Recenze: Heroes of Annihilated Empires (Chapter I) - vzhůru do fantasy

GSC Game World. Tak zní název jednoho z nejznámnějších východních vývojářských studií současnosti. Sotva jsme rozdýchali velkou porci solidní zábavy obsažené ve hře S.T.A.L.K.E.R, vyřítil se na nás další titul, který nás příjemně překvapil. Na nic tedy nečekejme a pojďme si ho rychle představit.
Recenze: Heroes of Annihilated Empires (Chapter I) - vzhůru do fantasy
Seznam kapitol
  1. Boje pro jednoho
  2. Více hráčů, více chyb

Kdo hraje HoAE, nezlobí

A jak se hra vlastně hraje? Přestože je mixem dvou různých žánrů, hraje se až na pár drobností přímo skvěle. Intuitivní ovládání vám rychle přejde do krve a hraní si tak naplno užíváte, což platí i s armádami čítajícími stovky (dle slov autorů prý i tisíce) jednotek. Kamera je umístěná vysoko nad povrchem, a to právě z důvodu přehlednosti nad početnými armádami. Pokud však přeci jen chcete zazoomovat blíže, budete si muset zvyknout na to, že tak neučiníte scrollovacím kolečkem myši, nýbrž klávesami insert a delete. Scroll totiž neznamená zoom, ale otáčení do stran, což může nejednoho z vás hlavně ze začátku pořádně potrápit. V pozdějších fázích hry se však už budete cítit jako ryba ve vodě, a tak se není čeho obávat.

Po zvládnutí menšího problému s kamerou se již můžete naplno zakousnout do dění ve hře. Design map je skvěle proveden a musím podotknout, že se opravdu nebude nudit. Většinou je postup v misích lineární, ale máte možnost doslova sejít z cesty a podívat si i do míst, které nutně navštívit nemusíte. Přeci jen je pěkné, když necháte armádu odpočívat, zatímco si s hrdinou odskočíte prozkoumat například tajuplnou cestu do tmavé části lesa. Většinou na vás čekají neutrální jednotky hlídající nějaký artefakt nebo věznící skupinku zajatých přátelských jednotek. Tím tedy na chvíli vyměníte RTS žánr za RPG. Po prozkoumání se vrátíte zpět k vojsku a pokračujete ve svém tažení. Jediné, co musím hře v oblasti hratelnosti vytknout, je její nevyvážená obtížnost. Někdy totiž dokončíte misi naprosto bez problémů, jindy se však velice tuze zapotíte. Paradoxně bývají mise nejtěžší na začátku hry, zatímco na jejím konci nebudete mít se svým naboostovaným hrdinou žádnou konkurenci.

Po stránce audiovizuálního zpracování nelze hře téměř nic vytknout. I když běží na již obstarožním enginu použitém v Cossacks 2, tak i přesto vypadá prostředí naprosto skvěle. Okolní svět je plný pestrých barev a objektů, jenž vám vnukne výbornou fantasy atmosféru. Drobné výhrady bych však měl ke zvukovým stopám při rozhovorech a někdy i při animacích. V některých případech se totiž stává, že je dění ve hře rychlejší než mluva, a tak jste někdy svědkem zajímavé situace, v níž  jste rozhovor už dávno odklikali, ale přesto ho stále slyšíte. Většinou není tato drobná chybka nikterak obtěžující, ale pokud promluvíte s Entem (tuším, že na samotném začátku hry), přestává být člověk ke hře shovívavý.

Ve dvou se to lépe táhne

V menu pro jednoho hráče lze kromě již zmiňované kampaně nalézt i tajemnou volbu Šarvátka, což není nic jiného než známý skirmish. V něm si lze nastavit standardní věci jako je počet členů ve vašem i nepřátelském týmu, nebo jednu ze čtyř nabízených ras. Novinkou je volba  povolání pro svého hrdinu, přičemž k dispozici je válečník, hraničář nebo kouzelník. Dalším zajímavým nastavením je, zda-li chcete klání začít s hrdinou nebo zapnout rovnou RTS styl. Pokud zvolíte první možnost, bitva začíná s hlavním hrdinou, a tak si vlastně zahrajete RPG. Až vás mlácení všeho živého přestane bavit, vyvoláte si dělníky, se kterými poté můžete rozestavět svou základnu. V momentě úspěšného vyvolání stavěčů je však hrdina zmražen a není možné ho následující půlhodinu hry vůbec využít.

  
Středně velká skupina bojovníků * Armáda střelců plenící základnu nemrtvých * In-game animace

Co se týče multiplayeru, máte na výběr ze dvou možností. Soupeřit se totiž dá buď přes Internet, anebo po lokální síti. Vesměs je hra pro více hráčů naprosto stejná jako Šarvátka v menu hry jednoho hráče, akorát s tím rozdílem, že ostatní nebudou řízení počítadlem, ale lidmi. Počet módů je rovněž stanoven na dva, a to totální eliminace nepřítele nebo hraní na čas, přičemž vyhraje ten, kdo bude mít nejvíce bodů. Když k tomu připočtu fakt, že je k dispozici pouhých pět map, nemůžete se mi divit, že mi to celé tak trochu zavání uspěchaným vydáním hry. Je sice pravdou, že tyto mapy jsou skutečně rozsáhlé a dá se říct, že mají co nabídnout, ale jenom pět? Jestli to mám brát jako plánovaný aprílový žertík, nemám sebemenších námitek. Něco mi ale říká, že tomu tak asi nebude.

Chybami se člověk učí

I když jsem měl k dispozici verzi s implementovaným patchem v1.1, přesto hra obsahovala na můj vkus až příliš velké množství bugů. Jako příklad mohu uvést rutinní výstavbu třetí obranné věžičky. Stalo se mi, že se bez problémů postavila jako předchozí dvě, avšak při nepřátelském útoku základnu vůbec nebránila. Zkrátka tam jen tak stála a blbě čučela na to, jak dostávají dělníci přes pysky. Milou věžku jsem tedy nelítostně vyhodil do povětří a místo ní postavil novou, která již zřejmě ze strachu fungovala na výbornou.

  
Do útoku! * Vstup do říše pána Rozkladu * ukázka RPG stránky hry

Tím však výčet bugů nekončí. Hra má problémy se stabilitou, a tak nebuďte zaskočeni, když vám bez zjevného důvodu hopne do Windows. Pravda, za celou dobu hraní se mi to stalo asi třikrát, ale i přesto tuto závadu nemůžu nechat bez povšimnutí. Co se týče grafických bugů, není třeba to nějakým výrazným způsobem hrotit. Jediné, co vás může tak trochu nakrknout je fakt, že ať už přátelské nebo nepřátelské jednotky dokáží střílet bez sebemenších potíží skrz pevný materiál jako je skála nebo budova. Jde tedy vidět, že by se i takový Chuck Norris mohl něčemu novému přiučit.

Světlé stránky hry
  • zajímavý příběh
  • úspěšné spojení žánru RPG a RTS
  • nádherně zpracovaný fantasy svět
  • vynikající atmosféra
  • výhodná cena
  • česká lokalizace
Temné stránky hry
  • nevyvážená obtížnost
  • nedotažený multiplayer
  • celkem vtipný počet map pro hru více hráčů
  • velký počet bugů
  • nestabilita hry

Co dodat? I přes veškeré výše popsané chyby se jedná o povedený titul, který rozhodně nikoho z vás neurazí. Jedná se o dobře zpracovaný mix dvou relativně zcela odlišných žánrů, a tak mi nezbývá nic jiného, než před autory smeknout klobouk. Pokud vezmu v potaz vynikající českou lokalizaci ve formě titulků a manuálu, a také fakt, že je ke hře dodávána pecka Freedom Force vs  The 3rd Reich, a to všechno za solidních 299 korun českých, není třeba o něčem diskutovat. Heroes of Annihilated Empires je dobrou investicí a věřím, že se budete bavit stejně tak dobře jako já.

Grafika: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 7/10

HoAE je milým a vítaným překvapením, jež úspěšně skloubilo RPG a RTS žánr do jediného titulu. Přestože se jedná o výborný počin, celkové hodnocení hry bohužel sráží především odfláknutý betatesting, na kterém mohli autoři ještě výrazně zapracovat. Pevně však věřím, že se autoři ze svých chyb poučí, a tak se již těším na další dva díly.

Celkové hodnocení: 7.4/10

Dostupné pro: PC
Žánr: RPG, Strategie
Výrobce: GSC Game World | Webové stránky hry