na draka, pomáhá písnička. Nebo pivo a partička karet s přáteli, nejlépe pak dračí oddechovka pro dva.

Deskovky, obzvláště ty fantasy a sci-fi, bývají často složité a komplexní, kladoucí důraz převážně na taktické možnosti a odhadování toho, jak se soupeř zachová. Většina z vás je díky tomu má ráda, ale řekněte sami, jestli se vám někdy nestalo, že byste chtěli desetiminutovou oddechovku, u níž byste nemuseli dlouho studovat pravidla, ani uklízet celý obrovský stůl. Něco, co by bylo jako obyčejné karty, ale zároveň by se u nich tak moc nehrálo na náhodu.

dracisrdce_01.jpg

Buď jak buď, něco podobného výše popsanému asi chybělo tvůrcům Dračího srdce, kteří se pokusili stvořit jednoduchou karetní hříčku.

Chtěli byste desetiminutovou oddechovku, u níž byste nemuseli dlouho studovat pravidla, ani uklízet celý obrovský stůl?

Už jen fakt, že pravidla zabírají pouhé čtyři stránky malé brožurky a obsah balení (dva balíčky karet, figurka draka, hrací deska), dává tušit, že tentokrát se o nic megalomanského vážně nejedná. Pod slupkou jednoduchosti se ale skrývá neuvěřitelná zábava a chytlavá hratelnost.

TIP: I když po odplutí třech trojic lodí končí hra, je vykládání těchto karet klíčové. Hráč, který přiloží poslední loď, totiž sebere všechny nahromaděné hrdiny i použité lučištnice, což nezřídka rozhodne hru.

Dračí srdce má prostý princip – každý hráč si z balíčku vytáhne pět karet a umisťuje je na herní plán tak, aby na nich co nejvíce vydělal. Za každou sebranou a rubem otočenou kartu je totiž jistý počet bodů (maximálně však tři, minimálně jeden), přičemž místa na plánu mezi sebou různě souvisí. Znamená to tak třeba to, že nejdříve umístíte poklad, abyste ho mohli za pomoci draka sebrat. Jenže ouha, soupeř vás předběhl a ukořistil tak první laciný bod. Naštěstí ale neví, že máte v rukávu ještě dva další, cennější poklady a draka vyložíte svého, ale o moment později.

V jednoduchosti je síla

Draky pak ale může z oblohy do vaší pokladnice sestřelit lovkyně – jenže draci jsou, jak známo, docela drsná stvoření. K sebrání všech draků na hromádce (pokud je pokladů hodně, dokáží se nakupit, anebo soupeř či vy prostě potřebujete protočit karty) tak musí být na herním plánu vyložené tři lučištnice. A teď vyvstává zásadní dilema. Vyplatí se položit dvě hrdinky, když nevíte, že protivník třeba jen nečeká za bukem, aby přidal poslední lučištnici a nevyfoukl vám všechny karty před nosem?

Je tak jen na vás, zda se spolehnete na jistotu nebo zariskujete a zkusíte soupeři překazit jeho pečlivě plánovaný postup


Když si k tomu přidáte fakt, že druhů karet i míst na herním plánu je devět a téměř všechny jsou spolu nějakým způsobem propojeny, otevře se vám extrémně široký prostor pro manipulaci. Je tak dracisrdce_art1.jpgjen na vás, zda se spolehnete na jistotu a braní menších balíčků karet, nebo zariskujete a zkusíte soupeři překazit jeho pečlivě plánovaný postup. Ostatně, při našich hrách byla oblíbenou větou jednoho z mých soupeřů tato: „Ze všeho nejhorší jsou trpaslíci. Všude vlezou a strašně rychle se množej.“ Není třeba říkat, že jsem si citaci Cimrmana vynutil agresivním sbíráním trpasličí populace.

Dračí srdce tak drnká na struny české povahy – občas totiž svému soupeři provedete malilinkatou sviňárnu, což dozajista vykouzlí úsměv na vaší tváři. Přeci jen, poslouchat vzteklé prskání protihráče potěší, zvlášť ve chvíli, kdy víte, že jste se sebráním téhle velké a pečlivě připravované hromádky karet zcela jistě o něco přiblížili k celkovému vítězství. Jaké ale bude vaše překvapení, když vám soupeř o pár sekund později provede to samé, abyste vzápětí vy udělali něco podobného jemu…

Dráče má srdce hráče

Jednoduchý princip pak rychle vyústí v zkoušení jiných postupů a dynamickému přizpůsobování se okolnostem na herním plánu. Dračí srdce totiž patří do kategorie her, které je lehké pochopit, ale těžké opravdu ovládnout a vědět, co je pro vás zrovna nejlepší. Svůj podíl na tom pak má i prvek náhody, jež je o něco málo markantnější, než u dříve recenzovaných her, ale stále zůstává příjemně upozaděn, aby do popředí mohl vystoupit hráč a jeho choutky.

dracisrdce_02.jpg dracisrdce_03.jpg

Po několika hrách, kdy pochopíte, jak moc je herní systém provázán, a co všechno se dá vůbec dělat, zjistíte, že uběhla nějaká ta hodinka a partičku jste otočili už aspoň pětkrát. Jenže budete chtít víc – nestane se vám, jako u jiných titulů, že vám bude stačit jedna nebo dvě hry, protože už nebudete mít chuť na složité postupy a taktické finesy. Ne, u Dračího srdce se prostě rychle a dobře pobavíte a stejně jako při hraní karet bude chvíli trvat, než se vám omrzí. Pokud tedy chcete sbírku deskovek doplnit i o nějakou méně složitou, je Dračí srdce tou správnou volbou – jen nesmíte počítat s tím, že vám nahradí všechny ostatní deskové hry.

Plusy:

Krátká herní doba jedné partie
Chytlavá hratelnost
adno se chápe

Mínusy:

Jednoduchost
Větší podíl náhody

Hodnocení: 9/10

Máte na hru jiný názor, či se chcete jen setkat s komunitou deskovkářů? Napište do komentářů pod článek, nebo se podívejte do vznikající sekce na našem fóru: http://forum.doupe.cz/forum-1923/Deskove-hry.html

 

Diskuze (1) Další článek: PS3 verze FFXIV odložena kvůli paměti

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,